Struktura expoziční lesostepi ve střední Evropě.
Lesostepní krajiny jsou tvořeny komplexní mozaikou fyziognomicky lišících se biotopů (lesů a stepních trávníků). Díky tomu jsou obvykle druhově bohatší než krajiny s jednotnou fyziognomickou strukturou. V severní části Panonské pánve je většina lesostepí expozičních, tzn. stepní trávníky se vyskytují na svazích orientovaných na jih, zatímco na svazích s jinou orientací obvykle roste les. Historicky byla většina těchto míst extenzivně obhospodařována, dnes jsou však vesměs bez pravidelného managementu nebo je jejich management zaměřen na ochranu diverzity. Na lesostepní krajiny je totiž vázáno mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Předložená práce si dává za cíle: (i) vybrat několik příkladových lokalit v severní Panonii, kde je dobře vyvinutá expoziční lesostep; (ii) na těchto místech popsat jednotlivé biotopy, které tento komplexní ekosystém tvoří; (iii) charakterizovat vegetační dynamiku prostřednictvím zaznamenání regenerace dřevin ve stepních enklávách; (iv) porovnat druhovou bohatost lesostepních ekosystémů vyvinutých na různých substrátech. Studie byla zpracována v několika regionech v severní Panonii: pahorkatiny jižní Moravy (CZ), vápencové kopce nejzápadnějších Karpat (AT, CZ, SK), Zadunajské středohoří (H) a Transkarpatská nížina (UA). Na 16 lokalitách byly podél transektu zapsány fytocenologické snímky ve všech fyziognomicky lišících se biotopech (lesní a lemová vegetace nad a pod stepní enklávou a samotná step). Podél tohoto transektu jsem také zaznamenal všechny jedince dřevin (včetně jejich semenáčků) po metrových intervalech. Rozrůzněnost lesostepních biotopů jsem znázornil pomocí analýzy hlavních koordinát (PCoA) a fidelity jednotlivých druhů k lesostepním biotopům. Porovnal jsem hustotu dřevin na jeden metr transektu napříč lesostepními biotopy i v rámci lesostepí na hlubokých a mělkých půdách. Vegetační vymezení lesostepních biotopů není výrazné, naopak sousedící biotopy mezi sebou mnoho druhů sdílejí. Druhové složení ekotonů je víceméně přechodné mezi dvěma sousedícími biotopy. Druhová bohatost v eko-tonech byla vyšší na skalních lesostepích, zatímco na hlubokých půdách byla podobná jako v lese a ve stepi. Semenáčky dřevin byly nejhojněji zastoupené v lese, zatímco ve stepi byly jen vzácně nebo chyběly. Několik druhů však mělo vazbu na jiný z lesostepních biotopů. Předkládaná práce přispívá k poznání procesů, které udržují druhovou bohatost a vegetační strukturu lesostepních krajin, porovnáním několika jejich biotopů v různých regionech při západní hranici eurasijského lesostepního biomu.
