Novinky

Prestižní ocenění Neuron letos zamířilo mezi botaniky. Cena za významný vědecký objev putovala k rukám Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR a Filip Kolář z PřF UK získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce. Oběma gratulujeme!

Letošní konference České botanické společnosti byla věnována průtokové cytometrii. Děkujeme přípravnému výboru za její organizaci i všem přednášejícím za přednesené příspěvky.

Několik fotografií z konference naleznete v galerii, část prezentací k přednáškám a sborník abstraktů je zde.

Další konference ČBS, tradičně pořádaná koncem listopadu (datum ještě upřesníme), bude na téma "Botanické sbírky a databáze a jejich využití".

Cestovatelská přednáška na základě exkurzí PřF JU v letošním a PřF UK v loňském roce.

Jak vypadá krajina a rostliny v severním předhůří Karpat na západní Ukrajině a v jihovýchodním Polsku?

Navštívíme hřeben Karpat tvořící jižní hranici Haliče a mozaiku teplomilných doubrav, lesostepí a stepí i mokřadní lokality (slatiny i rašeliniště mezi písečnými dunami) severně od Karpat. Průvodcem nám bude Petr Koutecký.

Přednáška se koná v Krajinově posluchárně Katedry botaniky PřF UK Praha, Benátská 2, Praha 2.

Čím jsou významné Karpaty ve vztahu ke středoevropské květeně? Jak ovlivnily rostlinstvo při a po poslední době ledové? A jak nám pomáhá odpovědět na tyto otázky čtení v DNA rostlin? To vše i více na příkladu dvou zástupců rodu Arabidopsis, jejichž výzkum momentálně zažívá velký rozkvět.

Přednáška se koná v Krajinově posluchárně Katedry botaniky PřF UK Praha, Benátská 2, Praha 2.

Pozvánku na přednášku v pdf formátu naleznete níže.

Program celého přednáškového cyklu viz zde.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zve botaniky, aby se zapojili do aktualizace mapování biotopů.

Data z mapování biotopů poskytla informace pro vymezení evropsky významných lokalit, slouží také jako důležitý zdroj údajů o vegetačním pokryvu celé republiky (více informací v přiloženém souboru níže, či v článku zde).

V prvním čtvrtletí roku 2019 se uskuteční několik akcí Západočeské pobočky ČBS, na které tímto všechny zájemce srdečně zveme.

Starček úzkolistý (Senecio inaequidens) se na našem území vyskytuje teprve od roku 1997. Od té doby se tento jihoafrický druh zabydlel na kilometrech náspů železničních tratí, okrajů dálnic a v mnoha opuštěných průmyslových areálech.

Jaká přináší rizika? Ohrožuje botanicky cenné lokality? Máme kvůli němu přestat jíst med? Máme se strachovat o játra svých býložravých miláčků? Pokud je odpověď alespoň na některou z otázek ano, pak je čas na akci!

Přírodu Ománu netvoří jen poušť, jsou zde i vysoké hory a místa ovlivněná monzunem. V tamní flóře se prolínají vlivy Indie, Afriky i Středozemí, překvapením je dosti vysoká druhová diverzita se značným podílem endemitů. Projedeme zemí od jihu k severu, podíváme se do všech hlavních vegetačních typů a letmo nahlédneme i na tradice a současnost podivuhodné země na Arabském poloostrově.

Přednáška se uskuteční v Krajinově posluchárně (Katedra botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2).

Pozvánku na přednášku v pdf formátu naleznete níže.

Trasa povede Chuchelským hájem na vršek Homolka a do Velké Chuchle.

Minulost je nenávratně pryč a jedním ze způsobů, jak nahradit pomyslný stroj času, je pohybovat se v prostoru. Dávno zmizelé středoevropské krajiny a jejich přírodní i kulturní procesy můžeme studovat pomocí moderních analogií, z nichž nejpřiléhavější nacházíme na předlouhém longitudinálním gradientu od Jižního Uralu po východní Sibiř. Žádná analogie však není dokonalá… Cestou do minulosti prostřednictvím cesty na východ nás provede Petr Pokorný.

Přednáška se uskuteční v Krajinově posluchárně (Katedra botaniky PřF UK, Benátská 2, Praha 2).