rozsivky

Tato práce přináší informace o druhové bohatosti a taxonomii rozsivek dvou malých, izolovaných vulkanických ostrovů, ostrova Nový Amsterdam a ostrova Svatého Pavla, které jsou součástí francouzského zámořského teritoria v jižním Indickém oceánu. V první části práce najdeme výsledky ekologické studie sladkovodních a mechy obývajících rozsivek ostrova Nový Amsterdam. Práce se věnuje zejména zhodnocení vlivu podmínek prostředí na složení různých rozsivkových společenstev na ostrově. V průběhu terénních prací byly měřeny fyzikálně-chemické parametry prostředí. Součástí studie je srovnání biogeografických vztahů a rozsivkové flóry ostrova Nový Amsterdam s ostatními ostrovy v jižním Indickém oceánu. Jedna kapitola je věnována předběžným výsledkům ekologické studie terestrických rozsivek ostrova Svatého Pavla. Během této disertační práce bylo analyzováno více než 400 vzorků, které byly odebrány ze tří různých typů habitatů (sladkovodní, půdní a vzorky odebrané z mechů). Celkově bylo na obou ostrovech nalezeno 146 druhů rozsivek náležících k 41 rodům. Výsledky analýz ukazují, že mezi hlavní faktory ovlivňující druhové složení rozsivkových společenstev patří konduktivita, obsah síranů, pH a vlhkost. Dle biogeografické analýzy patří 19% všech nalezených druhů k endemitům sledovaných ostrovů a dalších 14% druhů vykazuje omezený subantarktický výskyt. Jedním z hlavních cílů práce bylo provést taxonomickou revizi dominantních rodů (Pinnularia, Humidophila a Luticola) obou ostrovů, založenou na moderním morfologickém konceptu. Výsledkem této revize je popis šestnácti nových rozsivkových druhů. V práci je uveden jejich detailní morfologický popis na základě pozorování jak ve světelném, tak ve skenovacím elektronovém mikroskopu. Morfologie a ekologie nových druhů je srovnána s podobnými, již popsanými taxony. Ke každému nově popsanému druhu jsou připojeny poznámky o jeho ekologii, biogeografii a charakteristických rozsivkových společenstvech, ve kterých se daný druh nejčastěji vyskytuje. Studii doplňuje Příloha č. 1, která obsahuje popis nového rodu centrických rozsivek, Ferocia. Výsledky srovnání s ostatními subantarktickými ostrovy dokazují vysokou specifitu rozsivkové flóry ostrova Nový Amsterdam. Rozsivková flóra obou ostrovů se vyznačuje vysokým podílem nových (endemických) druhů a druhů s omezeným subantarktickým výskytem. Jedinečnost rozsivkové flóry těchto dvou malých izolovaných ostrovů tak vytváří další trhlinu v teorii kosmopolitního výskytu organismů. Výsledky práce budou použity v dalším (paleo)-ekologickém a taxonomickém výzkumu obou ostrovů.

Rozsivky mohou být hojně využívány ve forenzní praxi především díky své bohaté druhové diverzitě, pevné křemičité schránce a široké škále typů prostředí, která obývají. Při zpracovávání této práce jsem se zaměřila na vodní druhy rozsivek, a v menší míře na druhy sinic a řas, které by mohly být při policejním vyšetřování nalezeny v těle utonulého. Vzorky byly odebírány v průběhu listopadu 2018 a 2019 z různých vodních zdrojů, například: potok, rybník, řeka, pítko, pitná voda z vodovodu, studna, vodní nádrž, louže, jezírko. Druhy v nich nalezené byly poté determinovány a byla srovnána druhová rozmanitost jednotlivých typů vod. Lokality byly mezi sebou rovněž porovnány s ohledem na možnosti využití získaných poznatků při vyšetřování utonutí. Druhové seznamy byly poskytnuty Kriminalistickému Ústavu v Praze.

V této bakalářské práci se věnuji bentickým řasovým a sinicovým společenstvům řeky Moravy a Březnice za účelem zjištění druhové bohatosti, ale i variability v průběhu tří ročních období, jara, léta a podzimu roku 2018. Vzorky fytobentosu jsem odebírala během každého z období na sedmi lokalitách, tři přímo z řeky Moravy, dva ze slepých ramen Moravy (Německého a Pěnného) a poslední dva vzorky byly získány z malého toku Březnice, levostranného přítoku řeky Moravy. V práci se zaměřuji především na rozsivky, které jsou významnými bioindikátory kvality tekoucích vod, a na způsoby využití řas v biomonitoringu. Ve vzorcích jsem determinovala celkem 180 druhů řas, z toho 136 druhů byly rozsivky a 44 druhů příslušelo jiné třídě řas. Kromě řas jsem pozorovala i sinice, u kterých bylo dohromady zjištěno 6 druhů. 

V této bakalářské práci se věnuji studiu diverzity aerofytických sinic a řas žijících na skalních substrátech a v jeskyních na území CHKO Moravský kras. Vzorky byly odebírány v září a říjnu roku 2017 z 10 lokalit: Staré skály, Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Lidomorna, Nová Rasovna, Stará Rasovna, jeskyně Balcarka, Rudické propadání, Punkevní jeskyně a dno propasti Macocha. Práce je zaměřena především na výzkum flóry sinic a rozsivek. Příloha práce obsahuje fototabule dokumentující vybrané druhy

V této bakalářské práci se věnuji řasové flóře Růženina lomu, ponejvíce rozsivkám jakožto bioindikátorům stavu vody. V průběhu roku 2016 byly provedeny čtyři odběry na pěti místech. Bylo zjištěno celkem 136 druhů řas, z toho 78 druhů rozsivek, 43 druhů řas z dalších tříd a 15 druhů sinic. Na základě druhového složení a DCA analýzy programu CANOCO 5 byla odhadnuta trofie lomových jezírek.

V této diplomové práci se věnujeme druhové bohatosti a biogeografii půdních rozsivek dvou malých izolovaných ostrovů vulkanického původu, ostrova Nový Amsterdam a ostrova Svatého Pavla. Práce se věnuje složení rozsivkových společenstev a faktorům prostředí, které je ovlivňují. V průběhu terénních prací byly měřeny fyzikálně-chemické parametry prostředí. Součástí práce je i srovnání zjištěné rozsivkové flóry ostrova Nový Amsterdam s ostatními ostrovy jižního Indického oceánu. Během práce bylo analyzováno 76 půdních vzorků z ostrova Nový Amsterdam a 18 půdních vzorků z ostrova Svatého Pavla. Celkem bylo na obou ostrovech zjištěno 193 taxonů rozsivek. Výsledky analýz společenstev ukazují že mezi hlavní faktory ovlivňující složení rozsivkových společenstev patří vlhkost, pH a konduktivita. Podle biogeografické analýzy patří minimálně 15 % všech nalezených taxonů mezi endemity obou ostrovů a dalších téměř 14 % vykazuje omezený subantarktický výskyt.