ohrožené druhy

Variabilita slatiništní vegetace na evropském měřítku.

Autor(ka)
Peterka, Tomáš
Rok
2019
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Slatiniště (minerotrofní rašeliniště, rostlinná společentsva třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea fuscae) mají velký význam pro ochranu biodiverzity a v mnoha oblastech Evropy patří k ohroženým biotopům. Fytocenocelogické klasifikace slatiništní vegetace se však mezi evropskými zeměmi liší, což komplikuje nejen komunikaci ve vědecké komunitě, ale také ochranu těchto stanovišť na mezinárodní úrovni. Některé vegetační systémy slatiništní vegetace rozlišují hlavní vegetační jednotky (tj. svazy) na základě fyziognomie porostů a hydrologických faktorů. Jiné systémy navazující na skandinávskou tradici vymezují svazy podél tzv. „poor-rich“ gradientu (komplexního gradientu pH a minerální bohatosti). Cílem této práce je vytvořit první pokus o jednotnou klasifikaci slatinišť v Evropě. Na posledních zachovalých slatiništích v Českém masivu (ČR) jsme se zabývali vztahem vegetace a proměnných prostředí. Tato studie potvrdila význam poor-rich gradientu pro změnu druhového složení slatiništní vegetace a pro vymezení jednotlivých svazů. Druhý vegetační gradient souvisel s dostupností makroprvků (fertilitou) a projevoval se nezávisle na pH a minerální bohatosti. Nezbytnými předpoklady vegetačních syntéz jsou sběr a třídění dat, proto se disertační práce zabývá rovněž těmito metodickými aspekty. Představena je databáze evropské rašelinné vegetace (European Mire Vegetation Database), která obhahuje několik tisíc dosud nedigitalizovaných fytocenologických snímků. Dále se zabýváme otázkou, jestli mohou být ve velkoškálových analýzách použity snímky o různé velikosti plochy. Zápisy o rozměrech 1–25 m2 obsahují srovnatelný počet specialistů a dávají obdobné výsledky v ordinančích analýzách. Proto mohou fyt. snímky o této velikosti být zařazeny do velkoplošných vegetačních syntéz, aniž by způsobily významné zkreslení výsledků (obzvláště přihlédneme-li k jiným možným zdrojů šumu ve fytocenologických datech). Navrhli jsme klasifikaci slatiništní vegetace v Evropě na základě analýzy fytocenologických snímků. Použité klasifikační schéma odráží vliv chemismu a geografických (makroklimatických) proměnných na druhové složení společenstev. Vytvořili jsme formální definice svazů Caricion viridulo-trinervis, Caricion davallianae, Caricion atrofusco-saxatilis, Stygio-Caricion limosae, Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis, Saxifrago-Tomentypnion, Narthecion scardici, Caricion stantis, Anagallido tenellae-Juncion bulbosi, Drepanocladion exannulati, Caricion fuscae, Sphagno-Caricion canescentis a Scheuchzerion palustris. Formální definice pracují s přítomností, absencí a pokryvností sociologických skupin a význačných druhů. Ekologickou smysluplnost navrženého systému podpořily ordinační metody a metody neřízené klasifikace. V některých případech celoevropská syntéza poukázala na přítomnost vegetačních typů, které nebyly dosud rozlišovány v národních vegetačních přehledech. Např. mírně vápnitá třasoviska s hnědými mechy vyskytující se vzácně v Karpatech a okolních oblastech byla identifikována jako společenstva boreálního svazu Stygio-Caricion limosae. Toto zařazení jsme ověřili srovnáním fytocenologických snímků s materiálem ze severní Evropy (locus classicus svazu Stygio-Caricion limosae). Makrozbytky naznačují běžný výskyt tohoto vegetačního typu ve střední Evropě v glaciálu a raném holocénu a tedy jeho reliktní povahu. Během terénního výzkumu byly zjištěny nové lokality reliktních mechů (Meesia triquetra, Pseudocalliergon lycopodioides) a potvrzena lokalita ohroženého suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Poslední část disertace proto dopňuje informace o rozšíření těchto významných slatiništních specialistů a o jejich vegetační vazbě.

Vliv urbanizace na diverzitu lesní vegetace.

