floristika

Tato bakalářská práce popisuje přírodní poměry a květenu studovaného území Havlíčkova Brodu a oblasti severně po obec Knyk. Hlavní částí práce je seznam taxonů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je uvedeno 568 taxonů, z toho 38 je v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. V práci jsou zahrnuty výsledky pilotního floristického průzkumu parku Budoucnost, při němž jsem nalezla 60 druhů rostlin, z toho 22 taxonů je pro studované území nalezeno nově. Do herbáře bylo doloženo 19 nalezených položek. 

Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek.

Tato diplomová práce obsahuje dvě botanické exkurze, které jsou navrženy jako součást výuky biologie na střední škole. Trasy exkurzí se nacházejí v Havlíčkově Brodě a blízkém okolí. Konkrétně se jedná o exkurze s názvem Dřeviny parku Budoucnost a Poznávání bylin v oblasti Vlkovsko. Součástí obou návrhů je charakteristika abiotických a biotických podmínek, plánek a popis trasy exkurze, seznam druhů cévnatých rostlin s vybranými charakteristikami, soubor pracovních listů pro žáky a metodický návod pro učitele. Pro obě lokality je připravena jarní a podzimní verze pracovních listů.

Diplomová práce se zabývá květenou ve vsi Halenkovice jejího okolí na zlínsku. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu od července 2016 do dubna 2020. Databáze a literární zdroje uvádějí pro studované území 469 druhů, výskyt 347 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 129 druhů, o jejichž výskytu ve studovaném území jsem nenašel zprávy v literatuře. 

Diplomová práce je floristickou studií zaměřenou na flóru opuštěných kamenolomů v Bílých Karpatech. Zkoumáno bylo šest lokalit na území obcí Krhov, Komňa, Nezdenice, Záhorovice a Starý Hrozenkov. V práci jsou stručně charakterizovány přírodní podmínky a vegetace lokalit a shromážděny údaje o historických botanických nálezech. Při terénním průzkumu v období 2017–2020 bylo determinováno 385 taxonů, z toho 322 bylo na lokalitách udáváno již v minulosti. 51 z nalezených taxonů patří mezi druhy ohrožené. Součástí práce je příprava terénního cvičení z ekologie rostlin pro výuku na střední škole.

Diplomová práce pojednává o přírodních podmínkách a květeně území východně od Brna rozkládajícím se mezi obcemi Pozořice, Viničné Šumice a Vítovice. Navazuje na práci bakalářskou (Brtníková 2016), v níž byly zpracovány přírodní poměry studované oblasti a na základě literární rešerše floristických prací byl zhotoven seznam taxonů, nacházejících se ve vybraném území. Vymezená oblast má rozlohu asi 15 km² a rozkládá se v nadmořské výšce 300–504 m n. m. Jedná se o mírně teplou oblast s průměrnou teplotou 8–9 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 450 až 500 mm. Územím neprotékají žádné větší řeky a nevyskytují se zde ani větší vodní plochy, pyšnit se však může množstvím studánek, díky bohatosti podzemních zdrojů vody. Převládajícím půdním typem jsou hnědozemě. Z hlediska fytogeografie spadá téměř celé území do mezofytika, z jihu nepatrně zasahuje do termofytika. V jihovýchodní části, mezi obcemi Viničné Šumice a Vítovice, se nachází přírodní památka Hynčicovy skály. Terénní výzkum byl prováděn v období od jara 2015 do jara 2019. Z území uvádím celkem 809 taxonů. Během terénního výzkumu jsem nalezla 628 taxonů, z toho u 485 byl ověřen dříve publikovaný výskyt a 143 taxonů bylo pro studovanou oblast nalezeno nově. Z celkového počtu je 135 taxonů uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, 73 z nich se podařilo nalézt. K nejvýznamnějším nálezům patří Abutilon theophrasti, Filago arvensis, Filago vulgaris, Kickxia spuria a Veronica montana. Součástí práce je také dokladový herbář čítající 390 položek.

Diplomová práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Sledované území spadá do flyšového pásma Západních Karpat, pro které je charakteristické střídání nepropustných jílovců a propustných pískovců. Nejčastějším půdním typem jsou kambizemě, v okolí toků se nachází gleje fluvické a fluvizemě glejové. Nejvyšší nadmořská výška ve sledovaném území je 935 m n. m., nejnižší je 535 m n. m. Studiem floristických pramenů a vlastním terénním výzkumem bylo pro studované území nalezeno 480 taxonů, z toho 49 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Během floristického průzkumu jsem nalezla 406 taxonů, z toho 92 taxonů je pro sledované území nalezeno nově. Nejzajímavější nálezy jsou Gymnadesia conopsea, Pyrola minor, Dactylorhiza fuchsii a Luzula luzulina.

