ruderální vegetace

Disturbance je důležitým fenoménem ovlivňujícím život rostlin a formujícím strategie rostlin narušovaných míst. Pro specifické přírodní ekosystémy nebo růstové formy bylo představeno několik ekologických konceptů zabývajících se individuální odpovědí rostliny na poranění. Ve střední Evropě jsou častým příkladem narušovaných míst stanoviště ovlivňovaná člověkem. Proto bylo cílem této práce použít čtyři vybrané koncepty právě na tato místa. Práce se skládá ze čtyř původních studií provedených ve dvou modelových ekosystémech: opakovaně narušovaný ruderál a pravidelně kosená středoevropská louka. Obsazování nadzemního prostoru po narušení bylo studováno jako obnova biomasy nebo architektury. U bylin osidlujících narušovaná místa byly popsány regenerační strategie a byly konfrontovány s dříve navrženými koncepty, vytvořenými pro ekosystémy vystavené přírodnímu režimu narušování. 

Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a flóru území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi. Celková rozloha území činí necelých 9 km² vymezených čtyřmi poli podrobného síťového mapování (6765-A-C-d, 6765-A-D-c, 6765-C-A-b, 6765-C-B-a), lišících se od sebe využitím krajiny a mírou antropogenního vlivu. Ve vegetačních sezónách roku 2019 a 2020 jsem zaznamenala celkem 393 rostlinných druhů cévnatých rostlin, z toho 48 ohrožených. Hlavní metody terénního průzkumu spočívaly v zachycení jarního, letního a pozdně letního aspektu a sepsání přítomných rostlinných druhů. Bližší představa o rostlinném složení a vegetačních typech je získána skrze zhotovování fytocenologických snímků a jejich následnou klasifikací. V lesní vegetaci je nejhojněji zastoupena asociace acidofilních teplomilných doubrav na mělkých půdách (Sorbo torminalis-Quercetum), méně asociace mezofilních acidofilních doubrav (Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae). Z nelesní vegetace snímky nejčastěji zachycují asociaci eutrofních ovsíkových luk (Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatiori) a třídu jednoleté vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť (Stellarietea mediae). Součástí práce je seznam nalezených rostlinných druhů a dokladový herbář vybraných druhů. 

Bakalářská práce se zaměřuje na výzkum flóry a vegetace na území o celkové rozloze 4,95 km² vymezeném třemi poli síťového mapování (6765-B-A-b, 6765-B-A-d, 6765-B-C-b) na severovýchodním okraji Brna. Cílem práce bylo pomocí terénního průzkumu zaznamenat druhovou skladbu rostlin daného území, popsat vegetaci pomocí zápisů fytocenologických snímků a charakterizovat přírodní poměry zkoumaného území podle dostupné literatury. Během průzkumu jsem takto zaznamenala 513 taxonů cévnatých rostlin, z toho 36 ohrožených a 20 invazních, a zapsala jsem 21 fytocenologických snímků lesní a ruderální vegetace. Snímky jsem analyzovala v programu JUICE a přiřadila je tak k jednotlivým asociacím, pro lesní vegetaci to byly nejčastěji asociace Galio sylvatici-Carpinetum betuli a Galio odorati-Fagetum sylvaticae, u snímků zapsaných na ruderálních plochách převládala společenstva třídy Artemisietea vulgaris a Galio-Urticetea. Součástí práce je i seznam všech mnou nalezených druhů a dokladový herbář čítající 93 položek.

V České republice je velké množství železničních tratí. Z různých důvodů dochází občas ke zrušení některé trati. Většinou se zrušená trať ponechává dále bez zásahu a začne se na ní spontánní sukcesí tvořit vegetace. Tato práce se zabývá studiem sukcese na osmi zrušených železničních tratích na Moravě a ve východních Čechách pomocí metody chronosekvence. Na těchto tratích bylo v roce 2018 zapsáno 28 fytocenologických snímků umístěných podélně ve střední části bývalého kolejiště. Pokryvnost byla hodnocena rozšířenou devítistupňovou Braun-Blanquetovou stupnicí. Zkoumán byl vliv doby od zrušení trati, vlhkosti lokality a rozdíl mezi různými typy zemního tělesa trati (vyvýšený násep, svah, rovina nebo zářez), a to z hlediska celkové diverzity, zastoupení Raunkiærových životních forem a strategií šíření rostlin. Dále byly analyzovány průměrné ellenbergovské hodnoty snímků a na datech byla provedena detrendovaná korespondenční analýza. Se vzrůstajícím stářím lokality narůstá počet druhů stromového patra a počet semenáčků. Narůstá také počet druhů se strategií šíření Bidens a Cornus. Ve snímcích na rovině se vyskytovalo více hemikryptofytů, naopak fanerofytů bylo nejvíce v zářezech. Detrendovaná korespondenční analýza ve směru první osy zobrazila gradient zastínění lokality, přibližně ve směru druhé osy pak gradient množství srážek.

Při vývoji železniční sítě dochází k rušení některých tratí. Na nich často bývá ponecháno těleso trati bez dalších zásahů a dochází zde k sukcesi vegetace. Práce porovnává rostlinná společenstva 25 zrušených tratí na území Česka a v příhraničních oblastech Německa a Rakouska z pohledu vývoje vegetace, počtu druhů cévnatých rostlin, druhového složení a výskytu ohrožených dru-hů. Byla využita metoda chronosekvence, tedy srovnávání tratí zrušených před různě dlouhou dobou. Jako vysvětlující proměnné byly použity klimatické podmínky, nadmořská výška, doba od zrušení trati, okolní prostředí a mikroreliéf terénu. Pro modelování druhového složení byla použita kanonická korespondenční analýza (CCA) a detrendovaná korespondenční analýza (DCA). Počty druhů a vztahy druhů k proměnným byly modelovány pomocí zobecněných lineárních modelů. Klasifikace vegetace byla provedena metodou Twinspan a klasifikačním expertním systémem CzechVeg-ESy. V prvních letech od zrušení tratí převažuje malé množství druhů s širokou ekologickou amplitudou. Postupně dochází k nárůstu počtu nelesních druhů, jejichž počet vrcholí 20 let od zrušení trati. Poté s rostoucím zastíněním dřevinami množství nelesních druhů začíná ubývat a nahrazují je druhy vázané na lesní prostředí. Sukcese probíhá rozdílně v různých nadmořských výškách. Mnoho druhů je vázaných na nízké (Rosa canina, Arrhenatherum elatius) nebo vysoké polohy (Agrostis capillaris, Sorbus aucuparia). Sukcesi ovlivňuje také okolní krajina, především vzdálenost od lesa, na níž závisí počet lesních a nelesních druhů. Nebyl zjištěn vliv mikroreliéfu terénu na průběh sukcese. Ohrožených rostlin je na zrušených tratích méně než na tratích v provozu, ovšem vyskytnout se mohou. Sukcese probíhá pomalu, vegetace ani po více než sto letech vývoje není vyvinutá do stadia klimaxu. Proto může být vhodné v přírodně cenných biotopech pozůstatky trati odstranit. V člověkem pozměněné krajině naopak zrušené trati zvyšují diverzitu a pestrost krajiny.