Přednášky

Česká botanická společnost pořádá cyklus přednášek v letním i zimním semestru, a to v Krajinově posluchárně katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK v Benátské 2. Pravidelné cykly přednášek pořádá i většina poboček.

Petr Pyšek: Makroekologie rostlinných invazí – co ukazují nové databáze?

Ilustrační obrázek - koláž složená z fotografií invazních druhů © Daniel Nickrent

 

Přednáška se zaměří na současné trendy ve studiu rostlinných invazí. Ukáže, jak globální data, která máme v současnosti k dispozici, přispívají k pochopení historických procesů výměny rostlin mezi kontinenty. A bude se zabývat také zkoumáním mechanismů, které určují současné rozšíření rostlin mimo jejich původní areály.

Chcete-li se dozvědět více o invazích v celosvětovém měřítku, neváhejte a navštivte přednášku, která proběhne v budově Katedry botaniky PřF UK (Benátská 2, Praha 2) v Krajinově posluchárně.

Pozvánku na přednášku v pdf formátu naleznete níže.

Helena Štorchová: Druhová radiace rostlin na příkladech ze Severní Ameriky. Opravdu víme, jak vznikají nové druhy?

Ilustrační obrázek - Calypso bulbosa, příklad cirkumpolárně rozšířeného druhu © Helena Štorchová

 

V Severní Americe existují druhově bohaté rody, které na území Eurasie nenajdeme. Jiné rody obývají celou severní polokouli, ale druhově se rozrůznily jen na jednom kontinentě. Setkáme se i s konzervativci, kteří se drží jedné šablony a nerady speciují, byť rostou na několika světadílech. Ke vzniku nových druhů vedou různé cesty, my známe jen některé z nich.

Helena Štorchová ve své přednášce, na kterou tímto všechny srdečně zveme, přiblíží dosud přehlíženou roli rozmnožovacích způsobů (zejména gynodiécie, která je obecně málo známa) při vzniku nových druhů.

Jan Frouz: Úloha interakcí mezi rostlinami a půdou během sukcese na výsypkách

Ilustrační obrázek - výsypka (c) J. Frouz

 

Další přednáška jarního přednáškového cyklu ČBS a PřF UK nás zavede pod povrch, do půdy. Rostliny v ní nejen rostou a čerpají z ní živiny, ale také ji zpětně ovlivňují. Zejména prostřednictvím produkce opadu a svými kořeny. Některé důsledky těchto procesů jsou takřka okamžité, jiné pozorovatelné až v průběhu času. Typickým příkladem jsou změny nejrůznějších parametrů půd.

S tím, jak současné výzkumy na výsypkách na Sokolovsku i jinde ve světě napomáhají pochopení spletitých vztahů těchto zpětnovazebných interakcí, nás seznámí Jan Frouz.

Kristýna Šemberová: Role celogenomové duplikace v diferenciaci polyploidních zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice.

Ilustrační obrázek - Campanula rotundifolia agg. (© K. Šemberová)

 

Druhá z letošních pražských přednášek pořádaných ČBS a PřF UK představí otázky aktuálně řešené na místní katedře botaniky. Její autorka, Kristýna Šemberová, nás seznámí s problematikou zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v ČR.

Botanické přednášky Praha - jaro 2018

Budova katedry botaniky PřF UK v Praze

 

Srdečně Vás zveme na přednášky Přednáškového cyklu ČBS a Katedry botaniky PřF UK – jaro 2018. 

Všechny přednášky se konají v Krajinově posluchárně Katedry botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2 od 17 hodin. Program v pdf je ke staažení níže.

 

5. 3.  I. Jongepierová & I. Malenovský: Obnova luk v Bílých  Karpatech z pohledu rostlin a hmyzu.

12. 3. K. Šemberová: Role celogenomové duplikace v diferenciaci polyploidních zvonků z okruhu Campanula rotundifolia agg. v České a Slovenské republice.

Botanické přednášky Brno - jaro 2018

Masarykova Univerzita Brno

 

Jihomoravská pobočka ČBS a Ústav botaniky a zoologie PřF MU v Brně Vás zvou na přednášky a semináře. Program přednášek a seminářů je ke stažení v pdf níže.

Přednášky a semináře  začínají ve čtvrtek v 16 hodin v bohunickém kampusu Přírodovědecké fakulty MU, v posluchárně 114 pavilonu A11

1. 3. 2018      Martin Dančák: Nejen stromy tvoří les – o bylinách tropických deštných lesů napříč kontinenty.

Jindřich Prach: Jezerní krajina Třeboňska – paleoekologické čtení vývoje prostředí od poslední doby ledové

Třeboňská jezera a jejich současné analogie (© Jindřich Prach)

 

Co v dnešní krajině je výsledek lidské činnosti a je nové a co zde je tisíce let?

Na příkladu Třeboňska, kde se kombinuje botanické, paleoekologické, geologické, geomorfologické, archeologické a všelijaké další bádání, nám autor přednášky ukáže, co a jak lze o minulé krajině a ekosystémech zjistit.