V této bakalářské práci se zabývám flórou a vegetací na území obcí Mokrá-Horákov, Velatice, Podolí a údolí Říčky mezi Jelínkovým mlýnem a Podolím na severovýchodním okraji Brna. Cílem bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin a dokumentovat nejdůležitější vegetační typy pomocí fytocenologických snímků. Těch jsem v terénu zapsal 57 a následně je analyzoval v programech JUICE a RStudio. Rozlišeno bylo celkem 31 typů vegetace, z tohoto celkového počtu bylo 8 travinných, 8 ruderálních a plevelových, 2 skalních, 1 křovinný a 12 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 480 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů. Dokladový herbář obsahuje 240 položek cévnatých rostlin a 99 položek mechorostů.
V této práci se zabývám lesní vegetací severovýchodní části Drahanské vrchoviny s cílem fytocenologicky popsat zbytky přirozené a přírodě blízké lesní vegetace tohoto území. Kapitola Charakteristika území obsahuje literární rešerši na dané téma. Při terénním průzkumu jsem zapsal 23 fytocenologických snímků. Uvnitř každého snímku jsem odebral půdní vzorky k určení pH a pořídil čtyři vertikální fotografické snímky k určení korunového zápoje. Fytocenologické snímky jsem zapsal do databáze programu Turboveg. Shromáždil jsem také existující fytocenologická data o lesní vegetaci z České národní fytocenologické databáze a v programu Turboveg je spojil se svými snímky. Výsledná data jsem exportoval do programu Juice, kde jsem provedl klasifikační analýzu metodou Twinspan do devíti vegetačních typů. Datový soubor jsem dále podrobil klasifikaci pomocí expertního systému, který jednotlivé snímky přiřadil do syntaxonů popsaných v díle Vegetace České republiky 4. Na základě těchto výsledků jsem se pokusil popsat proměnlivost přírodě blízké lesní vegetace v zájmovém území a identifikovat některé její řídící ekologické faktory.
Tato diplomová práce se věnuje vegetaci a flóře rybníků, zatopených lomů a dalších vodních ploch na Sedlčansku ve středních Čechách. Během terénního výzkumu, který proběhl v létě 2017, jsem navštívila 240 lokalit a zapsala na nich 460 fytocenologických snímků. Tyto snímky byly pomocí expertního systému v programu JUICE přiřazeny do syntaxonů a jsou z větší části obsaženy v příloze této práce, v případě syntaxonů dokumentovaných jednotlivými snímky jsou však zahrnuty přímo v textu. V práci jsou popsána společenstva především mokřadní a vodní vegetace vyskytující se na vodních plochách, v jejich nejbližším okolí a na obnažených dnech nádrží. Dále práce zahrnuje seznam zaznamenaných taxonů a taxonů mokřadních rostlin zmiňovaných v dosavadní literatuře. Celkem jsem zaznamenala 217 taxonů cévnatých rostlin, z nichž pět je pro zkoumaný region nových, a dva druhy vodních mechorostů. 22 zaznamenaných druhů cévnatých rostlin je uvedeno na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategoriích C3 (ohrožené druhy) a C4 (druhy vyžadující pozornost). Komentáře k vybraným zaznamenaným druhům a doporučení pro ochranu přírody jsou součástí textu. V příloze této práce jsou kromě již zmíněných tabulek fytocenologických snímků zahrnuty také autorské fotografie lokalit a tabulka lokalit s přítomnými druhy. Samostatnou přílohu tvoří herbář s doklady některých nálezů.
Vegetace jižní části Balkánskeho polostrova je vzhledem ke své diverzitě fytocenologicky ještě málo prozkoumaná. V téhle práci přináším nové informace ke klasifikaci, druhovému složení, ekologii, vztahům mezi faktory prostředí, druhovému bohatství a endemismu pohoří Smolikas a Nemërçkë, která leží blízko sebe v albánskořeckém pohraničí. Obě mají podobnou nadmořskou výšku, ale rozdílné geologické podloží. Smolikas je budován ultrabazickými ofiolity, zatímco Nemërçkë je vápencové pohoří. Terénní průzkum proběhl v letech 2012 a 2013. V pohoří Nemërçkë bylo zapsáno 105 fytocenologických snímků v pohoří Smolikas 110 snímků. Tyto snímky byly pomocí numerických metod klasifikovány na základě prezence, absence a abundance jednotlivých druhů. Detrendovaná korespondenční analýza zobrazila podobnosti vegetačních typů obou pohoří. Vztahy mezi faktory prostředí a druhovou bohatosti byly vyhodnoceny pomocí lineárních modelů. Celkem 17 rostlinných společenstev zařazených do 6 fytocenologických tříd (Asplenietea trichomanis, Daphno-Festucetea, Elyno-Seslerietea, Mulgedio-Aconitetea, Thlaspietea rotundifolii a Trifolio anatolici-Polygonetea arenastri) bylo popsáno z pohoří Nemërçkë a 21 společenstvev v 10 třídách z pohoří Smolikas, kde se navíc vyskytují třídy Juncetea trifidi, Littorelletea uniflorae, Montio-Cardaminetea a Scheuchzerio palustris-Caricetea fuscae. Analýzy ukazují, že druhové bohatství společenstev klesá s rostoucí nadmořskou výškou. Pokryvnost skal a z toho vyplývajíci další faktory, například stres ze sucha, jsou důležitější než pH půdy, které nemá významný vliv na druhovou diverzitu. Společenstva jsou druhově bohatší na hlubších, méně kamenitých půdách v rámci téměř všech biotopů. Poměr počtu endemitů k počtu druhů v snímku je v obou pohořích relativně podobný, ovšem ofiolitický Smolikas má větší počet stenoendemitů. Vegetace skal a sutí na vápencích pohoří Nemërçkë je rozmanitější, s větším počtem rostlinných spoločenstev jakož i druhů. Pohoří Smolikas však má vegetaci celkově rozmanitější, jelikož se zde vyskytují vodní, prameništní a rašeliništní společenstva, přesto se zde vyskytuje méně druhů.
