morfologie

Ecology, taxonomy and biogeography of diatoms (Bacillariophyta) of Ile Amsterdam and Ile Saint-Paul (TAAF, Southern Indian Ocean).

Autor(ka)
Chattová, Barbora
Rok
2017
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Tato práce přináší informace o druhové bohatosti a taxonomii rozsivek dvou malých, izolovaných vulkanických ostrovů, ostrova Nový Amsterdam a ostrova Svatého Pavla, které jsou součástí francouzského zámořského teritoria v jižním Indickém oceánu. V první části práce najdeme výsledky ekologické studie sladkovodních a mechy obývajících rozsivek ostrova Nový Amsterdam. Práce se věnuje zejména zhodnocení vlivu podmínek prostředí na složení různých rozsivkových společenstev na ostrově. V průběhu terénních prací byly měřeny fyzikálně-chemické parametry prostředí. Součástí studie je srovnání biogeografických vztahů a rozsivkové flóry ostrova Nový Amsterdam s ostatními ostrovy v jižním Indickém oceánu. Jedna kapitola je věnována předběžným výsledkům ekologické studie terestrických rozsivek ostrova Svatého Pavla. Během této disertační práce bylo analyzováno více než 400 vzorků, které byly odebrány ze tří různých typů habitatů (sladkovodní, půdní a vzorky odebrané z mechů). Celkově bylo na obou ostrovech nalezeno 146 druhů rozsivek náležících k 41 rodům. Výsledky analýz ukazují, že mezi hlavní faktory ovlivňující druhové složení rozsivkových společenstev patří konduktivita, obsah síranů, pH a vlhkost. Dle biogeografické analýzy patří 19% všech nalezených druhů k endemitům sledovaných ostrovů a dalších 14% druhů vykazuje omezený subantarktický výskyt. Jedním z hlavních cílů práce bylo provést taxonomickou revizi dominantních rodů (Pinnularia, Humidophila a Luticola) obou ostrovů, založenou na moderním morfologickém konceptu. Výsledkem této revize je popis šestnácti nových rozsivkových druhů. V práci je uveden jejich detailní morfologický popis na základě pozorování jak ve světelném, tak ve skenovacím elektronovém mikroskopu. Morfologie a ekologie nových druhů je srovnána s podobnými, již popsanými taxony. Ke každému nově popsanému druhu jsou připojeny poznámky o jeho ekologii, biogeografii a charakteristických rozsivkových společenstvech, ve kterých se daný druh nejčastěji vyskytuje. Studii doplňuje Příloha č. 1, která obsahuje popis nového rodu centrických rozsivek, Ferocia. Výsledky srovnání s ostatními subantarktickými ostrovy dokazují vysokou specifitu rozsivkové flóry ostrova Nový Amsterdam. Rozsivková flóra obou ostrovů se vyznačuje vysokým podílem nových (endemických) druhů a druhů s omezeným subantarktickým výskytem. Jedinečnost rozsivkové flóry těchto dvou malých izolovaných ostrovů tak vytváří další trhlinu v teorii kosmopolitního výskytu organismů. Výsledky práce budou použity v dalším (paleo)-ekologickém a taxonomickém výzkumu obou ostrovů.

Cytologické a morfologické charakteristiky vybraných druhů řas a sinic polárních oblastí.

Autor(ka)
Kohoutek, Petr
Rok
2018
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

V této bakalářské práci se věnuji obecným mechanismům adaptací sinic a řas v polárních oblastech. Tato práce zahrnuje stručný popis polárních oblastí a podmínek, které definují život na těchto ekosystémech. V závěru práce se zaměřuji na adaptační mechanismy, jež jsou odpovědí vůči hlavním faktorům omezující život v polárních oblastech. Tyto adaptační mechanismy způsobují změny ve struktuře buněk a morfologii stélek polární řasy rodu Zygnema a polární sinice rodu Nostoc, jež jsou typičtí zástupci těchto oblastí.

Polyfázická studie sinic rodu Gloeocapsa s využitím molekulární analýzy jednotlivých buněk.

Autor(ka)
Dadáková, Iva
Rok
2017
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

V rámci této diplomové práce byl zkoumán rod Gloeocapsa, který byl doposud studován jen z morfologického hlediska. Pomocí polyfázického přístupu byly studovány druhy G. atrata, G. alpina, G. novacekii, G. ralfsii a G. biformis. Tyto druhy byly pozorovány z morfologické stránky, ale nevykazovaly odlišné znaky od determinační literatury. U druhů G. atrata, G. alpina, G. novacekii a G. biformis byla zkoumána změna barvy pigmentů obsažených ve slizových obalech v reakci na změnu pH. Druhy s modravými pigmenty (G. atrata a G. alpina) se v kyselém prostředí (pH 4) barvily červeně, v zásaditém prostředí (pH 9) pak modře. U druhů s červenými (G. novacekii) či žlutými (G. biformis) pigmenty k barevné změně nedocházelo. Studované druhy byly zkoumány i molekulárními metodami na základě metody analýzy jednotlivých buněk (single cells) vzhledem k nemožnosti jejich kultivace. Analýza genu pro 16S rRNA i multilokusová analýza zařadily rod Gloeocapsa do řádu Chroococcidiopsidales a rozdělily tento rod do 3 skupin. V jedné skupině je obsažen druh Gloeocapsa biformis, který by měl být, vzhledem k jeho morfologické stavbě a postavení ve fylogenetickém stromu, z rodu Gloeocapsa vyčleněn. Druhou skupinu tvoří zbylé studované druhy, včetně typového druhu, G. atrata. A třetí skupinu pak Gloeocapsa sp. PCC 7428 společně s některými dalšími sekvencemi nazvanými Gloeocapsa, jejichž sekvence byly získány z databáze NCBI avšak chybí k nim data o morfologii. Pro rozlišení druhů v rámci skupiny Gloeocapsa atrata byla použita analýza ITS regionu rRNA včetně sekundárních struktur D1-D1´a Box B smyček, která spolehlivě jednotlivé druhy rozlišila. V rámci této práce byla získána sekvence draftu genomu typového druhu, G. atrata.