lesostep

Lesostepní krajiny jsou tvořeny komplexní mozaikou fyziognomicky lišících se biotopů (lesů a stepních trávníků). Díky tomu jsou obvykle druhově bohatší než krajiny s jednotnou fyziognomickou strukturou. V severní části Panonské pánve je většina lesostepí expozičních, tzn. stepní trávníky se vyskytují na svazích orientovaných na jih, zatímco na svazích s jinou orientací obvykle roste les. Historicky byla většina těchto míst extenzivně obhospodařována, dnes jsou však vesměs bez pravidelného managementu nebo je jejich management zaměřen na ochranu diverzity. Na lesostepní krajiny je totiž vázáno mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Předložená práce si dává za cíle: (i) vybrat několik příkladových lokalit v severní Panonii, kde je dobře vyvinutá expoziční lesostep; (ii) na těchto místech popsat jednotlivé biotopy, které tento komplexní ekosystém tvoří; (iii) charakterizovat vegetační dynamiku prostřednictvím zaznamenání regenerace dřevin ve stepních enklávách; (iv) porovnat druhovou bohatost lesostepních ekosystémů vyvinutých na různých substrátech. Studie byla zpracována v několika regionech v severní Panonii: pahorkatiny jižní Moravy (CZ), vápencové kopce nejzápadnějších Karpat (AT, CZ, SK), Zadunajské středohoří (H) a Transkarpatská nížina (UA). Na 16 lokalitách byly podél transektu zapsány fytocenologické snímky ve všech fyziognomicky lišících se biotopech (lesní a lemová vegetace nad a pod stepní enklávou a samotná step). Podél tohoto transektu jsem také zaznamenal všechny jedince dřevin (včetně jejich semenáčků) po metrových intervalech. Rozrůzněnost lesostepních biotopů jsem znázornil pomocí analýzy hlavních koordinát (PCoA) a fidelity jednotlivých druhů k lesostepním biotopům. Porovnal jsem hustotu dřevin na jeden metr transektu napříč lesostepními biotopy i v rámci lesostepí na hlubokých a mělkých půdách. Vegetační vymezení lesostepních biotopů není výrazné, naopak sousedící biotopy mezi sebou mnoho druhů sdílejí. Druhové složení ekotonů je víceméně přechodné mezi dvěma sousedícími biotopy. Druhová bohatost v eko-tonech byla vyšší na skalních lesostepích, zatímco na hlubokých půdách byla podobná jako v lese a ve stepi. Semenáčky dřevin byly nejhojněji zastoupené v lese, zatímco ve stepi byly jen vzácně nebo chyběly. Několik druhů však mělo vazbu na jiný z lesostepních biotopů. Předkládaná práce přispívá k poznání procesů, které udržují druhovou bohatost a vegetační strukturu lesostepních krajin, porovnáním několika jejich biotopů v různých regionech při západní hranici eurasijského lesostepního biomu.

Moje diplomová práce se zabývá fenoménem expoziční lesostepi v jihovýchodní části střední Evropy. V úvodu jsem k tématu provedl rešerši, ve které jsem se kon-krétně zabýval: (1.2) historickým vývojem názorů na přirozenost a historii stepí, po-tažmo i lesostepí ve střední Evropě; (1.3) historií lesostepních krajin ve studovaném území; (1.4) faktory, jež se podílejí na formování krajinné struktury lesostepí, a (1.5) charakteristikou hlavních krajinných typů lesostepi ve studovaném území. Cílové studované území je severozápadní část Panonské pánve, tedy přibližně oblast mezi městy Brno a Velký Krtíš a pohořím Kesthely-hegység, a dodatečně i lesostepi v Českém krasu. Ve studovaném území jsem provedl vegetační průzkum lesostep-ních krajin na různých typech substrátu. V každé z nich jsem zapisoval fytocenolo-gické snímky ve 3 až 5 lesostepních biotopech. Tato data jsem pak využil ke studiu lesostepí na třech organizačních úrovních: (1) struktura lesostepí v lokálním měřítku; (2) biogeografické gradienty v lesostepních krajinách v severozápadní Panonii a (3) rozšíření lesostepního biomu v Panonské pánvi. Toto dělení odpovídá dělení vý-sledků a diskuse předložené diplomové práce na tři oddíly. Pomocí numerických analýz jsem zjistil, že substrát výrazně ovlivňuje strukturu lesostepí, rozložení druho-vé diverzity, ale i druhovou skladbu lesostepních krajin. Zatímco ve studovaných lesostepích na kompaktních horninách se projevuje ekotonový efekt, ve sprašových lesostepích nikoliv. Na různé typy substrátu jsou vázané odlišné skupiny druhů a toto rozdělení může do určité míry vysvětlit původ těchto druhů: na spraších jsou častější kontinentální druhy a na andezitech zase druhy mediteránní. Nejčastější jsou v lesostepích ve studovaném území druhy submediteránní. Rozšíření lesostepí do velké míry ovlivňuje souhra makroklimatických a lokálních topografických podmí-nek, což demonstruji analýzou jejich interakce.