vodní a mokřadní biotopy

Variabilita slatiništní vegetace na evropském měřítku.

Autor(ka)
Peterka, Tomáš
Rok
2019
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Slatiniště (minerotrofní rašeliniště, rostlinná společentsva třídy Scheuchzerio palustris-Caricetea fuscae) mají velký význam pro ochranu biodiverzity a v mnoha oblastech Evropy patří k ohroženým biotopům. Fytocenocelogické klasifikace slatiništní vegetace se však mezi evropskými zeměmi liší, což komplikuje nejen komunikaci ve vědecké komunitě, ale také ochranu těchto stanovišť na mezinárodní úrovni. Některé vegetační systémy slatiništní vegetace rozlišují hlavní vegetační jednotky (tj. svazy) na základě fyziognomie porostů a hydrologických faktorů. Jiné systémy navazující na skandinávskou tradici vymezují svazy podél tzv. „poor-rich“ gradientu (komplexního gradientu pH a minerální bohatosti). Cílem této práce je vytvořit první pokus o jednotnou klasifikaci slatinišť v Evropě. Na posledních zachovalých slatiništích v Českém masivu (ČR) jsme se zabývali vztahem vegetace a proměnných prostředí. Tato studie potvrdila význam poor-rich gradientu pro změnu druhového složení slatiništní vegetace a pro vymezení jednotlivých svazů. Druhý vegetační gradient souvisel s dostupností makroprvků (fertilitou) a projevoval se nezávisle na pH a minerální bohatosti. Nezbytnými předpoklady vegetačních syntéz jsou sběr a třídění dat, proto se disertační práce zabývá rovněž těmito metodickými aspekty. Představena je databáze evropské rašelinné vegetace (European Mire Vegetation Database), která obhahuje několik tisíc dosud nedigitalizovaných fytocenologických snímků. Dále se zabýváme otázkou, jestli mohou být ve velkoškálových analýzách použity snímky o různé velikosti plochy. Zápisy o rozměrech 1–25 m2 obsahují srovnatelný počet specialistů a dávají obdobné výsledky v ordinančích analýzách. Proto mohou fyt. snímky o této velikosti být zařazeny do velkoplošných vegetačních syntéz, aniž by způsobily významné zkreslení výsledků (obzvláště přihlédneme-li k jiným možným zdrojů šumu ve fytocenologických datech). Navrhli jsme klasifikaci slatiništní vegetace v Evropě na základě analýzy fytocenologických snímků. Použité klasifikační schéma odráží vliv chemismu a geografických (makroklimatických) proměnných na druhové složení společenstev. Vytvořili jsme formální definice svazů Caricion viridulo-trinervis, Caricion davallianae, Caricion atrofusco-saxatilis, Stygio-Caricion limosae, Sphagno warnstorfii-Tomentypnion nitentis, Saxifrago-Tomentypnion, Narthecion scardici, Caricion stantis, Anagallido tenellae-Juncion bulbosi, Drepanocladion exannulati, Caricion fuscae, Sphagno-Caricion canescentis a Scheuchzerion palustris. Formální definice pracují s přítomností, absencí a pokryvností sociologických skupin a význačných druhů. Ekologickou smysluplnost navrženého systému podpořily ordinační metody a metody neřízené klasifikace. V některých případech celoevropská syntéza poukázala na přítomnost vegetačních typů, které nebyly dosud rozlišovány v národních vegetačních přehledech. Např. mírně vápnitá třasoviska s hnědými mechy vyskytující se vzácně v Karpatech a okolních oblastech byla identifikována jako společenstva boreálního svazu Stygio-Caricion limosae. Toto zařazení jsme ověřili srovnáním fytocenologických snímků s materiálem ze severní Evropy (locus classicus svazu Stygio-Caricion limosae). Makrozbytky naznačují běžný výskyt tohoto vegetačního typu ve střední Evropě v glaciálu a raném holocénu a tedy jeho reliktní povahu. Během terénního výzkumu byly zjištěny nové lokality reliktních mechů (Meesia triquetra, Pseudocalliergon lycopodioides) a potvrzena lokalita ohroženého suchopýru štíhlého (Eriophorum gracile). Poslední část disertace proto dopňuje informace o rozšíření těchto významných slatiništních specialistů a o jejich vegetační vazbě.

Vegetace a flóra vodních nádrží na Sedlčansku.

