diverzita

Obnova biodiverzity lučních porostů pomocí přenosu sena po potlačení dominance invazních druhů poloparazity.

Autor(ka)
Hanušová, Valérie
Rok
2025
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Šíření invazních druhů rostlin představuje významnou hrozbu pro přírodní ekosystémy. Záměrem této práce bylo otestovat metodu přenosu zeleného sena k doplnění propagulí původních druhů do invadovaných travních ekosystémů, z nichž vymizely. V roce 2022 byly vybrány druhově bohaté donorové lokality z oblasti stepních trávníků, zaplavovaných nížinných luk a trávníků písčin jež stanovištně odpovídaly obnovovaným lokalitám. Následně, v roce 2023, proběhl samotný přenos zeleného sena na lokality, které byly předem fytocenologicky snímkovány, posečeny a přítomná biomasa byla odstraněna. Přenos proběhl ve dvou termínech, v závislosti na fenologii trav a později dozrávajících dvouděložných bylin. V následujícím roce 2024 pak proběhlo letní a podzimní snímkování vegetace a zaznamenání nově uchycených cílových druhů. V prvním roce obnovy nejvíce prospívaly hemikryptofyty, chamaefyty a jednoleté terofyty s životní strategií konkurenta nebo ruderála. V závislosti na dodržení náležitostí při postupu výběru lokalit a přenosu zeleného sena se tato metoda osvědčila u lokalit Na cvičišti a v ptačím parku Kosteliska, kde se vegetace vyvíjí pozitivním směrem k referenční lokalitě. Na základě úspěšného přenosu a uchycení cílových druhů těchto dvou lokalit, literární rešerši a zkušeností získaných od odborníků, kteří se obnovou biodiverzity travních porostů zabývají, navrhuji se při metodě přenosu zeleného sena zaměřit na: a. Výběr donorové lokality s ohledem na reprezentativnost druhového složení. b. Načasování přenosu dle poměru plodících specialistů cílového společenstva. c. Určení dvou termínů přenosu k zajištění co nejširšího spektra plodících druhů. d. V počáteční fázi obnovy udržet mezery v porostu, pro snazší uchycení přenesených druhů. To prostřednictvím seče s odstraněním biomasy nebo pastvou, která zároveň naruší půdní povrch. 

Dopady osídlení a využívání krajiny na vegetaci příměstských lesů.

Autor(ka)
Kadaš, Daniel
Rok
2023
Typ práce
Magisterská práce
Místo
m
Poznámky a/nebo abstrakt

Lidské osídlení a využívání krajiny významně proměňuje dochované přírodní prostředí, čímž ovlivňuje také existenci rostlinných druhů a diverzitu jimi utvářených společenstev. K nejvýraznějším dopadům dochází v neustále se rozrůstajících městských aglomeracích. Mezi nejzranitelnější patří lesní biotopy, jejichž mimoprodukční funkce se stávají v současné době klimatických změn ještě více důležitými. Na území města Brna a přilehlého venkova jsem zapsal 110 fytocenologických snímků acidofilních dubových a dubohabrových lesů, k nimž jsem doplnil vybrané druhové vlastnosti a krajinné charakteristiky. Pomocí zobecněných lineárních modelů a kanonické korespondenční analýzy jsem zjišťoval, jak jsou diverzita a druhové složení této vegetace ovlivněny strukturou okolní kulturní krajiny. Nejdůležitější determinantou byla urbanizace území, s níž klesala celková druhová bohatost, rostla intenzita disturbancí a přibývaly nepůvodní druhy. Střední rozloha lesů podmiňovala výskyt lesních specialistů a zároveň bránila potenciální expanzi nitrofytů. Řidší lesní porosty v okolí zemědělských ploch přispívaly k přežívání ohrožených druhů. Navzdory převládajícímu kyselému podloží rostlinnou diverzitu ovlivňovalo také v městských oblastech variabilní pH půdy. Druhové složení lesní vegetace bylo urbanizací nebo nevhodným lesním hospodařením změněno natolik, že zejména v případě doubrav téměř vůbec neodpovídalo fytocenologicky typickým porostům. Pro ochranu příměstských lesů nižších poloh je tudíž zásadní dostatečná rozloha, kontinuita lesního prostředí, omezení narušování a vzájemná propojenost přírodními biotopy. Jejich management by měl přitom výběrnou těžbou vést k prosvětlení, obnově bylinného podrostu, podpoře regenerace dubu a omezení plošné sukcese v mezofilní porosty.

Mechová společenstva rozsivek ostrova Jamese Rosse (Maritimní Antarktida).

