sinice a řasy

Prameniště jsou významnými ekosystémy s nevídanou biodiverzitou. V dnešní člověkem využívané krajině slouží jako cenná refugia pro citlivé druhy. Bohužel v posledních dekádách zaznamenáváme postupnou degradaci těchto biotopů v důsledku odvodňování, eutrofizace a dalších tlaků. Vyžadují tedy naši pozornost. Rozsivky (Bacillaryophyceae) jsou vhodnou skupinou organismů pro biomonitoring pramenišť díky své povaze bioindikátorů, citlivé reakci na změny podmínek a jednoduchému vzorkování. Mohou být dobrým nástrojem pro klasifikaci pramenišť a pro sledování klimatické změny. Výzkum rozsivkových společenstev pramenišť v CHKO Bílé Karpaty se dosud zaměřoval pouze na luční biotopy. Moje diplomová práce je první prací, která se zaměřuje na tato společenstva na lesních prameništích. V roce 2023 jsem na 21 lokalitách ode-brala 76 vzorků mechorostů. Většina zkoumaných pramenišť byly stinné rheokrény svazu Lycopodo-Cratoneurion se srážením pěnovce. Na všech lokalitách jsem zaznamenávala několik proměnných prostředí a sledovala jejich korelaci s rozsivkovými společenstvy. V 73 vzorcích jsem determinovala celkem 208 rozsivkových taxonů, mezi nimiž převažovaly druhy alkalifilní, citlivé k vyšší úživnosti prostředí a aerofytické. Společenstvům dominovaly např. Achnanthidium minutissimum, Cymbopleura austriaca, Gomphonema angustum, Sellaphora nigri, Nitzschia acidoclinata. Celková druhová bohatost společenstev na lokalitě se zvyšovala s množstvím vysráženého pěnovce. Struktura společenstev se lišila podle druhu mechorostu, ze kterého byla odebrána, podle vydatnosti pramene, vlhkosti substrátu, velikosti prameniště a nadmořské výšky. Svá data z lesních pramenišť jsem porovnala s daty získanými na lučních bělokar-patských prameništích. Moje analýzy dokládají rozdílnost těchto pramenišť, přesto si můžeme povšimnout určitých společných rysů, z nichž nejdůležitější je přítomnost vzác-ných druhů Surirella spiralis, Iconella hibernica, Encyonopsis cesatii, Caloneis alpestris nebo Eucocconeis laevis. Nejenom luční, ale i lesní prameniště Bílých Karpat jsou cennými biotopy z hlediska algoflory a věřím, že tato práce otevírá cestu k jejich dalšímu výzkumu.

Epifytické rozsivky a jejich společenstva mohou být ovlivňované mnoha faktory. Nejznámějšími jsou abiotické podmínky prostředí, a nebo substrát na kterém se vyskytují. Cíle této práce byly: přispět k poznání vztahu mezi epifytickými rozsivkami a jejich hostiteli a popsat rozdíly ve složení společenstvech rozsivek, vyskytujících se na různých částech hostitelských rostlin Lemna minor a Utricularia australis. V práci bylo zjištěno, že u těchto druhů se od sebe jednotlivé části rostlin průkazně liší ve složení epifytických společenstev rozsivek.

Liší se druhové složení fytobentosu v tůňkách podél turistických cest liší od tůněk v centrální části rašeliniště?

Rozsivky mohou být hojně využívány ve forenzní praxi především díky své bohaté druhové diverzitě, pevné křemičité schránce a široké škále typů prostředí, která obývají. Při zpracovávání této práce jsem se zaměřila na vodní druhy rozsivek, a v menší míře na druhy sinic a řas, které by mohly být při policejním vyšetřování nalezeny v těle utonulého. Vzorky byly odebírány v průběhu listopadu 2018 a 2019 z různých vodních zdrojů, například: potok, rybník, řeka, pítko, pitná voda z vodovodu, studna, vodní nádrž, louže, jezírko. Druhy v nich nalezené byly poté determinovány a byla srovnána druhová rozmanitost jednotlivých typů vod. Lokality byly mezi sebou rovněž porovnány s ohledem na možnosti využití získaných poznatků při vyšetřování utonutí. Druhové seznamy byly poskytnuty Kriminalistickému Ústavu v Praze.

