sinice a řasy

V této diplomové práci se věnuji řasové a sinicové flóře přírodního koupaliště Biotop Brno-jih, jehož druhové složení sinic a řas z vegetační sezóny 2019/2020 porovnávám s druhovým složením sinic a řas v koupacím biotopu v Bohuslavicích u Kyjova, jímž jsem se zabývala ve své bakalářské práci (2019). Pro srovnání také uvádím druhové složení sinic a řas letních vzorků z Brněnské přehrady, která je obyvateli Brna hojně využívána ke koupání. Práce se skládá ze tří částí. První část práce obsahuje literární rešerši dat o sinicích a řasách, krátce jsou nastíněny samočisticí principy vody a výběr vhodných makrofyt pro koupací biotopy. Ve druhé části se zabývám samotným výzkumem a třetí část je didaktická. Celkem jsem odebrala 36 vzorků, a to 30 vzorků z koupacího biotopu Brno-jih a 6 vzorků z přehrady. Výsledky druhového složení sinic a řas jsem porovnávala jak mezi jednotlivými vodními nádržemi, tak mezi ročními obdobími dané vegetační sezóny. Součástí práce bylo také měření základních fyzikálně-chemických vlastností vody, jako je teplota vody, pH, konduktivita a průhlednost. Na základě získaných dat na závěr posuzuji čistotu vody a vhodnost ke koupání v těchto vodních nádržích. V rámci didaktické části jsem vytvořila dva typy pracovních listů pro studenty středních škol, z nichž jeden se věnuje přírodním koupacím biotopům a druhý Brněnské přehradě.

Práce se zabývá determinací sinic a řas ve sklenících v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU. První část práce zahrnuje literární rešerši týkající se obecně sinic a řas a zařazení této tématiky do vzdělávacích programů. Součástí kapitoly didaktika jsou i pracovní listy, a to jak pro skleníky, tak i pro venkovní expozici. Ve druhé části jsou poté výsledky výzkumu s tabulkami, kde jsou vypsány jednotlivé nalezené druhy. Celkem bylo determinováno 135 taxonů, a to 29 druhů sinic, 76 druhů rozsivek a 30 druhů ostatních řas. Vzorky byly odebírány během let 2019 až 2021. Součástí práce jsou i fototabule rozsivek, sinic i ostatních řas.

V této diplomové práci se věnujeme druhové bohatosti a biogeografii půdních rozsivek dvou malých izolovaných ostrovů vulkanického původu, ostrova Nový Amsterdam a ostrova Svatého Pavla. Práce se věnuje složení rozsivkových společenstev a faktorům prostředí, které je ovlivňují. V průběhu terénních prací byly měřeny fyzikálně-chemické parametry prostředí. Součástí práce je i srovnání zjištěné rozsivkové flóry ostrova Nový Amsterdam s ostatními ostrovy jižního Indického oceánu. Během práce bylo analyzováno 76 půdních vzorků z ostrova Nový Amsterdam a 18 půdních vzorků z ostrova Svatého Pavla. Celkem bylo na obou ostrovech zjištěno 193 taxonů rozsivek. Výsledky analýz společenstev ukazují že mezi hlavní faktory ovlivňující složení rozsivkových společenstev patří vlhkost, pH a konduktivita. Podle biogeografické analýzy patří minimálně 15 % všech nalezených taxonů mezi endemity obou ostrovů a dalších téměř 14 % vykazuje omezený subantarktický výskyt.

V rámci této diplomové práce byl zkoumán rod Gloeocapsa, který byl doposud studován jen z morfologického hlediska. Pomocí polyfázického přístupu byly studovány druhy G. atrata, G. alpina, G. novacekii, G. ralfsii a G. biformis. Tyto druhy byly pozorovány z morfologické stránky, ale nevykazovaly odlišné znaky od determinační literatury. U druhů G. atrata, G. alpina, G. novacekii a G. biformis byla zkoumána změna barvy pigmentů obsažených ve slizových obalech v reakci na změnu pH. Druhy s modravými pigmenty (G. atrata a G. alpina) se v kyselém prostředí (pH 4) barvily červeně, v zásaditém prostředí (pH 9) pak modře. U druhů s červenými (G. novacekii) či žlutými (G. biformis) pigmenty k barevné změně nedocházelo. Studované druhy byly zkoumány i molekulárními metodami na základě metody analýzy jednotlivých buněk (single cells) vzhledem k nemožnosti jejich kultivace. Analýza genu pro 16S rRNA i multilokusová analýza zařadily rod Gloeocapsa do řádu Chroococcidiopsidales a rozdělily tento rod do 3 skupin. V jedné skupině je obsažen druh Gloeocapsa biformis, který by měl být, vzhledem k jeho morfologické stavbě a postavení ve fylogenetickém stromu, z rodu Gloeocapsa vyčleněn. Druhou skupinu tvoří zbylé studované druhy, včetně typového druhu, G. atrata. A třetí skupinu pak Gloeocapsa sp. PCC 7428 společně s některými dalšími sekvencemi nazvanými Gloeocapsa, jejichž sekvence byly získány z databáze NCBI avšak chybí k nim data o morfologii. Pro rozlišení druhů v rámci skupiny Gloeocapsa atrata byla použita analýza ITS regionu rRNA včetně sekundárních struktur D1-D1´a Box B smyček, která spolehlivě jednotlivé druhy rozlišila. V rámci této práce byla získána sekvence draftu genomu typového druhu, G. atrata.