Autor(ka)
Lobpreisová, Andrea
Rok
2023
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

z ostrova Jamese Rosse, Maritimní Antarktida. Ačkoliv je tato oblast dlouho-době předmětem výzkumu, mechová společenstva rozsivek zůstávají jen velmi málo prozkoumána. Práce popisuje tato společenstva z hlediska jejich druhového složení, distribuce jednotlivých druhů a sleduje možné vztahy mezi množstvím a složením druhů a faktory prostředí. Nalezené druhy byly porovnány s rozsivkovou flórou ostrovů Ardley, Eagle, Tail, Galindez, Ile Amsterdam a s jinými vzorky z ostrova Jamese Rosse. Celkem bylo popsáno 186 taxonů řadících se do 32 rodů, z nichž 37,9 % má dosud neznámou distribuci. U 4 druhů se jednalo o první nález pro Maritimní Antarktidu a některé druhy jsou pravděpodobně pro vědu zcela nové. Kromě možného vlivu nadmořské výšky na počet druhů ve vzorku z analýz nevyplynula žádná zřejmá souvislost mezi faktory prostředí a druhovým složením. Ačkoliv několik vzorků vykazovalo jisté zajímavé vztahy, je nutný další výzkum pro jejich případné potvrzení.

Černý a červený seznam květeny Krkonoš: Mají vyhynulé a ohrožené rostliny společné vlastnosti?

Autor(ka)
Blahník, Jan
Rok
2010
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí.
Poznámky a/nebo abstrakt

V roce 2009 byl publikován seznam vyhynulých a ohrožených druhů Krkonoš, který zahrnuje jednotný pohled na cévnaté rostliny na polské i české straně hor. Tato bakalářská práce je zaměřena na nejvíce ohrožené a vyhynulé druhy, pro které byly hledány společné vlastnosti, přičemž nebylo jasné, zdali takovéto vlastnosti existují. V bakalářské práci byly hodnoceny faktory, které byly dohledatelné v literatuře. Údaje o typu rozmnožování, které je pro zachování druhů zcela klíčové, však v naprosté většině případů v literatuře uvedené nejsou. Dobře dohledatelné údaje se týkaly vlastností podloží, druhu a vlastnostech biotopu, životní formě (ta však nakonec nebyla hodnocena), fytogeografických oblastí, vegetačních stupňů a endemismu. Nelze očekávat, že by po porovnání výsledků někde panovala shoda blízká sto procentům, přesto však lze z některých výsledků dedukovat jisté náznaky společných vlastností. Tak například pro pětinu až třetinu druhů kategorie C1 a A1 je společnou vlastností kyselý substrát, 30 – 40 % druhů kategorie C1 má výskyt v oblasti oreofytika, kolem 30 % vyhynulých a ohrožených druhů je společným znakem výskyt na lučních stanovištích, 30-40 % kriticky ohrožených druhů se vyskytuje na vlhkých stanovištích, 20 % kriticky ohrožených druhů na české i polské straně hor se vyskytuje v subalpínském stupni, z vyhynulých druhů je to pouze 10 %. Tato práce má mnoho možností pro další rozvinutí; lze dále specifikovat, co je to společná vlastnost, doplnit a zpřesnit údaje a rozhodnout se, které z nich jsou důležité pro srovnání. Ideální by bylo doplnění pracovní tabulky o druhy, které jsou ohroženy zároveň v Krkonoších, Rakousku a Německu.

Porovnání diverzity volně žijících a symbiotických řas u lišejníkových symbióz.

Autor(ka)
Veselá, Veronika
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce pojednává o diverzitě volně žijících fotobiontů lišejníků ze třídy Trebouxiophyceae (Chlorophyta). V úvodu je shrnut vývoj pohledu na možnost samostatného života fotobiontů. Hlavní část práce obsahuje seznam rodů fotobiontů lišejníků s jejich popisem, taxonomickým zařazením a rešerší nálezů těchto organismů v publikacích o biodiverzitě volně žijících aerofytických a půdních řas. Součástí práce je i tabulka se známými druhy fotobiontů lišejníků ze třídy Trebouxiophyceae.

Vztah diverzity a produktivity v travinných společenstvech a jeho mechanismy.

Autor(ka)
Lisner, Aleš
Rok
2017
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Pomocí observační studie byl v lučních společenstvech studován vztah nejlepších odhadů produktivity prostředí a druhové diverzity na různých prostorových škálách. V manipulativním experimentu byl na oligotrofní vlhké louce studován vliv hnojení na výšku, růstovou rychlost, míru přežívání a změny v druhovém složení rostlin.

Vliv úživnosti prostředí na vztahy mezi druhy v rostlinném společenstvu.

Autor(ka)
Lisner, Aleš
Rok
2015
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

V observační studii byl studován efekt produktivity na světelnou penetraci a druhovou diverzitu v rostlinném společenstvu na třech prostorových škálách. V manipulativním experimentu byl studován vliv hnojení na růstovou dynamiku vybraných druhů.

Opakovaná inventarizace semenáčů tropických stromů a její využití pro testování Janzen - Connellovy hypotézy.

Autor(ka)
Houdková, Lucie
Rok
2016
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Jihočeská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

V této práci jsem se pokusila osvětlit principy a mechanismy, které Janzen a Connell předložili jako mechanismy udržující druhovou diverzitu v tropických deštných lesích. Tyto principy zahrnují složité interakce mezi semenáči, jejich mateřskými stromy, predátory, parazity a chorobami, podmínkami prostředí a mezi dalšími vlivy. Druhá část této práce navrhuje projekt na inventarizaci semenáčů tropických dřevin na Papui Nové Guineji, za účelem testování Janzen Connellovy hypotézy.