Tato diplomová práce se věnuje vegetaci a flóře rybníků, zatopených lomů a dalších vodních ploch na Sedlčansku ve středních Čechách. Během terénního výzkumu, který proběhl v létě 2017, jsem navštívila 240 lokalit a zapsala na nich 460 fytocenologických snímků. Tyto snímky byly pomocí expertního systému v programu JUICE přiřazeny do syntaxonů a jsou z větší části obsaženy v příloze této práce, v případě syntaxonů dokumentovaných jednotlivými snímky jsou však zahrnuty přímo v textu. V práci jsou popsána společenstva především mokřadní a vodní vegetace vyskytující se na vodních plochách, v jejich nejbližším okolí a na obnažených dnech nádrží. Dále práce zahrnuje seznam zaznamenaných taxonů a taxonů mokřadních rostlin zmiňovaných v dosavadní literatuře. Celkem jsem zaznamenala 217 taxonů cévnatých rostlin, z nichž pět je pro zkoumaný region nových, a dva druhy vodních mechorostů. 22 zaznamenaných druhů cévnatých rostlin je uvedeno na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategoriích C3 (ohrožené druhy) a C4 (druhy vyžadující pozornost). Komentáře k vybraným zaznamenaným druhům a doporučení pro ochranu přírody jsou součástí textu. V příloze této práce jsou kromě již zmíněných tabulek fytocenologických snímků zahrnuty také autorské fotografie lokalit a tabulka lokalit s přítomnými druhy. Samostatnou přílohu tvoří herbář s doklady některých nálezů.

Diplomová práce je zaměřena na charakteristiku přírodních poměrů a flóru na území města Adamov o rozloze přibližně 3,6 km2. Druhou částí práce je soupis taxonů cévnatých rostli, které byly na území v minulosti zaznamenány. Stěžejní částí práce je floristická studie daného území, jejíž výsledky doplňují soupis historických nálezů. Studovaná oblast se nachází v nadmořské výšce od 240–454 m n. m., jedná se tedy o poměrně kopcovitý terén. Území spadá do geomorfologického celku Drahanská vrchovina, podloží tvoří převážně granodiorit. Z půd mají největší zastoupení kambizemě. Adamovem protéká jediný velký tok, a to řeka Svitava. Průměrná roční teplota je 8,4 °C a průměrný roční úhrn srážek 521 mm. Rekonstruovanou přirozenou vegetaci tvoří Luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae), Dubo-habrové háje (Carpinion betuli), Květnaté bučiny (Eu-Fagion), Subxerofilní doubravy (Potentillo-Quercetum, P.-Q. pannonicum, Lithospermo-Quercetum) a Acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae). Studované území spadá do fytogeografické oblasti mezofytika a okresu Moravské podhůří Vysočiny. Z prostudované literatury a dostupných databází bylo zaznamenáno 460 taxonů cévnatých rostlin. Při vlastním terénním výzkumu bylo determinováno 528 taxonů, z čehož je 337 ověřených a 191 nově nalezených. Čtyři nalezené taxony jsou zákonem chráněné podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 37 je vzácných či ohrožených. Celkové zastoupení původních druhů je asi 73 %. Součástí diplomové práce je didaktický materiál v podobě výukových karet s 50 rostlinnými druhy a dokladový herbář čítající 425 položek. 

Diplomová práce se zabývá floristickou studií Znojma a jeho blízkého okolí, tedy obcí Přímětice, Dobšice, Hradiště a přírodní památky Kaolinka. Navazuje na práci bakalářskou, ve které byly zpracovány přírodní poměry dané oblasti, a byl zhotoven seznam taxonů, které se zde v minulosti údajně vyskytly. Vymezená plocha má rozlohu necelých 12 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 203–340 m n. m. Území se nachází v jedné z nejteplejších částí republiky s průměrnou roční teplotou 8,5 °C a průměrným úhrnem srážek 487 mm. Významným vodním tokem ve vymezené oblasti je řeka Dyje, představuje také jižní a část západní hranice zkoumané oblasti. Převládajícím půdním typem jsou zde černozemě a hnědozemě. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jihu území pak prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). Z hlediska fytogeografie náleží zkoumané území do oblasti termofytika a mezofytika. V severovýchodní části území se nachází přírodní památka Kaolinka. Z prostudované literatury a internetových databází bylo zaznamenáno 646 taxonů, které se zde údajně dříve vyskytly. V terénu bylo determinováno 512 taxonů, z nichž 354 bylo potvrzeno a 158 zaznamenáno nově. Jedenáct nalezených taxonů je na seznamu chráněných rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 46 patří mezi vzácnější či ohrožené. K nejvýznamnějším novým nebo potvrzeným nálezům patří například potočnice lékařská (Nasturtium officinale, C2 b §2), kruštík bahenní (Epipactis palustris, C2 t), turan podolský (Erigeron podolicus, C1b) nebo proskurník lékařský (Althaea officinalis, C2 t).