Přednášky

Všechny zájemce z řad členů ČBS, studentů PřF UK i široké veřejnosti zveme na mimořádný seminář, který se uskuteční dne 28. ledna v Krajinově posluchárně (Benátská 433/2,128 00 Nové Město). Bude věnován tématům, která jsou spjata s osobností letošního jubilanta, čestného člena ČBS pana profesora Jana Jeníka.

Těšit se můžete na následující příspěvky:

Cestovatelská přednáška na základě exkurzí PřF JU v letošním a PřF UK v loňském roce.

Jak vypadá krajina a rostliny v severním předhůří Karpat na západní Ukrajině a v jihovýchodním Polsku?

Navštívíme hřeben Karpat tvořící jižní hranici Haliče a mozaiku teplomilných doubrav, lesostepí a stepí i mokřadní lokality (slatiny i rašeliniště mezi písečnými dunami) severně od Karpat. Průvodcem nám bude Petr Koutecký.

Čím jsou významné Karpaty ve vztahu ke středoevropské květeně? Jak ovlivnily rostlinstvo při a po poslední době ledové? A jak nám pomáhá odpovědět na tyto otázky čtení v DNA rostlin? To vše i více na příkladu dvou zástupců rodu Arabidopsis, jejichž výzkum momentálně zažívá velký rozkvět.

Přednáška se koná v Krajinově posluchárně Katedry botaniky PřF UK Praha, Benátská 2, Praha 2.

Pozvánku na přednášku v pdf formátu naleznete níže.

Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) se na našem území vyskytuje teprve od roku 1997. Od té doby se tento jihoafrický druh zabydlel na kilometrech náspů železničních tratí, okrajů dálnic a v mnoha opuštěných průmyslových areálech.

Jaká přináší rizika? Ohrožuje botanicky cenné lokality? Máme kvůli němu přestat jíst med? Máme se strachovat o játra svých býložravých miláčků? Pokud je odpověď alespoň na některou z otázek ano, pak je čas na akci!

Přírodu Ománu netvoří jen poušť, jsou zde i vysoké hory a místa ovlivněná monzunem. V tamní flóře se prolínají vlivy Indie, Afriky i Středozemí, překvapením je dosti vysoká druhová diverzita se značným podílem endemitů. Projedeme zemí od jihu k severu, podíváme se do všech hlavních vegetačních typů a letmo nahlédneme i na tradice a současnost podivuhodné země na Arabském poloostrově.

Přednáška se uskuteční v Krajinově posluchárně (Katedra botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2).

Minulost je nenávratně pryč a jedním ze způsobů, jak nahradit pomyslný stroj času, je pohybovat se v prostoru. Dávno zmizelé středoevropské krajiny a jejich přírodní i kulturní procesy můžeme studovat pomocí moderních analogií, z nichž nejpřiléhavější nacházíme na předlouhém longitudinálním gradientu od Jižního Uralu po východní Sibiř. Žádná analogie však není dokonalá… Cestou do minulosti prostřednictvím cesty na východ nás provede Petr Pokorný.

S výzkumem opylování v Kamerunu, který provádí vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd, nás seznámí Štěpán Janeček.

Původně studentské výpravy za poznáním přerostly v dlouhodobý systematický výzkum, jehož součástí je snaha o pochopení vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači. Postupně se tak našim vědcům daří odkrývat nejen význam jednotlivých faktorů, jako je silný tropický déšť nebo nadmořská výška, ale nachází i drobné a poutavé příběhy evoluce jednotlivých organizmů.