fytocenologie

Na modelovém území Ještědského hřbetu v severních Čechách byly popsány hlavní směry variability tamější flóry a vegetace cévnatých rostlin pomocí jak systematicky získaných síťových floristických údajů, tak výběrově pořízených fytocenologických snímků. V první kapitole bylo navrženo nové fytogeografické členění na tři oblasti vycházející především z lesnatosti, výškové stupňovitosti a geografické polohy. Pro vyhynulé a ohrožené taxony byla zpracována strategie další ochrany na základě známého rozšíření z minulosti (herbáře, literatura) i ze současnosti (floristické síťové mapování). Prostorová struktura v údajích o rozšíření rostlin byla vyhodnocena také pomocí numerických metod. Zjištěné vzorce rozšíření byly vztaženy ke známým faktorům prostředí působícím v území. 

Ve třetí kapitole byl efekt měřítka testován ve studovaném území za pomocí přenositelnosti druhových skupin (statisticky definovaných na celkem třech prostorových úrovních) na jinou úroveň (tj. úroveň jemná — biotopová representovaná fytocenologickými snímky versus hrubá — krajinná zastoupená dvěma floristickými databázemi). 

Význam omylů ve sběru dat byl také prověřen pomocí terénního experimentu v páté kapitole. Ukázalo se při něm, že podstatné chyby (rozdíly) v mapování více lidí pramení ze subjektivní volby pochůzek mapovatelů, z jejich rozdílné znalosti území a celkové nabyté floristické zkušenosti.

Propojení dvou hlavních zdrojů floristických dat (tj. fytocenologických snímků a výsledků z floristického síťového mapování) byla věnována závěrečná, šestá kapitola, a to na příkladu využití lokálních databází ze zájmového území.

V rámci zpracování disertační práce na téma Studium vývoje lučních ekosystémů v povodí Kněžné na Rychnovsku (východní Čechy) byl v letech 1996 – 2000 proveden fytocenologický průzkum lučních porostů na vybraných lokalitách v horní části povodí Kněžné a jejích přítoků od Panské Habrové až po pramennou oblast. Vybrané lokality za hrnují vlhké luční porosty v nivách potoků a kolem rybníků (zahrnuta i makrofyta vodních ploch), mokřadní porosty v místech se stagnující vodou, mezofilní svahové louky a suché trávníky na výchozech opuky a slínovce i na kyselých substrátech. Snímkový materiál (431 snímků) shromážděný v letech 1996 – 2000 je uspořádán do 15 fytocenologických tabulek. Jedná se o první fytocenologické zpracování lučních ekosystémů řešeného území.

V území bylo zachyceno 17 ohrožených asociací, z toho 14 asociací ustupujících v důsledku lidské činnosti, 2 asociace lidskou činností bezprostředně ohrožených a v nebezpečí vymizení. Nejméně často jsou v území zastoupena společenstva vodních makrofyt a rákosin, dále společenstva svazů Bromion, Violion caninae, Trifolio – Festucion ovinae, Molinion a Caricion fuscae.

V této bakalářské práci se zabývám flórou a vegetací na území obcí Mokrá-Horákov, Velatice, Podolí a údolí Říčky mezi Jelínkovým mlýnem a Podolím na severovýchodním okraji Brna. Cílem bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin a dokumentovat nejdůležitější vegetační typy pomocí fytocenologických snímků. Těch jsem v terénu zapsal 57 a následně je analyzoval v programech JUICE a RStudio. Rozlišeno bylo celkem 31 typů vegetace, z tohoto celkového počtu bylo 8 travinných, 8 ruderálních a plevelových, 2 skalních, 1 křovinný a 12 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 480 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů. Dokladový herbář obsahuje 240 položek cévnatých rostlin a 99 položek mechorostů. 

V této práci se zabývám lesní vegetací severovýchodní části Drahanské vrchoviny s cílem fytocenologicky popsat zbytky přirozené a přírodě blízké lesní vegetace tohoto území. Kapitola Charakteristika území obsahuje literární rešerši na dané téma. Při terénním průzkumu jsem zapsal 23 fytocenologických snímků. Uvnitř každého snímku jsem odebral půdní vzorky k určení pH a pořídil čtyři vertikální fotografické snímky k určení korunového zápoje. Fytocenologické snímky jsem zapsal do databáze programu Turboveg. Shromáždil jsem také existující fytocenologická data o lesní vegetaci z České národní fytocenologické databáze a v programu Turboveg je spojil se svými snímky. Výsledná data jsem exportoval do programu Juice, kde jsem provedl klasifikační analýzu metodou Twinspan do devíti vegetačních typů. Datový soubor jsem dále podrobil klasifikaci pomocí expertního systému, který jednotlivé snímky přiřadil do syntaxonů popsaných v díle Vegetace České republiky 4. Na základě těchto výsledků jsem se pokusil popsat proměnlivost přírodě blízké lesní vegetace v zájmovém území a identifikovat některé její řídící ekologické faktory.

Tato diplomová práce se věnuje vegetaci a flóře rybníků, zatopených lomů a dalších vodních ploch na Sedlčansku ve středních Čechách. Během terénního výzkumu, který proběhl v létě 2017, jsem navštívila 240 lokalit a zapsala na nich 460 fytocenologických snímků. Tyto snímky byly pomocí expertního systému v programu JUICE přiřazeny do syntaxonů a jsou z větší části obsaženy v příloze této práce, v případě syntaxonů dokumentovaných jednotlivými snímky jsou však zahrnuty přímo v textu. V práci jsou popsána společenstva především mokřadní a vodní vegetace vyskytující se na vodních plochách, v jejich nejbližším okolí a na obnažených dnech nádrží. Dále práce zahrnuje seznam zaznamenaných taxonů a taxonů mokřadních rostlin zmiňovaných v dosavadní literatuře. Celkem jsem zaznamenala 217 taxonů cévnatých rostlin, z nichž pět je pro zkoumaný region nových, a dva druhy vodních mechorostů. 22 zaznamenaných druhů cévnatých rostlin je uvedeno na Červeném seznamu cévnatých rostlin ČR v kategoriích C3 (ohrožené druhy) a C4 (druhy vyžadující pozornost). Komentáře k vybraným zaznamenaným druhům a doporučení pro ochranu přírody jsou součástí textu. V příloze této práce jsou kromě již zmíněných tabulek fytocenologických snímků zahrnuty také autorské fotografie lokalit a tabulka lokalit s přítomnými druhy. Samostatnou přílohu tvoří herbář s doklady některých nálezů.