Autor(ka)
Kadaš, Daniel
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Urbanizace se významně podílí na utváření současné krajiny a rozšiřující se městské prostředí svými specifickými podmínkami ovlivňuje existenci rostlinných druhů. Zvláštní význam připadá lesním biotopům jako fragmentům polopřirozené vegetace s řadou ekosystémových funkcí a jako zdroji biodiverzity měst. Na území města Brna bylo vybráno 20 polí podrobného síťového mapování s rozdílnou mírou urbanizace, v nichž proběhl terénní výzkum lesní vegetace. K druhům zdokumentovaným v 60 fytocenologických snímcích byly doplněny údaje o vybraných vlastnostech a statisticky byla analyzována změna vegetačních charakteristik na gradientu urbanizace. S rozlohou lesů stoupalo zastoupení specialistů, a naopak klesaly nároky druhů na živiny. Ohrožené druhy přežívaly v menších lesních segmentech v méně zastavěných oblastech bez velkých lučních porostů. Nepůvodním druhům prospívaly také menší lesní segmenty, avšak mimo oblasti s větším podílem polí. Celkovou druhovou bohatost podporovala rozloha luk se vzdáleností od centra města a rozlohou lesů. Vzájemnou nepodobnost lesních společenstev podmiňovala rozloha zástavby na úkor rozlohy luk. Lze tedy soudit, že urbanizace způsobuje výrazné změny flóry a vegetace městských lesů a ochranářské aktivity v nich je vhodné lokálně přizpůsobovat v kontextu pokryvu okolní krajiny. 

Botanický průzkum území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi u Brna.

Autor(ka)
Klepalová, Vendula
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a flóru území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi. Celková rozloha území činí necelých 9 km2 vymezených čtyřmi poli podrobného síťového mapování (6765-A-C-d, 6765-A-D-c, 6765-C-A-b, 6765-C-B-a), lišících se od sebe využitím krajiny a mírou antropogenního vlivu. Ve vegetačních sezónách roku 2019 a 2020 jsem zaznamenala celkem 393 rostlinných druhů cévnatých rostlin, z toho 48 ohrožených. Hlavní metody terénního průzkumu spočívaly v zachycení jarního, letního a pozdně letního aspektu a sepsání přítomných rostlinných druhů. Bližší představa o rostlinném složení a vegetačních typech je získána skrze zhotovování fytocenologických snímků a jejich následnou klasifikací. V lesní vegetaci je nejhojněji zastoupena asociace acidofilních teplomilných doubrav na mělkých půdách (Sorbo torminalis-Quercetum), méně asociace mezofilních acidofilních doubrav (Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae). Z nelesní vegetace snímky nejčastěji zachycují asociaci eutrofních ovsíkových luk (Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatiori) a třídu jednoleté vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť (Stellarietea mediae). Součástí práce je seznam nalezených rostlinných druhů a dokladový herbář vybraných druhů. 

Současný vývoj vegetace na rašelinných loukách v PR Chvojnov.

Autor(ka)
Macková, Petra
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Středně vápnitá mechová slatiniště a rašelinné louky Českého masívu procházejí v posledních desetiletích výraznými změnami. V přírodní rezervaci Chvojnov, která byla v minulosti ovlivněna silným odvodněním, proběhla v posledních letech rozsáhlá kompletní revitalizace. Analyzovaný datový soubor ze zkoumané lokality PR Chvojnov obsahuje historické snímky K. Rybníčka (1960–1964), E. Horodyské (2003–2004), snímky K. a J. Juřičkových z období před revitalizací (2013) a vlastní snímky zaznamenané po provedení revitalizace (2019), jejichž plochy byly trvale zafixovány. Provedená klasifikace datového souboru vytvořila 4 vegetační skupiny (skupinu s vegetací as. Campylio stellati-Trichophoretum alpini, skupinu snímků s vysokou hladinou vody, skupinu snímků z revitalizované části lokality a skupinu s vegetací as. Sphagno warnstorfii-Eriophoretum latifolii). Přímá ordinační analýza ukázala posun ve složení vegetace od 60. let po současnost. Došlo k ústupu citlivých rašeliništních specialistů typických pro vegetaci as. Campylio stellati-Trichophoretum alpini (Trichophorum alpinum, Rhynchospora alba, Scorpidium scorpioides) a nárůstu lučních druhů podmáčených luk (Holcus lanatus, Lychnis flos-cuculi) a živinově náročnějších druhů mechorostů (Calliergonella cuspidata, Sphagnum teres). Významně pozitivní vliv na současnou podobu vegetace měla provedená revitalizace. Došlo k obnově funkčního vodního režimu, znovuotevření lokality odstraněním náletových dřevin a stržením drnů degradovaného podrostu, zvýšení biodiverzity lokality asanací rákosin a zvýšení biodiverzity mechového patra provedením speciálních zásahů na podporu ohrožených rašeliništních specialistů. 

