literární rešerše

V této bakalářské práci se věnuji přírodním podmínkám, a především pak flóře, území severozápadně od krajského města Jihlavy. Základním pilířem mé práce je vytvoření seznamu jednotlivých druhů cévnatých rostlin na základě předcházející rešerše floristických dat zmíněného území. Nedílnou součástí při vytváření práce byl i terénní průzkum a sběr rostlinných dokladů pro herbář.

Rozsivky mohou být hojně využívány ve forenzní praxi především díky své bohaté druhové diverzitě, pevné křemičité schránce a široké škále typů prostředí, která obývají. Při zpracovávání této práce jsem se zaměřila na vodní druhy rozsivek, a v menší míře na druhy sinic a řas, které by mohly být při policejním vyšetřování nalezeny v těle utonulého. Vzorky byly odebírány v průběhu listopadu 2018 a 2019 z různých vodních zdrojů, například: potok, rybník, řeka, pítko, pitná voda z vodovodu, studna, vodní nádrž, louže, jezírko. Druhy v nich nalezené byly poté determinovány a byla srovnána druhová rozmanitost jednotlivých typů vod. Lokality byly mezi sebou rovněž porovnány s ohledem na možnosti využití získaných poznatků při vyšetřování utonutí. Druhové seznamy byly poskytnuty Kriminalistickému Ústavu v Praze.

Bakalářská práce se zabývá problematikou druhové diverzity lesních porostů a faktory, které ji ovlivňují v lokálním měřítku. Cílem práce je ověření přesnosti modelovaného počtu všech druhů lesní vegetace. Rešeršní část práce definuje faktory a procesy, které ovlivňující diverzitu v lokálním měřítku. Popsány jsou fyzickogeografické charakteristiky České republiky a charakteristiky její lesní vegetace. Text také popisuje model porostů druhové bohatosti lesních porostů České republiky. Definován je také klíčový výraz “fytocenologický snímek”. Metodologická část definuje postupy, jakými je modelovaný počet druhů porovnáván s počtem druhů pozorovaných v rámci fytocenologických snímků z České národní fytocenologické databáze a ze snímků z terénního výzkumu. Závěrečná část přináší diskuzi na základě srovnání modelových dat a dat získaných terénním šetřením. Závěr přináší nové poznatky a odpovídá na stanovenou výzkumnou otázku. Výsledky zjištěného šetření jsou popsány slovně, ale také jsou zobrazeny graficky.

Práce se zaměřuje na charakteristiku přírodních poměrů obce Blatnička. Její součástí je zpracování dosavadních floristických údajů o daném území podle databáze Pladias. Je zpracována hlavně metodou rešerše. Území se nachází v jižní části Vnějších Západních Karpat a jeho rozloha činí 8,77 km2. Leží v povodí řeky Moravy. Hlavním vodním tokem je zde Svodnice. Území je budováno usazeninami spodní křídy a eocénu. Jedná se hlavně o flyšové vrsty tvořené vápnitými jílovci, jíly a slíny. Nejčastějšími půdními typy jsou černozemě a hnědozemě. Katastr spadá do klimatické oblasti T4 – teplá oblast. Teplota je zde oproti jiným oblastem nadprůměrná. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří hlavně mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Jedná se o druhově bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Quercus robur). V databázi Pladias se k danému území nacházelo skoro 6000 odkazů. V těchto odkazech je zachyceno 593 druhů. Není však vyloučeno, že se na daném území nachází více druhů, než je uvedeno. Některé nemusí být v databázi zaznamenány. 

V této bakalářské práci se věnuji přírodním poměrům a flóře jihozápadně města Raduň u Opavy, které dosud nebyly systematicky prostudovány. Práce nastiňuje charakteristiky přírodních poměrů a dokumentuje již existující floristické záznamy. Je založena především na rešerši dostupné literatury s floristickými záznamy, v menší míře pak na vlastním floristickém výzkumu, který slouží spíše k seznámení se s daným územím. Vymezená plocha má rozlohu necelých 7 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce mezi 311 a 432 m n. m. Z geomorfologického hlediska patří zkoumané území do oblasti Nízkého Jeseníku, nacházejícího se na jižním okraji Slezské nížiny a do oblasti Opavské pahorkatiny, která se rozprostírá na severovýchodním okraji Jesenické podsoustavy. Po stránce geologické se zkoumané území nachází v moravskoslezské části Českého masivu, který je tvořen usazeninami z období paleozoika a kenozoika. Na daném území se nachází 4 základní typy půd a to luvizem, glej, kambizem a fluvizem. Vymezené území náleží do povodí řeky Moravice. Vodním toky na studovaném území jsou potok Raduňka a potok Strouha. Z klimatického hlediska spadá tato oblast do oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou mezi 8 a 9 °C a průměrnými ročnímu srážkami kolem 600 mm. Z hlediska fytogeografie se studované území nachází ve fytogeografickém okresu Slezská pahorkatina a podokresu Opavská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetaci zde tvoří především lipová dubohabřina, strdivková bučina a biková bučina. Velká část území náleží do přírodního parku Moravice. V průběhu rešerše dostupné literatury a internetové databáze bylo zaznamenáno celkem 192 taxonů, z nichž 2 jsou klasifikovány jako kriticky ohrožené, 2 jako silně ohrožené a 3 jako ohrožené. V průběhu vlastního terénního výzkumu bylo determinováno 141 taxonů, z nichž 2 taxony patří na seznam silně ohrožených druhů podle vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. 

