didaktika

V této diplomové práci se věnuji řasové a sinicové flóře přírodního koupaliště Biotop Brno-jih, jehož druhové složení sinic a řas z vegetační sezóny 2019/2020 porovnávám s druhovým složením sinic a řas v koupacím biotopu v Bohuslavicích u Kyjova, jímž jsem se zabývala ve své bakalářské práci (2019). Pro srovnání také uvádím druhové složení sinic a řas letních vzorků z Brněnské přehrady, která je obyvateli Brna hojně využívána ke koupání. Práce se skládá ze tří částí. První část práce obsahuje literární rešerši dat o sinicích a řasách, krátce jsou nastíněny samočisticí principy vody a výběr vhodných makrofyt pro koupací biotopy. Ve druhé části se zabývám samotným výzkumem a třetí část je didaktická. Celkem jsem odebrala 36 vzorků, a to 30 vzorků z koupacího biotopu Brno-jih a 6 vzorků z přehrady. Výsledky druhového složení sinic a řas jsem porovnávala jak mezi jednotlivými vodními nádržemi, tak mezi ročními obdobími dané vegetační sezóny. Součástí práce bylo také měření základních fyzikálně-chemických vlastností vody, jako je teplota vody, pH, konduktivita a průhlednost. Na základě získaných dat na závěr posuzuji čistotu vody a vhodnost ke koupání v těchto vodních nádržích. V rámci didaktické části jsem vytvořila dva typy pracovních listů pro studenty středních škol, z nichž jeden se věnuje přírodním koupacím biotopům a druhý Brněnské přehradě.

Práce se zabývá determinací sinic a řas ve sklenících v botanické zahradě Přírodovědecké fakulty MU. První část práce zahrnuje literární rešerši týkající se obecně sinic a řas a zařazení této tématiky do vzdělávacích programů. Součástí kapitoly didaktika jsou i pracovní listy, a to jak pro skleníky, tak i pro venkovní expozici. Ve druhé části jsou poté výsledky výzkumu s tabulkami, kde jsou vypsány jednotlivé nalezené druhy. Celkem bylo determinováno 135 taxonů, a to 29 druhů sinic, 76 druhů rozsivek a 30 druhů ostatních řas. Vzorky byly odebírány během let 2019 až 2021. Součástí práce jsou i fototabule rozsivek, sinic i ostatních řas.

Studium rozšíření žlutokvětých šťavelů Oxalis corniculata, O. dillenii a O. stricta v České republice probíhalo v letech 2017–2020. Nashromáždil jsem za tu dobu více než 6200 záznamů z revizí herbářových sbírek, floristické literatury, botanických databází a od některých zahrádkářů z různých míst České republiky. Všechny tři studované druhy jsou v České republice neofytního původu. Často se projevují jako úporné plevele v zahradnictvích, zahradách, ve spárách dláždění a jinde. Nejrozšířenější druh O. stricta (ve zpracování 4875 záznamů) se na našem území objevil nejspíš už koncem 18. století. Od té doby stihl osídlit většinu území České republiky a obsadit většinu vhodných stanovišť. Méně rozšířený druh O. corniculata (1061 záznamů) je ze tří studovaných šťavelů ekologicky nejvyhraněnější. Je urbanofilní; v sídlech se vyskytuje ve dvou varietách, vzácné nominátní var. corniculata a běžnější červenolisté var. repens. Výrazně se mi podařilo doplnit poznatky o rozšíření druhu O. dillenii (295 záznamů) a popsat současnou invazní dynamiku tohoto druhu. Mapy současného rozšíření pro všechny druhy jsou dostupné také v Databázi české flóry a vegetace (Pladias). Pro studované druhy byly dále zpracovány časové posloupnosti šíření, stanovištní charakteristika a modely rozšíření odrážející klimatickou niku druhů. Pro modelování rozšíření druhů byl použit algoritmus MaxEnt. Rozšíření druhů na území České republiky v modelu nejlépe odrážejí klimatické faktory, zvláště průměrná roční teplota, srážky a evapotranspirace. Pedagogickou část tvoří příprava na čtyři vyučovací hodiny. Jako bloková výuka může být vhodná do seminářů biologie nebo zeměpisu, případně ji lze použít i v rámci badatelských klubů. Hlavním tématem jsou herbářové sbírky. Cílem je především poukázat na důležitost herbářů v botanickém výzkumu a vést žáky k lepší práci s rostlinným materiálem. Zároveň zde aplikuji didaktické aktivity a přístupy, které posilují mezipředmětové vazby, například skrze výuku geografických informačních systémů, které mají v praxi své místo v řadě přírodovědných i technických oborů. 