Flóra a vegetace na severním okraji Brna.

Autor(ka)
Faltýnková, Eva
Rok
2020
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Bakalářská práce se zaměřuje na výzkum flóry a vegetace na území o celkové rozloze 4,95 km2 vymezeném třemi poli síťového mapování (6765-B-A-b, 6765-B-A-d, 6765-B-C-b) na severovýchodním okraji Brna. Cílem práce bylo pomocí terénního průzkumu zaznamenat druhovou skladbu rostlin daného území, popsat vegetaci pomocí zápisů fytocenologických snímků a charakterizovat přírodní poměry zkoumaného území podle dostupné literatury. Během průzkumu jsem takto zaznamenala 513 taxonů cévnatých rostlin, z toho 36 ohrožených a 20 invazních, a zapsala jsem 21 fytocenologických snímků lesní a ruderální vegetace. Snímky jsem analyzovala v programu JUICE a přiřadila je tak k jednotlivým asociacím, pro lesní vegetaci to byly nejčastěji asociace Galio sylvatici-Carpinetum betuli a Galio odorati-Fagetum sylvaticae, u snímků zapsaných na ruderálních plochách převládala společenstva třídy Artemisietea vulgaris a Galio-Urticetea. Součástí práce je i seznam všech mnou nalezených druhů a dokladový herbář čítající 93 položek.

Přírodní poměry a květena severně Tišnova.

Autor(ka)
Sáblíková, Kateřina
Rok
2020
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Bakalářská práce se věnuje přírodním podmínkám na území severně od Tišnova se zřetelem na květenu. Stěžejní částí práce je rešerše floristických údajů vztahujících se ke studovanému území. Z území je uváděno 675 taxonů, z toho 12 nově objevených v rámci pilotního floristického výzkumu. Z celkového počtu je 144 taxonů uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.

Vliv minulé orby na druhové složení luk v PR Hutě v Bílých Karpatech.

Autor(ka)
Slachová Karolína
Rok
2020
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

V přírodní rezervaci Hutě na Žítkové se můžeme, podobně jako v jiných částech Bílých Karpat, setkat s mozaikou různě druhově bohatých luk s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin. Součástí této mozaiky jsou také trávníky, které byly v polovině 20. století rozorány a zemědělsky využívány jako pole. Následně ale byly ponechány ladem a jejich současná vegetace je utvářena sukcesními procesy. V posledních několika desetiletích je na nich aplikován stejný management (zejména kosení) jako na plochách tzv. kontinuálních luk — takových, které rozorány nebyly. Lze tedy předpokládat postupné přibližování druhového složení bývalých úhorů k cenným společenstvům druhově bohatých luk. Tato konvergence však nebyla zatím potvrzena, stejně tak nebylo testováno, které druhy jsou vázané na kontinuální a které na sukcesně mladší louky.V práci byl použit párový design sběru dat. Každý pár zahrnoval fytocenologický snímek segmentu kontinuální louky a bývalého pole. Plochy byly vybírány tak, aby ležely v co nejtěsnější vzdálenosti a v co nejpodobnějších podmínkách, co se týče např. sklonu a orientace svahu. Bývalá pole byla identifikována podle archivních leteckých snímků, zápisu v katastru nemovitosti, terénních příznaků, vzpomínek pamětníků a podobně. Bylo zapsáno 12 dvojic fytocenologických snímků (celkem 24 ploch), následoval jejich přepis do databáze Turboveg a další zpracovávání dat pomocí statistických metod. Na výzkumných plochách též proběhlo měření půdní vlhkosti a odběry půdních vzorků pro chemické analýzy obsahu živin.