sinice a řasy

Rozsivky mohou být hojně využívány ve forenzní praxi především díky své bohaté druhové diverzitě, pevné křemičité schránce a široké škále typů prostředí, která obývají. Při zpracovávání této práce jsem se zaměřila na vodní druhy rozsivek, a v menší míře na druhy sinic a řas, které by mohly být při policejním vyšetřování nalezeny v těle utonulého. Vzorky byly odebírány v průběhu listopadu 2018 a 2019 z různých vodních zdrojů, například: potok, rybník, řeka, pítko, pitná voda z vodovodu, studna, vodní nádrž, louže, jezírko. Druhy v nich nalezené byly poté determinovány a byla srovnána druhová rozmanitost jednotlivých typů vod. Lokality byly mezi sebou rovněž porovnány s ohledem na možnosti využití získaných poznatků při vyšetřování utonutí. Druhové seznamy byly poskytnuty Kriminalistickému Ústavu v Praze.

V této bakalářské práci se věnuji řasové a sinicové flóře přírodního koupaliště v Bohuslavicích u Kyjova. První část práce obsahuje literární rešerši dat o sinicích a řasách koupacích biotopů. Krátce jsou také nastíněny samočisticí principy vody a výběr vhodných makrofyt pro takové typy koupališť. V praktické části se zabývám vlastním výzkumem. Celkem jsem odebrala 24 vzorků po dobu jedné vegetační sezóny roku 2018 s cílem zjistit řasovou a sinicovou diverzitu v tomto koupacím biotopu a porovnat druhové složení společenstev sinic a řas jak mezi jednotlivými odběrovými místy, tak mezi ročními obdobími dané vegetační sezóny. Při odběru jsem provedla i měření základních fyzikálně-chemických vlastností vody, a to teploty, pH, konduktivity a průhlednosti. Na základě zjištěných dat na závěr posuzuji čistotu koupacího biotopu a jeho vhodnost ke koupání.

V této bakalářské práci se věnuji bentickým řasovým a sinicovým společenstvům řeky Moravy a Březnice za účelem zjištění druhové bohatosti, ale i variability v průběhu tří ročních období, jara, léta a podzimu roku 2018. Vzorky fytobentosu jsem odebírala během každého z období na sedmi lokalitách, tři přímo z řeky Moravy, dva ze slepých ramen Moravy (Německého a Pěnného) a poslední dva vzorky byly získány z malého toku Březnice, levostranného přítoku řeky Moravy. V práci se zaměřuji především na rozsivky, které jsou významnými bioindikátory kvality tekoucích vod, a na způsoby využití řas v biomonitoringu. Ve vzorcích jsem determinovala celkem 180 druhů řas, z toho 136 druhů byly rozsivky a 44 druhů příslušelo jiné třídě řas. Kromě řas jsem pozorovala i sinice, u kterých bylo dohromady zjištěno 6 druhů. 

V této práci se věnuji determinaci sinic a řas v jezírkách a vodních nádržích Botanické zahrady Masarykovy univerzity. Vzorky byly odebrány v průběhu jedné vegetační sezóny s cílem zjistit aktuální diverzitu sinic a řas jednotlivých typů mikrohabitatů. Byly odebrány vzorky planktonu, metafytonu, epilitonu, epibryonu, perifytonu, epipelonu a epizoonu. Během odběru byly měřeny fyzikálně-chemické vlastnosti vody, a to pH, teplota vody a konduktivita. Součástí práce je i porovnání jednotlivých lokalit, a to i v čase. Celkově bylo v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity determinováno 164 taxonů, a to 79 druhů rozsivek, 68 druhů ostatních řas, 16 druhů sinic a jeden druh bakterie.