V této bakalářské práci se věnuji sinicím a řasám CHKO Bílé Karpaty. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Rešeršní část přináší kompletní seznam výskytu publikovaných a nepublikovaných taxonů sinic a řas v CHKO Bílé Karpaty. Celkový seznam taxonů čítá 1018 položek, jež bylo získáno ze čtrnácti publikovaných a čtyř nepublikovaných zdrojů. Praktická část obsahuje výsledky jednorázového odběru ze tří lokalit minerálních pramenů v katastru obce Březová na moravsko-slovenském pomezí. Celkem bylo nalezeno 70 taxonů.

V předkládané bakalářské práci se věnuji mechové flóře Přírodní rezervace Opatovské zákopy. Opatovské zákopy jsou dlouhodobě ochranářsky obhospodařovaným rašeliništěm s dobře vyvinutou ostřicovo-mechovou vegetací, avšak jejich mechová flóra nebyla dosud detailně zkoumána. V celé oblasti Českomoravské vrchoviny v současnosti probíhá šíření několika druhů rašeliništích mechorostů, zatímco vzácnější, zejména nerašeliníkové mechy, ustupují. Cílem práce je vyhotovit soupis rašeliništních druhů mechorostů (historické údaje a současný stav) a zjistit, zda a v jakých podmínkách se na Opatovských zákopech dosud vyskytují ustupující druhy slatiništních mechorostů. Součástí práce je také přehled historie Přírodní rezervace Opatovské zákopy, zhodnocení managementu a současného stavu lokality a rešerše historických údajů o výskytu mechorostů a cévnatých rostlin. Během podzimu 2017 jsem provedla bryofloristický průzkum lokality. Pro zjištění vztahů mezi rozšířením mechorostů a podmínkami prostředí jsem na lokalitě zapsala 44 fytocenologických snímků a změřila pH, konduktivitu a hladinu vody. Na lokalitě jsem nalezla tři nové druhy (Calliergon giganteum, Philonotis caespitosa a Plagiomnium ellipticum). Ohrožený druh C. giganteum vykazoval nejprůkaznější vazbu na místa s vysokou hladinou podzemní vody.

Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Stěžejní částí práce je seznam druhů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je udáváno 413 taxonů, z toho 40 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Počet taxonů, které jsem nalezla během pilotního floristického průzkumu, činí 221, z toho 56 taxonů je pro sledované území nalezeno nově.

V této diplomové práci se věnuji řasové a sinicové flóře přírodního koupaliště Biotop Brno-jih, jehož druhové složení sinic a řas z vegetační sezóny 2019/2020 porovnávám s druhovým složením sinic a řas v koupacím biotopu v Bohuslavicích u Kyjova, jímž jsem se zabývala ve své bakalářské práci (2019). Pro srovnání také uvádím druhové složení sinic a řas letních vzorků z Brněnské přehrady, která je obyvateli Brna hojně využívána ke koupání. Práce se skládá ze tří částí. První část práce obsahuje literární rešerši dat o sinicích a řasách, krátce jsou nastíněny samočisticí principy vody a výběr vhodných makrofyt pro koupací biotopy. Ve druhé části se zabývám samotným výzkumem a třetí část je didaktická. Celkem jsem odebrala 36 vzorků, a to 30 vzorků z koupacího biotopu Brno-jih a 6 vzorků z přehrady. Výsledky druhového složení sinic a řas jsem porovnávala jak mezi jednotlivými vodními nádržemi, tak mezi ročními obdobími dané vegetační sezóny. Součástí práce bylo také měření základních fyzikálně-chemických vlastností vody, jako je teplota vody, pH, konduktivita a průhlednost. Na základě získaných dat na závěr posuzuji čistotu vody a vhodnost ke koupání v těchto vodních nádržích. V rámci didaktické části jsem vytvořila dva typy pracovních listů pro studenty středních škol, z nichž jeden se věnuje přírodním koupacím biotopům a druhý Brněnské přehradě.