Brno

Bakalářská práce se zaměřuje na výzkum flóry a vegetace na území o celkové rozloze 4,95 km² vymezeném třemi poli síťového mapování (6765-B-A-b, 6765-B-A-d, 6765-B-C-b) na severovýchodním okraji Brna. Cílem práce bylo pomocí terénního průzkumu zaznamenat druhovou skladbu rostlin daného území, popsat vegetaci pomocí zápisů fytocenologických snímků a charakterizovat přírodní poměry zkoumaného území podle dostupné literatury. Během průzkumu jsem takto zaznamenala 513 taxonů cévnatých rostlin, z toho 36 ohrožených a 20 invazních, a zapsala jsem 21 fytocenologických snímků lesní a ruderální vegetace. Snímky jsem analyzovala v programu JUICE a přiřadila je tak k jednotlivým asociacím, pro lesní vegetaci to byly nejčastěji asociace Galio sylvatici-Carpinetum betuli a Galio odorati-Fagetum sylvaticae, u snímků zapsaných na ruderálních plochách převládala společenstva třídy Artemisietea vulgaris a Galio-Urticetea. Součástí práce je i seznam všech mnou nalezených druhů a dokladový herbář čítající 93 položek.

Předložená diplomová práce se zaměřuje především na studium výskytu druhů cévnatých rostlin a shrnuje aktualizované floristické poznatky z území na severu Brna spadající do okresů Brno-město a Brno-venkov, vymezené čtyřmi mapovací-mi čtverci středoevropského síťového mapování flóry v projektu Květena města Brna. Konkrétně se jedná o čtverce 6765-A-B-d, 6765-A-D-b, 6765-B-A-c, 6765-B-C-a. Další náplní této studie je porovnání současného stavu a složení květeny v kontrastu k historickým záznamům. Studovaná oblast o velikosti přibližně 10 km2 se nachází v povodí říčky Ponávky. Podloží je zde tvořeno převážně vyvře-lými horninami (granodiority), půdní reakce je kyselá. Nejčastěji se zde vyskytují hnědozemě a v okolí toku Ponávky luvizemě, z menší části jsou zastoupeny kambi-země. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří habrové doubravy a bučiny, území je ovšem ovlivněno antropickými faktory a téměř polovina je osídlena a hospodářsky využívána. Souhrn druhů cévnatých rostlin ze studované oblasti byl zhotoven na základě záznamů, které poskytla databanka AOPK ČR, doplněné údaji z databáze herbáře Ústavu botaniky a zoologie PřF MU a z diplomové práce Klementové (Klementová 1996). Celkový počet záznamů z literatury a databází byl 2327 vztahujících se k 328 druhům. Tento soupis byl doplněn o vlastní terénní průzkum a celkově bylo ve studovaném území zaznamenáno 610 druhů. Výskyt následujících vzácnějších druhů uváděných ve studovaných pramenech aktuálně již nebyl potvrzen: leknín bělostný (Nymphaea candida), ostřice Davallova (Carex davalliana) a zimozelen okoličnatý (Chimaphila umbellata). K zajímavým taxonům, které byly v území potvrzeny nebo nově zaznamenány, patří čistec roční (Stachys annua), ostružiník skalní (Rubus saxatilis), rmen rakouský (Anthemis austriaca) a růže galská (Rosa gallica). Nejvíce druhů citovaných v Červeném seznamu (Grulich 2012) se vyskytuje v těchto částech studovaného území: údolí Ponávky, lesy na vrcholu Strážná a především východní cíp Přírodního parku Baba.