Vyšlo další číslo časopisu Preslia. Čtenáři zde naleznou celkem čtyři příspěvky.
První z článků (Koutecký P. et al.: Striking diversity in Alpine lakes: genetic variation, hybridization and taxonomy of the aquatic Ranunculus trichophyllus group) představuje výsledky studie zaměřené na skupinu lakušníku niťolistého (Ranunculus trichophyllus s. l.) v Alpách a severní Evropě. Potvrdilo se, že rostliny s obdobnou morfologií z obou regionů patří ke stejnému druhu, R. confervoides. Zároveň byly objeveny populace, které kombinují morfologické znaky R. confervoides a R. trichophyllus A, a tři dosud neznámí kříženci. Vzhledem k ekologické specializovanosti a převažující kleistogamii je opakovaná hybridizace R. confervoides překvapivá, autoři předpokládají, že k ní může docházet u terestrických forem, které vytváří otevřené (chasmogamické) květy.
Další článek (Adamska A. et al.: Habitat extremity promotes the survival of rapidly declining orchid Neotinea ustulata in Poland) je věnován vstavači osmahlému (Neotinea ustulata) v Polsku. Autoři se zaměřili na populace mimo horské oblasti. Na osmi celkem z 24 lokalit potvrzených ve 21. století v roce 2022 nenašli žádné jedince, zatímco dalších šest populací bylo výrazně menších než při předchozích inventarizacích. Pouze 9 populací bylo možné považovat za stabilní. Nejlépe se vstavači osmahlému daří na suchých trávnících s mělkými půdami a sušším klimatem. Vzhledem k neefektivní nebo zcela chybějící ochraně autoři konstatují, že je to právě extrémnost stanoviště, co v Polsku zajišťuje přežití tohoto cenného druhu.
Autoři třetího příspěvku (Velasco Monés G. et al.: Disentangling the effects of traits and environmental factors on species’ successional optima: a central-European study) studovali vliv druhových vlastností a environmentálních faktorů na sukcesní optima středoevropských druhů. Jejich analýza ukázala, že klíčových je pět funkčních vlastností rostlin, a sice životní forma, hmotnost semen, délka kvetení, velikost obnovovací banky pupenů a obsah sušiny v listech. Hlavními ellenbergovskými indikačními hodnotami, které predikovaly sukcesní optimum druhu, pak byly vlhkost a reakce půdy.
Poslední článek (Lepší M. & Lepší P.: Brambles (Rubus) of the Bohemian Forest, central Europe: chorological and taxonomical assessment) přináší ucelený přehled v současnosti uznávaných taxonů ostružiníků (Rubus) na Šumavě. Vychází z terénního průzkumu provedeného v letech 2019–2023 a následného vyhodnocení publikovaných a databázových záznamů. Je zde podrobně představeno všech 60 druhů ostružiníků a jeden hybrid, které jsou pro studované území akceptovány. Z toho bylo pro území Šumavy 30 druhů zdokumentováno poprvé a 5 popsáno nově.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
