fragmentace

Diverzita rostlin v biotopu stepních trávníků na jižní Moravě – krajinný kontext a ochranářské implikace.

Autor(ka)
Krejčová, Michaela
Rok
2024
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

V diplomové práci jsem se zabývala bazifilními stepními trávníky v panonské oblasti jižní Moravy. Cílem bylo přispět k lepšímu pochopení vzájemných vztahů mezi diverzitou vybraných skupin druhů (alfa diverzita, specialisté, ohrožené druhy a druhy problematické z pohledu ochrany přírody) na jedné straně a krajinnými parametry a abiotickými podmínkami na straně druhé. Hlavními otázkami bylo, zdali se na diverzitě stepních trávníků odráží způsob využívání krajiny v okolí lokalit, a to jak v současnosti, tak v minulosti. Dále byly zkoumány efekty velikosti plochy a izolovanosti lokalit a vliv environmentálních podmínek. Mezi prediktory byl zařazen také odhad velikosti biotopově specifického druhového zásobníku, jenž se považuje za klíčový při ekologické obnově trávníků. Vegetační data, jejichž hlavním zdrojem byla Česká národní fytocenologická databáze, jsem při terénním sběru doplnila o 32 snímků. Zpracovávané snímky patřily k vegetaci svazů Festucion valesiacae, Cirsio-Brachypodion pinnati, Bromion erecti nebo bazifilní stepní vegetace sensu lato. Vegetační data byla propojena s plochami stepních trávníků v krajině s využitím dat o mapování biotopů. V rámci souboru 182 lokalit stepních trávníků (sensu lato) a podsouborů zahrnujících zvlášť lokality úzkolistých a širokolistých stepních trávníků jsem sledovala efekty faktorů prostředí a krajiny na různých mírách diverzity (průměrné a nejvyšší relativní počty a sumy pokryvností). K jejich analýze jsem použila korelační analýzu a algoritmus Random Forests. Zjistila jsem, že větší plocha trávníků v současnosti má pozitivní vliv na alfa diverzitu a zastoupení problematických druhů ve stepních trávnících sensu lato. Využívání krajiny v minulosti je zásadní pro ohrožené druhy, na jejichž zastoupení má pozitivní vliv plocha trávníků s delší časovou kontinuitou a velikost lokality v současnosti. Environmentální faktory, zejména klimatické a topografické, nejvíce ovlivňovaly zastoupení stepních specialistů a ohrožených druhů. Výsledky práce poukazují na důležitost krajinného kontextu a dostupnost stepních specialistů v okolí lokalit, který by tak měl být uvažován v budoucích studiích a projektech obnovy stepních biotopů.

Spatial distribution of small scale vegetation diversity in the landscape.

Autor(ka)
Michalcová, Dana
Rok
2016
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

I přes značný zájem o druhovou diverzitu cévnatých rostlin není mnohdy její příčina uspokojivě vysvětlena. Také faktory, které ji ovlivňují, jsou velmi různorodé a projevují se na různých škálách. Pro výzkum na regionální škále je ale často potřeba získat množství vegetačních dat. Odhady diverzity druhů v rámci rostlinných společenstev bývají proto často prováděny na datech získaných z velkých vegetačních databází. Výsledky však mohou být zkreslené kvůli subjektivnímu sběru dat. V této dizertační práci jsem proto rozhodla nejprve míru možného zkreslení odhadů zjistit. Protože zemědělská krajina je v mírném pásmu běžně rozšířená, zaměřila jsem se v této dizertaci na její diverzitu a na některé ne zcela probádané faktory, které ji ovlivňují. Faktory ovlivňující počet druhů fungují od malých území po široké regiony. Jsou to např. výskyt druhů mimo svůj optimální biotop (spatial mass effect), struktura krajiny nebo zásoba druhů (species pool). Ví se, že struktura krajiny může ovlivňovat nejen gama, ale také alfa diverzitu, která je mimořádně velká v trávnících Bílých Karpat. Předpokládá se, že alfa diverzita trávníků tohoto území může být částečně vysvětlena výše zmíněnými faktory. Doposud však tento předpoklad nebyl testován. Navíc se neví, zda je vysoká alfa diverzita tohoto území typická pouze pro trávníky, nebo i pro jiné vegetační typy (např. lesní a ruderální vegetaci). Struktura krajiny ovlivňuje také množství ekotonů, které mohou teoreticky sloužit jako centra diverzity krajiny díky mísení druhů ze sousedních biotopů a výskytu specifických ekotonálních druhů. Pokud centra diverzity skutečně představují, mohou částečně zvyšovat druhovou diverzitu krajiny v případě, že její fragmentace nebude příliš silná. Cílem mé dizertační práce je odpovědět na tyto otázky: (1) Jak spolehlivé jsou odhady diverzity cévnatých rostlin odvozené z dat získaných z velkých vegetačních databází? (2) Může být alfa diverzita trávníků vysvětlena velkou zásobou druhů trávníků (species pool), výskytem druhů mimo svůj optimální biotop (spatial mass effect), velkými plochami trávníků nebo rozmanitostí krajiny? (3) Jaký je vztah mezi alfa a beta diverzitou trávníků? (4) Je velká alfa diverzita Bílých Karpat typická pouze pro trávníky, nebo i pro jiné vegetační typy? (5) Liší se alfa diverzita různých typů trávníků (xerofilních, sub-xerofilních, mezofilních a vlhkých) v závislosti na struktuře okolní krajiny? (6) Jsou ekotony místa zvýšené koncentrace druhů ve středoevropské krajině? Pokud ano, je jejich diverzita ovlivněna strukturní rozmanitostí ekotonu? Výsledky naznačují, že (1) některé odhady diverzity spočítané pomocí dat z velkých databází jsou nadhodnocené, konkrétně počty ohrožených druhů v rámci malých ploch a beta diverzita. (2) Alfa diverzita trávníků je ovlivněna strukturou krajiny. Konkrétně v Bílých Karpatech by alfa diverzita mohla být částečně vysvětlena velkou plochou trávníků v kombinaci s velkou rozmanitostí různých typů biotopů a malou geologickou pestrostí. (3) Velká alfa diverzita trávníků Bílých Karpat je kompenzována jejich malou beta diverzitou. (4) Velká alfa diverzita Bílých Karpat je typická pro trávníky a plevelovou/ruderální vegetaci. (5) Alfa diverzita sub-xerofilních a mezofilních trávníků je strukturou krajiny ovlivněna silněji než alfa diverzita suchých nebo vlhkých trávníků. (6) Ekotony nezvyšují alfa ani gama diverzitu zemědělské krajiny v jihovýchodní části České republiky, protože nejsou druhově bohatší než sousední plochy biotopů a neobsahují téměř žádné ekotonální druhy. Navíc jejich alfa diverzita je srovnatelná v strukturálně heterogenních a homogenních ekotonech.