Tato diplomová práce obsahuje dvě botanické exkurze, které jsou navrženy jako součást výuky biologie na střední škole. Trasy exkurzí se nacházejí v Havlíčkově Brodě a blízkém okolí. Konkrétně se jedná o exkurze s názvem Dřeviny parku Budoucnost a Poznávání bylin v oblasti Vlkovsko. Součástí obou návrhů je charakteristika abiotických a biotických podmínek, plánek a popis trasy exkurze, seznam druhů cévnatých rostlin s vybranými charakteristikami, soubor pracovních listů pro žáky a metodický návod pro učitele. Pro obě lokality je připravena jarní a podzimní verze pracovních listů.

Diplomová práce se zabývá květenou ve vsi Halenkovice jejího okolí na zlínsku. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu od července 2016 do dubna 2020. Databáze a literární zdroje uvádějí pro studované území 469 druhů, výskyt 347 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 129 druhů, o jejichž výskytu ve studovaném území jsem nenašel zprávy v literatuře. 

Diplomová práce je floristickou studií zaměřenou na flóru opuštěných kamenolomů v Bílých Karpatech. Zkoumáno bylo šest lokalit na území obcí Krhov, Komňa, Nezdenice, Záhorovice a Starý Hrozenkov. V práci jsou stručně charakterizovány přírodní podmínky a vegetace lokalit a shromážděny údaje o historických botanických nálezech. Při terénním průzkumu v období 2017–2020 bylo determinováno 385 taxonů, z toho 322 bylo na lokalitách udáváno již v minulosti. 51 z nalezených taxonů patří mezi druhy ohrožené. Součástí práce je příprava terénního cvičení z ekologie rostlin pro výuku na střední škole.

Stádium semenáče představuje pro rostliny kritickou životní fázi, během níž většinou dochází k nejvyšší mortalitě jedinců. Tato práce je zaměřena na růstové strategie semenáčků, tj. rozdělení investic do kořene a prýtu v rané fázi života rostliny. Byl proveden kultivační experiment, který byl založen na analýze poměrů prýt:kořen u semenáčků 33 druhů, které se liší svými nároky na vlhkost prostředí. Dle očekávání byla prokázána signifikantní korelace mezi ellenbergovskými indikačními hodnotami pro vlhkost a délkovým poměrem prýt:kořen. Naopak v případě hmotnostního poměru nebyla tato korelace průkazná. Moje výsledky naznačují, že zásadní roli hraje spíše délkový poměr prýt:kořen, který by mohl být hlavní vlastností podléhající selekčním tlakům. Tato práce může být podkladem pro rozsáhlejší studii, která by mohla zjištěnou korelaci ellenbergovských indikačních hodnot pro vlhkost a délkového poměru otestovat pro větší vzorek rostlinných druhů. V rámci práce byl také zpracován didaktický materiál, který představuje význam klíčení semen a fázi semenáče v životním cyklu rostlin středoškolským studentům.

Tato diplomová práce se zabývá funkčními znaky rostlin. Pozornost byla zaměřena na listové znaky, které poskytují údaje o schopnosti rostlinného druhu využít zdroje na stanovišti. Hlavním cílem diplomové práce bylo změřit listové znaky SLA s LDMC pro minimálně 100 druhů rostlin. Změřené hodnoty SLA a LDMC jednotlivých druhů byly srovnány s jejich ekologickými nároky.