disturbance

Ekologie borovice blatky (Pinus rotundata LINK) ve vztahu k regeneraci blatkových borů = Ecology of bog pine (Pinus rotundata LINK) in relation to regeneration of bog pine forests.

Autor(ka)
Bastl, Marek
Rok
2008
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Ecology of Pinus rotundata, and partly also of accompanying trees Pinus sylvestris and Picea abies, was studied. Experiments with seedlings and field observations were conducted to find the limitations in rejuvenation of studied species. Succession in bog pine forest after different types of disturbances and changes of the Pinus rotundata forests during the last fifty years were analyzed.

Strategies in aboveground space occupancy in herbs from disturbed habitats.

Autor(ka)
Bartušková, Alena
Rok
2012
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Disturbance je důležitým fenoménem ovlivňujícím život rostlin a formujícím strategie rostlin narušovaných míst. Pro specifické přírodní ekosystémy nebo růstové formy bylo představeno několik ekologických konceptů zabývajících se individuální odpovědí rostliny na poranění. Ve střední Evropě jsou častým příkladem narušovaných míst stanoviště ovlivňovaná člověkem. Proto bylo cílem této práce použít čtyři vybrané koncepty právě na tato místa. Práce se skládá ze čtyř původních studií provedených ve dvou modelových ekosystémech: opakovaně narušovaný ruderál a pravidelně kosená středoevropská louka. Obsazování nadzemního prostoru po narušení bylo studováno jako obnova biomasy nebo architektury. U bylin osidlujících narušovaná místa byly popsány regenerační strategie a byly konfrontovány s dříve navrženými koncepty, vytvořenými pro ekosystémy vystavené přírodnímu režimu narušování. 

Porovnávání klíčivosti a přežívání semenáčků v mikrostanovištích pastvin.

Autor(ka)
Vacková, Tereza
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Byla sledována úspešnost přežívání semenáčků v mikrostanovištích pastvin. Klíčivost semen tří vybraných druhů Trifolium pratense, Achillea millefolium a Carlina acaulis byla sledována v různých typech narušení na pastvině konkrétně v krtinách, mraveništích, narušení od prasat a umělých gapech. Zároveň byly sledovány i faktory prostředí ovlivňující přežívání semenáčků. Pozorovaná mikrostanoviště se v půdních podmínkách významně lišila a nejlépe se dařilo semenáčkům druhu Trifolium pratense v narušení od prasat.

Diverzita a ekologie vegetace štěrkových říčních náplavů/Diversity and ecology of the river gravel-bar vegetation.

Autor(ka)
Kalníková, Veronika
Rok
2020
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Štěrkové náplavy jsou dynamickými a heterogenními biotopy vázanými na horské vodní toky. Existence štěrkových náplavů je závislá na pravidelných záplavách, které jejich vegetaci udržují v různých sukcesních stadiích, na něž jsou vázané specializované a často vzácné druhy rostlin. Štěrkové náplavy se vyskytují na tocích s přirozeným hydromorfologickým režimem a v současné Evropě patří vlivem antropogenních tlaků mezi ohrožené biotopy. Klasifikace vegetace štěrkových náplavů je v Evropě nekonzistentní a v některých zemích není tato vegetace ani rozlišována, což může komplikovat její monitoring, ochranu i management. Cílem práce proto bylo doplnit dosavadní znalosti o rozšíření a ekologii vegetace štěrkových náplavů v Evropě a navrhnout první jednotnou klasifikaci. Na rozlišení sukcesních stadiích vegetace náplavů jsou založeny některé klasifikační přístupy. Sukcesí vegetace štěrkových náplavů, ekologickými aspekty, diverzitou, druhovou skladbou a vývojem jednotlivých stadií jsme se zabývali na čtyřech malých tocích v Západních Karpatech (Česká republika), které zasáhla padesátiletá povodeň. Studie potvrdila jako nejdůležitější faktory ovlivňující směr a rychlost sukcese vegetace nadmořskou výšku a strukturu substrátu. Pro účel celoevropské klasifikace jsme shromáždili a digitalizovali vegetační snímky, které doposud nebyly součástí žádné dostupné vegetační databáze, a založili databázi vegetace štěrkových říčních náplavů (Gravel Bar Vegetation Database). Její součástí se staly vegetační snímky z vlastních terénních výzkumů, které probíhaly v zemích, kde byla tato vegetace méně prozkoumaná nebo údaje chyběly (především z jihovýchodní a severní Evropy a Kavkazu). Pro Gruzii jsme na základě fyziognomie porostů a metody neřízené klasifikace nově vylišili pět vegetačních typů štěrkových náplavů: raně sukcesní vysokohorskou bylinnou vegetaci (asociace Epilobietum colchici), raně sukcesní podhorskou bylinnou vegetaci (společenstvo Petrorhagia saxifraga-Crepis foetida), porosty s Calamagrostis pseudophragmites (Tussilagini farfarae-Calamagrostietum pseudophragmitae), křoviny s Myricaria germanica (Salici purpureae-Myricarietum germanicae) a Hippophaë rhamnoides (Salici incanae-Hippophaëtum rhamnoidis). Vegetaci s Calamagrostis pseudophragmites a křoviny jsme přiřadili k analogickým asociacím popisovaným také ze střední Evropy. U vegetačních jednotek jsme definovali diagnostické druhy a popsali jejich ekologické nároky. Na celoevropské úrovni jsme navrhli jednotnou klasifikaci vegetace štěrkových říčních náplavů. Raně sukcesní a křovinná vegetace byly klasifikovány v rámci dvou tříd, Thlaspietea rotundifolii a Salicetea purpureae. Celkem jsme vytvořili formální definice pro dvě subasociace, jedenáct asociací a čtyři svazy (Calamagrostion pseudophragmitae, Epilobion fleischeri, Salicion cantabricae a Salicion eleagni). Definice jsou založeny na výskytu a pokryvnostech skupin druhů s podobnou ekologií, nebo jednotlivých druhů úzce specializovaných na určitý typ vegetace náplavů. Navržená klasifikace byla ověřena pomocí metod ordinace a neřízené klasifikace. U vegetačních jednotek jsme revidovali nomenklaturu, definovali diagnostické druhy a popsali jejich ekologické nároky a rozšíření. Ukázali jsme, že hlavní variabilita v datech je svázána s nadmořskou výškou, biogeografií, místními hydromorfologickými procesy a sukcesí vegetace. Použitím vegetačních snímků z Balkánu a Kavkazu jsme rozšířili znalosti o druzích mechorostů, které se vyskytují na štěrkových náplavech, a nastínili jejich ekologii a vegetační vazby. Drobný ruderální mech Bryum klinggraeffii byl zjištěn jako nový druh pro Albánii, Černou Horu, Gruzii a Srbsko.