V této bakalářské práci se věnuji řasové a sinicové flóře přírodního koupaliště v Bohuslavicích u Kyjova. První část práce obsahuje literární rešerši dat o sinicích a řasách koupacích biotopů. Krátce jsou také nastíněny samočisticí principy vody a výběr vhodných makrofyt pro takové typy koupališť. V praktické části se zabývám vlastním výzkumem. Celkem jsem odebrala 24 vzorků po dobu jedné vegetační sezóny roku 2018 s cílem zjistit řasovou a sinicovou diverzitu v tomto koupacím biotopu a porovnat druhové složení společenstev sinic a řas jak mezi jednotlivými odběrovými místy, tak mezi ročními obdobími dané vegetační sezóny. Při odběru jsem provedla i měření základních fyzikálně-chemických vlastností vody, a to teploty, pH, konduktivity a průhlednosti. Na základě zjištěných dat na závěr posuzuji čistotu koupacího biotopu a jeho vhodnost ke koupání.

V této bakalářské práci se věnuji bentickým řasovým a sinicovým společenstvům řeky Moravy a Březnice za účelem zjištění druhové bohatosti, ale i variability v průběhu tří ročních období, jara, léta a podzimu roku 2018. Vzorky fytobentosu jsem odebírala během každého z období na sedmi lokalitách, tři přímo z řeky Moravy, dva ze slepých ramen Moravy (Německého a Pěnného) a poslední dva vzorky byly získány z malého toku Březnice, levostranného přítoku řeky Moravy. V práci se zaměřuji především na rozsivky, které jsou významnými bioindikátory kvality tekoucích vod, a na způsoby využití řas v biomonitoringu. Ve vzorcích jsem determinovala celkem 180 druhů řas, z toho 136 druhů byly rozsivky a 44 druhů příslušelo jiné třídě řas. Kromě řas jsem pozorovala i sinice, u kterých bylo dohromady zjištěno 6 druhů. 

V této práci se věnuji determinaci sinic a řas v jezírkách a vodních nádržích Botanické zahrady Masarykovy univerzity. Vzorky byly odebrány v průběhu jedné vegetační sezóny s cílem zjistit aktuální diverzitu sinic a řas jednotlivých typů mikrohabitatů. Byly odebrány vzorky planktonu, metafytonu, epilitonu, epibryonu, perifytonu, epipelonu a epizoonu. Během odběru byly měřeny fyzikálně-chemické vlastnosti vody, a to pH, teplota vody a konduktivita. Součástí práce je i porovnání jednotlivých lokalit, a to i v čase. Celkově bylo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity determinováno 164 taxonů, a to 79 druhů rozsivek, 68 druhů ostatních řas, 16 druhů sinic a jeden druh bakterie.

Ve své bakalářské práci jsem zkoumala planktonní řasy a sinice rybníků v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, a to rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, které leží na potoce Včelínek. Vzorky jsem odebírala během vegetační sezóny roku 2016 jednou měsíčně od konce května do začátku listopadu, tj. celkem šestkrát. Při odběrech jsem také měřila základní fyzikální parametry vody, Secciho deskou průhlednost a multimetrem HACH teplotu vody, pH, konduktivitu a obsah rozpuštěného kyslíku. Ve vzorcích jsem determinovala 136 taxonů, z čehož bylo 23 sinic, 62 rozsivek a 51 náležejících k ostatním třídám řas. Rybníky jsem mezi sebou srovnala na základě druhového složení. Pomocí CCA analýzy v programu CANOCO 5 jsem se pokusila zjistit hlavní trendy v závislosti výskytu druhů na fyzikálních parametrech vody.

V této bakalářské práci se věnuji studiu diverzity aerofytických sinic a řas žijících na skalních substrátech a v jeskyních na území CHKO Moravský kras. Vzorky byly odebírány v září a říjnu roku 2017 z 10 lokalit: Staré skály, Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Lidomorna, Nová Rasovna, Stará Rasovna, jeskyně Balcarka, Rudické propadání, Punkevní jeskyně a dno propasti Macocha. Práce je zaměřena především na výzkum flóry sinic a rozsivek. Příloha práce obsahuje fototabule dokumentující vybrané druhy

V této bakalářské práci se věnuji obecným mechanismům adaptací sinic a řas v polárních oblastech. Tato práce zahrnuje stručný popis polárních oblastí a podmínek, které definují život na těchto ekosystémech. V závěru práce se zaměřuji na adaptační mechanismy, jež jsou odpovědí vůči hlavním faktorům omezující život v polárních oblastech. Tyto adaptační mechanismy způsobují změny ve struktuře buněk a morfologii stélek polární řasy rodu Zygnema a polární sinice rodu Nostoc, jež jsou typičtí zástupci těchto oblastí.