Česká botanická společnost (Societas botanica čechica) byla založena 17. června 1912 v budově Benátská 2 v Praze, kde sídlí dosud. U jejího zrodu stáli 4 členové Botanického ústavu UK, Josef Velenovský (první předseda), Karel Domin (místopředseda), Karel Kavina (jednatel) a Gustav Daněk (pokladník). Společnost vznikla oddělením od pražského Klubu přírodovědeckého, a byla první botanickou společností ve slovansky mluvících zemích i v celé Východní Evropě. Od počátku pořádala přednášky, exkurze po celých Čechách a v roce 1914, těsně před válečným přerušením činnosti, vydává i první číslo členského časopisu Preslia. První sešit vyšel s úvodníkem jednatele Kaviny, z něhož se často cituje z pohledu po 100 letech téměř věštecká věta: „Doufajíce, že prvním svazečkem klademe slibný základ budoucí řadě pojednání, nazvali jsme skromný příspěvek náš Preslia, ku poctě i na památku slavných českých botaniků bratří Preslů“.
Činnost Společnosti byla přerušena ve válečném roce 1915 a obnovena byla až v roce 1919, již pod jménem Československá botanická společnost. Po celé meziválečné období stál v čele mimořádně schopný vědec a organizátor prof. K. Domin. Vedle něj v tehdejší ČSBS však figurovala celá řada neméně významných botaniků, jakými byli např. Josef Podpěra, či František Antonín Novák.
K milníkům činnosti ČSBS v tomto období je nutno počítat uspořádání dvou sjezdů ČSBS (1921, 1927), 5. mezinárodní fytogeografické konference (1928, publikováno v Preslia téhož roku) a vydání prvního checklistu květeny od prof. Domina „Plantarum Čechoslovakiae enumeratio“ Preslia (1936). Zásadní byl též vztah Společnosti k ochraně přírody, vzpomeňme např. snahu zabránit dělostřelecké střelnici v brdech (K. Domin) nebo o ochranu Krkonoš (F. Schustler).
Za druhé světové války Společnost oficiálně na rozdíl od vysokých škol nezanikla, ale byla svou činností skryta pod hlavičkou „Floristické akce při Ústřední komisi pro sběr léčivých bylin“, která byla tvořena vlastně pracovníky zavřeného Botanického ústavu UK a současně činovníky ČSBS. Po válce došlo k turbulencím jak v osobě předsedy (krátce v ní působili prof. Kavina z Prahy, prof. Podpěra a prof. Zlatník, oba z Brna), tak ve vydávání publikací: časopis Preslia byl obnoven až v roce 1952, zato jako pravidelný čtvrtletník (vycházející takto dodnes). K zásadní formální změně dochází v r. 1953 – Společnosti ztrácejí samostatnost a jsou přičleněny formálně k Akademii věd a v období 1956-1990 mají oficiální název s přídomkem „při ČSAV“. Ale všechno zlé pro něco dobré: v roce 1957 je z peněz ČSAV zřízen v budově Benátská 2 v Praze oficiální sekretariát Společnosti s placeným tajemníkem.
V šedesátých létech 20. století dochází k významnému rozkvětu činnosti Společnosti. V roce 1962 se koná 5. sjezd ČBS k 50. výročí založený, který je vpravdě mezinárodní (66 zahraničních účastníků); velkou zásluhu na tom měl předseda Společnosti prof. K. Hrubý, vědec mezinárodního formátu (genetik, botanik, lepidopterolog), tragicky zahynuvší na konci téhož roku. V roce 1964 se rodí pravidelné Floristické kursy, nejnavštěvovanější akce Společnosti (byly založeny dr. J. Houfkem již v roce 1957, ale kromě roku 1959 se až do roku 1964 neuskutečnily). A do třetice, v roce 1966 vzniká druhý odborný časopis společnosti, česky (a slovensky) psané Zprávy Československé (resp. České) botanické společnosti. Poslední významná pravidelná aktivita ČSBS se rodí v roce 1973: každoroční monotematické „Pracovní konference“. Jejich zakladatelem je jedna z nejvýznamnějších osobností Společnosti a české botaniky druhé poloviny 20. století vůbec, dr. J. Holub, dlouholetý vědecký tajemník a později předseda Společnosti; tak jako je první polovina století existence Společnosti spjata zejména s prof. Dominem, pro druhou polovinu existence je mu dr. Holub zcela na roveň. Zejména díky jemu Společnosti v období normalizace žije a má stále více členů, přednáškové cykly, které připravuje, jsou díky rozmanitosti témat velmi populární mezi studenty. V roce 1988 vzniká na půdě bryo-lichenologikcé sekce poslední časopis Společnosti, Bryonora. Na konci roku 1989 dosahuje Společnosti krátkodobě 1000 členů.
Po roce 1989 dochází k několika zásadním organizačním změnám. V roce 1992 se oddělují rostlinní fyziologové a zakládají vlastni Společnost pro experimentální biologii rostlin, v roce 1993 se následkem rozdělení státu vracíme k prapůvodnímu názvu Česká botanická Společnost. A v roce 2003 se oddělují algologové a zakládají vlastní Společnost (ČAS). Jádro Společnosti pokračuje trvale v publikační, konferenční i výukové (kurzové) činnosti. Ze současného století je třeba vyzdvihnout dvě události. Časopis Preslia se po desetileté snaze šéfredaktora prof. Pyška dostal mezi impaktové a neztratil se v této elitní společnosti; dlouhodobě je časopisem s nejvyšším IF vydávaným výhradně za české peníze, v roce 2015 dosáhl IF 4,11! V roce 2012 pak oslavila Společnost důstojně sté výročí svého založení, jak desátým sjezdem opět s mezinárodní účastí, tak speciálním číslem časopisu Preslia se shrnujícími články ke všem disciplínám terénní botaniky a Checklistem české flóry.
Doc. Lubomír Hrouda