Ve své bakalářské práci jsem zkoumala planktonní řasy a sinice rybníků v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky, a to rybníků Nesyt, Hlohovecký, Prostřední a Mlýnský, které leží na potoce Včelínek. Vzorky jsem odebírala během vegetační sezóny roku 2016 jednou měsíčně od konce května do začátku listopadu, tj. celkem šestkrát. Při odběrech jsem také měřila základní fyzikální parametry vody, Secciho deskou průhlednost a multimetrem HACH teplotu vody, pH, konduktivitu a obsah rozpuštěného kyslíku. Ve vzorcích jsem determinovala 136 taxonů, z čehož bylo 23 sinic, 62 rozsivek a 51 náležejících k ostatním třídám řas. Rybníky jsem mezi sebou srovnala na základě druhového složení. Pomocí CCA analýzy v programu CANOCO 5 jsem se pokusila zjistit hlavní trendy v závislosti výskytu druhů na fyzikálních parametrech vody.

V této bakalářské práci se věnuji studiu diverzity aerofytických sinic a řas žijících na skalních substrátech a v jeskyních na území CHKO Moravský kras. Vzorky byly odebírány v září a říjnu roku 2017 z 10 lokalit: Staré skály, Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyně Lidomorna, Nová Rasovna, Stará Rasovna, jeskyně Balcarka, Rudické propadání, Punkevní jeskyně a dno propasti Macocha. Práce je zaměřena především na výzkum flóry sinic a rozsivek. Příloha práce obsahuje fototabule dokumentující vybrané druhy

V této bakalářské práci se věnuji obecným mechanismům adaptací sinic a řas v polárních oblastech. Tato práce zahrnuje stručný popis polárních oblastí a podmínek, které definují život na těchto ekosystémech. V závěru práce se zaměřuji na adaptační mechanismy, jež jsou odpovědí vůči hlavním faktorům omezující život v polárních oblastech. Tyto adaptační mechanismy způsobují změny ve struktuře buněk a morfologii stélek polární řasy rodu Zygnema a polární sinice rodu Nostoc, jež jsou typičtí zástupci těchto oblastí.

V této bakalářské práci se věnuji sinicím a řasám CHKO Bílé Karpaty. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Rešeršní část přináší kompletní seznam výskytu publikovaných a nepublikovaných taxonů sinic a řas v CHKO Bílé Karpaty. Celkový seznam taxonů čítá 1018 položek, jež bylo získáno ze čtrnácti publikovaných a čtyř nepublikovaných zdrojů. Praktická část obsahuje výsledky jednorázového odběru ze tří lokalit minerálních pramenů v katastru obce Březová na moravsko-slovenském pomezí. Celkem bylo nalezeno 70 taxonů.

Úbytek ozonové vrstvy vlivem antropogenních vlivů vede ke zvýšení množství škodlivého záření (především pak UV-B záření), které dopadá na zemi. Z tohoto důvodu si musely rostliny, které rostou v oblastech, kde je poškození ozonové vrstvy největší, vyvinout ochranné mechanismy. Díky těmto mechanismům nedochází k závažným poškozením DNA a orgánů rostlin. Jedním z ochranných mechanismů je syntéza UV absorbujících sloučenin, které jsou díky konjugovaným dvojným vazbám uhlík-uhlík ve své struktuře schopny záření o určité vlnové délce absorbovat. UV absorbující látky se pak mezi rostlinými skupinami liší. Jednotlivé sloučeniny absorbují záření při jiných vlnových délkách. Lišejníky reagují na UV záření syntézou kyseliny usnové, antrachinonů, nebo produktů syntézní dráhy kyseliny šikimové. Při expozici sinic UV zářením dochází k tvorbě mykosporinu, MAAs nebo scytoneminu. MAAs jsou produkovány také některými řasami a v některých případech i lišejníky. Řasy dále produkují sekundární karotenoidy, fenolické sloučeniny nebo sporopolenin. Mechy se před UV zářením chrání produkcí flavonoidů. Tato práce se zabývá jejich částečnou charakteristikou a podmínkami jejich vzniku.

V této bakalářské práci se věnuji řasové flóře Růženina lomu, ponejvíce rozsivkám jakožto bioindikátorům stavu vody. V průběhu roku 2016 byly provedeny čtyři odběry na pěti místech. Bylo zjištěno celkem 136 druhů řas, z toho 78 druhů rozsivek, 43 druhů řas z dalších tříd a 15 druhů sinic. Na základě druhového složení a DCA analýzy programu CANOCO 5 byla odhadnuta trofie lomových jezírek.