Původ horských holí v lesním stupni středoevropských hor: pylový záznam z Kubínské hole.
V této diplomové práci se zabývám problematikou původu horských holí v lesním stupni středoevropských hor. Na rozdíl od horských trávníků v alpínském stupni je původ horských holí v Západních Karpatech a východních Sudetech nejasný. Vznik horských trávníků se tradičně klade až do období po 15. století, tedy do doby, kdy se v České republice a na Slovensku rozmáhalo horské sezónní pastevectví. Nedávné paleoekologické studie však naznačují, že horské travnaté hřebeny v lesním stupni středoevropských hor mohly být ovlivňovány člověkem už mnohem dříve, konkrétně v Hrubém Jeseníku už od starší doby železné. Na Kubínské holi se vzácně vyskytují světlomilné glaciální relikty, které možnost staršího původu nebo dokonce kontinuálního výskytu bezlesí nepřímo podporují. Cílem této práce je rekonstruovat historii krajiny a samotných horských holí Kubínské hole pomocí pylového záznamu ze dvou rašelinných sedimentů na hřebeni a jeho srovnání s publikovanými pylovými záznamy ze zalesněného horského svahu Kubínské hole a z analogických holí Lúčanské Malé Fatry (Martinské hole), Jeseníků (Vozka) a Králického Sněžníku. Odebrané profily jsem zpracovala pomocí pylové analýzy, radiokarbonového datování vybraných vrstev a v případě jednoho profilu i pomocí LOI analýzy. Pylové záznamy z různých profilů jsem porovnávala pomocí mnohorozměrných metod (DCA a DCCA). Na základě radiokarbonového datování a LOI analýzy vzniklo sedlové rašeliniště na Kubínské holi v období raného holocénu kolem 9 800 cal. BP. Území Kubínské hole bylo v tomto období pokryto otevřenými borovými lesy. Líska začala být dominantní dřevinou, zejména ve vrcholových oblastech, přibližně v období 9 000 cal. BP až 8 500 cal BP. V období holocenního klimatického optima se stal dominantní dřevinou smrk, který pak byl v oblasti Kubínské hole dominantní dřevinou až do období 1000 cal. BP. V posledním tisíciletí začínají být více zastoupeny bukovo-jedlové lesy, a od 15. století i bezlesí. Kubínská hoľa byla v porovnání s ostatními analyzovanými hřebeny více zalesněná. Vliv lidské činnosti a s ním spojené odlesňování a horské sezónní pastevectví je nejvíce patrný v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku zhruba od 13. st. n. l. Na Martinských holích a Kubínské holi začal člověk více působit pravděpodobně až od 15. století.
