Přednášky

Jihomoravská pobočka České botanické společnosti a Ústav botaniky a zoologie PřF MU v Brně Vás zvou na

Botanické přednášky a semináře 

Přednášky a semináře začínají ve čtvrtek v 16.00 hodin v bohunickém kampusu Přírodovědecké fakulty MU Brno, v posluchárně 114 pavilonu A11

30. 3. 2017    Vilém Pavlů: Pastva a její vliv na vegetaci.

6. 4. 2017      Na čem pracují studenti – diplomanti.

13. 4. 2017    Na čem pracují studenti – diplomanti.

Aridní oblasti v nejjižnějším cípu Afriky jsou mimořádně bohaté na sukulentní rostliny. Překvapivá není jen jejich početnost a druhová rozmanitost, ale i široká paleta morfologických i funkčních přizpůsobení k trvalému či periodickému nedostatku vody, a to i u blízce příbuzných druhů. Jednotlivé typy adaptací budou demonstrovány na početných obrázcích rostlin z jihoafrické přírody.

Přednáška proběhne v Krajinově posluchárně (Katedra botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2). Hosté vítáni.

Snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) je jihovýchodním prvkem, který u nás roste na samé severozápadní hranici svého rozšíření. Od toho se odvíjí také jeho velká vzácnost v České republice i soustředění lokalit na jihovýchodní Moravě, kde je dlouhodobě znám pouze z Hostýnských vrchů a Bílých Karpat. I zde tento taxon povážlivě ustoupil, a proto mu je v posledních letech věnována zvýšená pozornost ze strany ochrany přírody a aktuálně je dokončován plán pro jeho záchranu – udržení zbývajících populací.

V rumunském Banátu jsou dosud živé způsoby hospodaření, které u nás dávno zanikly. Extenzivní pastva, maloplošné využití zemědělské půdy, pařezení, vypalování, to vše vytvořilo krajinnou mozaiku, která je domovem velkého počtu rostlinných i živočišných druhů. Přednáška představí diverzitu rostlin kulturní krajiny v oblasti českého osídlení Banátu a výsledky našeho geobotanického bádání.

Přednáška se bude týkat nových poznatků o adaptacích rostlin na extrémní podmínky prostředí v alpinské a subnivální zóně Ladakhu v SZ Himálají a jejich schopnost se vypořádat s oteplováním naší planety. Studovaná oblast je unikátní biologickou laboratoří, dlouhodobě relativně stabilní, díky suchému podnebí a malému zalednění, které je příčinou toho, že zde nalézáme cévnaté rostliny až do výšky 6150 m. Nacházíme zde nejdéle žijící rostliny, s unikátní anatomickou stavbou, a tudíž tématu dlouhověkosti rostlin a mechanismů, které oddalují stárnutí, bude věnovaná též pozornost.

Zajímá Vás, jestli se lze ve střední Evropě ještě setkat s „čistou“ třešní křovitou?

Může hybridizace způsobit vyhubení druhu?

Proč v rámci záchrany třešně křovité stojí za to kácet víc višně než třešně?

Výroční schůze Západočeské pobočky ČBS – v sobotu 4. 3. 2017, 9:30, následuje přednáška Mgr. Přemysla Tájka ze Správy CHKO Slavkovský les na téma Zajímavé floristické nálezy v západních Čechách, začátek přednášky od 11:30 v přednáškovém sále hlavní budovy Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2.

Středa 22. 3. 2017: 16:30 Voda ztracená a vrácená aneb revitalizace rašelinišť a drobných toků na Šumavě. / přednášející: RNDr. Ivana Bufková, Ph.D., Správa NP a CHKO Šumava

Seminář k 70. narozeninám Marcela Rejmánka

9. 1. 2017, 17:00, Krajinova posluchárna, Benátská 2, Praha 2

PROGRAM

Zahájení a předání diplomu čestného člena ČBS (K. Prach)

Méně známé životní příběhy M. Rejmánka (F. Krahulec), 10 min.

Shrnutí odborných aktivit M. Rejmánka (J.Š. Lepš), 10 min.

Vzájemná porovnávání sukcesních sérií aneb od úhorů k ostatním sukcesím (K. Prach), 15 min.

Co určuje stabilitu společenstev? (J.Š. Lepš), 15 min.