Autor(ka)
Kučerová, Anna
Rok
2019
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Tato diplomová práce se věnuje vegetaci a flóře rybníků, zatopených lomů a dalších vodních ploch na Sedlčansku ve středních Čechách. Během terénního výzkumu, který proběhl v létě 2017, jsem navštívila 240 lokalit a zapsala na nich 460 fytocenologických snímků. Tyto snímky byly pomocí expertního systému v programu JUICE přiřazeny do syntaxonů a jsou z větší části obsaženy v příloze této práce, v případě syntaxonů dokumentovaných jednotlivými snímky jsou však zahrnuty přímo v textu. V práci jsou popsána společenstva především mokřadní a vodní vegetace vyskytující se na vodních plochách, v jejich nejbližším okolí a na obnažených dnech nádrží. Dále práce zahrnuje seznam zaznamenaných taxonů a taxonů mokřadních rostlin zmiňovaných v dosavadní literatuře. Celkem jsem zaznamenala 217 taxonů cévnatých rostlin, z nichž pět je pro zkoumaný region nových, a dva druhy vodních mechorostů. 22 zaznamenaných druhů cévnatých rostlin je uvedeno na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategoriích C3 (ohrožené druhy) a C4 (druhy vyžadující pozornost). Komentáře k vybraným zaznamenaným druhům a doporučení pro ochranu přírody jsou součástí textu. V příloze této práce jsou kromě již zmíněných tabulek fytocenologických snímků zahrnuty také autorské fotografie lokalit a tabulka lokalit s přítomnými druhy. Samostatnou přílohu tvoří herbář s doklady některých nálezů.

Alpínská vegetace pohoří Smolikas v Řecku a Nemërçkë v Albánii.

Autor(ka)
Duchoň, Mário
Rok
2018
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Vegetace jižní části Balkánskeho polostrova je vzhledem ke své diverzitě fytocenologicky ještě málo prozkoumaná. V téhle práci přináším nové informace ke klasifikaci, druhovému složení, ekologii, vztahům mezi faktory prostředí, druhovému bohatství a endemismu pohoří Smolikas a Nemërçkë, která leží blízko sebe v albánskořeckém pohraničí. Obě mají podobnou nadmořskou výšku, ale rozdílné geologické podloží. Smolikas je budován ultrabazickými ofiolity, zatímco Nemërçkë je vápencové pohoří. Terénní průzkum proběhl v letech 2012 a 2013. V pohoří Nemërçkë bylo zapsáno 105 fytocenologických snímků v pohoří Smolikas 110 snímků. Tyto snímky byly pomocí numerických metod klasifikovány na základě prezence, absence a abundance jednotlivých druhů. Detrendovaná korespondenční analýza zobrazila podobnosti vegetačních typů obou pohoří. Vztahy mezi faktory prostředí a druhovou bohatosti byly vyhodnoceny pomocí lineárních modelů. Celkem 17 rostlinných společenstev zařazených do 6 fytocenologických tříd (Asplenietea trichomanis, Daphno-Festucetea, Elyno-Seslerietea, Mulgedio-Aconitetea, Thlaspietea rotundifolii a Trifolio anatolici-Polygonetea arenastri) bylo popsáno z pohoří Nemërçkë a 21 společenstvev v 10 třídách z pohoří Smolikas, kde se navíc vyskytují třídy Juncetea trifidi, Littorelletea uniflorae, Montio-Cardaminetea a Scheuchzerio palustris-Caricetea fuscae. Analýzy ukazují, že druhové bohatství společenstev klesá s rostoucí nadmořskou výškou. Pokryvnost skal a z toho vyplývajíci další faktory, například stres ze sucha, jsou důležitější než pH půdy, které nemá významný vliv na druhovou diverzitu. Společenstva jsou druhově bohatší na hlubších, méně kamenitých půdách v rámci téměř všech biotopů. Poměr počtu endemitů k počtu druhů v snímku je v obou pohořích relativně podobný, ovšem ofiolitický Smolikas má větší počet stenoendemitů. Vegetace skal a sutí na vápencích pohoří Nemërçkë je rozmanitější, s větším počtem rostlinných spoločenstev jakož i druhů. Pohoří Smolikas však má vegetaci celkově rozmanitější, jelikož se zde vyskytují vodní, prameništní a rašeliništní společenstva, přesto se zde vyskytuje méně druhů.

Mokřady

 

ČÍŽKOVÁ, Hana, VLASÁKOVÁ, Libuše, a KVĚT, Jan (eds) Mokřady: ekologie, ochrana a udržitelné využívání. Vydání první. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2017. 631 stran. Episteme: edice Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Natura. ISBN 978-80-7394-658-6.