bioindikace

Práce se zabývá druhovým složením, ekologickou diferenciací a dlouhodobými změnami společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) ve slatiništích Západních Karpat, konkrétně ve Vnějších Karpatech podél česko-slovenské hranice a zahrnuje především pohoří Bílé Karpaty. Cílem studie bylo posoudit, zda došlo během posledních přibližně 20–25 let k významným posunům ve složení rozsivkových společenstev a zda tyto změny odrážejí proměny hydrologických a chemických podmínek prostředí. Výzkum je založen na opakovaném vzorkování historicky studovaných lokalit a integraci nových dat se staršími soubory. Vzorky byly odebírány podél jemnoškálového gradientu vlhkosti z různých mikrostanovišť v rámci jednotlivých slatinišť, převážně z epibryonu. Analýzy zahrnovaly hodnocení druhové diverzity, modelování odezvy druhů na hydrologický gradient, shlukové analýzy a multivariační metody (RDA, PCoA, PERMANOVA). Výsledky ukazují, že hydrologické podmínky a dostupnost živin jsou klíčovými faktory utvářejícími strukturu rozsivkových společenstev. Srovnání historických a recentních dat odhalilo výrazný a směrový posun ve složení společenstev, charakterizovaný ústupem oligotrofních a specializovaných druhů a nárůstem taxonů tolerantních k eutrofizaci, zvýšené mineralizaci a hydrologické nestabilitě. Rozsivky se tak ukazují jako citlivé bioindikátory dlouhodobých změn prostředí v prameništních slatiništích a významně doplňují informace založené na makroskopických organismech.

Prameniště jsou významnými ekosystémy s nevídanou biodiverzitou. V dnešní člověkem využívané krajině slouží jako cenná refugia pro citlivé druhy. Bohužel v posledních dekádách zaznamenáváme postupnou degradaci těchto biotopů v důsledku odvodňování, eutrofizace a dalších tlaků. Vyžadují tedy naši pozornost. Rozsivky (Bacillaryophyceae) jsou vhodnou skupinou organismů pro biomonitoring pramenišť díky své povaze bioindikátorů, citlivé reakci na změny podmínek a jednoduchému vzorkování. Mohou být dobrým nástrojem pro klasifikaci pramenišť a pro sledování klimatické změny. Výzkum rozsivkových společenstev pramenišť v CHKO Bílé Karpaty se dosud zaměřoval pouze na luční biotopy. Moje diplomová práce je první prací, která se zaměřuje na tato společenstva na lesních prameništích. V roce 2023 jsem na 21 lokalitách ode-brala 76 vzorků mechorostů. Většina zkoumaných pramenišť byly stinné rheokrény svazu Lycopodo-Cratoneurion se srážením pěnovce. Na všech lokalitách jsem zaznamenávala několik proměnných prostředí a sledovala jejich korelaci s rozsivkovými společenstvy. V 73 vzorcích jsem determinovala celkem 208 rozsivkových taxonů, mezi nimiž převažovaly druhy alkalifilní, citlivé k vyšší úživnosti prostředí a aerofytické. Společenstvům dominovaly např. Achnanthidium minutissimum, Cymbopleura austriaca, Gomphonema angustum, Sellaphora nigri, Nitzschia acidoclinata. Celková druhová bohatost společenstev na lokalitě se zvyšovala s množstvím vysráženého pěnovce. Struktura společenstev se lišila podle druhu mechorostu, ze kterého byla odebrána, podle vydatnosti pramene, vlhkosti substrátu, velikosti prameniště a nadmořské výšky. Svá data z lesních pramenišť jsem porovnala s daty získanými na lučních bělokar-patských prameništích. Moje analýzy dokládají rozdílnost těchto pramenišť, přesto si můžeme povšimnout určitých společných rysů, z nichž nejdůležitější je přítomnost vzác-ných druhů Surirella spiralis, Iconella hibernica, Encyonopsis cesatii, Caloneis alpestris nebo Eucocconeis laevis. Nejenom luční, ale i lesní prameniště Bílých Karpat jsou cennými biotopy z hlediska algoflory a věřím, že tato práce otevírá cestu k jejich dalšímu výzkumu.

V této bakalářské práci se věnuji bentickým řasovým a sinicovým společenstvům řeky Moravy a Březnice za účelem zjištění druhové bohatosti, ale i variability v průběhu tří ročních období, jara, léta a podzimu roku 2018. Vzorky fytobentosu jsem odebírala během každého z období na sedmi lokalitách, tři přímo z řeky Moravy, dva ze slepých ramen Moravy (Německého a Pěnného) a poslední dva vzorky byly získány z malého toku Březnice, levostranného přítoku řeky Moravy. V práci se zaměřuji především na rozsivky, které jsou významnými bioindikátory kvality tekoucích vod, a na způsoby využití řas v biomonitoringu. Ve vzorcích jsem determinovala celkem 180 druhů řas, z toho 136 druhů byly rozsivky a 44 druhů příslušelo jiné třídě řas. Kromě řas jsem pozorovala i sinice, u kterých bylo dohromady zjištěno 6 druhů. 

V této bakalářské práci se věnuji řasové flóře Růženina lomu, ponejvíce rozsivkám jakožto bioindikátorům stavu vody. V průběhu roku 2016 byly provedeny čtyři odběry na pěti místech. Bylo zjištěno celkem 136 druhů řas, z toho 78 druhů rozsivek, 43 druhů řas z dalších tříd a 15 druhů sinic. Na základě druhového složení a DCA analýzy programu CANOCO 5 byla odhadnuta trofie lomových jezírek.