Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a flóru území mezi Řečkovicemi a Jinačovicemi. Celková rozloha území činí necelých 9 km2 vymezených čtyřmi poli podrobného síťového mapování (6765-A-C-d, 6765-A-D-c, 6765-C-A-b, 6765-C-B-a), lišících se od sebe využitím krajiny a mírou antropogenního vlivu. Ve vegetačních sezónách roku 2019 a 2020 jsem zaznamenala celkem 393 rostlinných druhů cévnatých rostlin, z toho 48 ohrožených. Hlavní metody terénního průzkumu spočívaly v zachycení jarního, letního a pozdně letního aspektu a sepsání přítomných rostlinných druhů. Bližší představa o rostlinném složení a vegetačních typech je získána skrze zhotovování fytocenologických snímků a jejich následnou klasifikací. V lesní vegetaci je nejhojněji zastoupena asociace acidofilních teplomilných doubrav na mělkých půdách (Sorbo torminalis-Quercetum), méně asociace mezofilních acidofilních doubrav (Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae). Z nelesní vegetace snímky nejčastěji zachycují asociaci eutrofních ovsíkových luk (Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatiori) a třídu jednoleté vegetace polních plevelů a ruderálních stanovišť (Stellarietea mediae). Součástí práce je seznam nalezených rostlinných druhů a dokladový herbář vybraných druhů.
Bakalářská práce se zaměřuje na výzkum flóry a vegetace na území o celkové rozloze 4,95 km2 vymezeném třemi poli síťového mapování (6765-B-A-b, 6765-B-A-d, 6765-B-C-b) na severovýchodním okraji Brna. Cílem práce bylo pomocí terénního průzkumu zaznamenat druhovou skladbu rostlin daného území, popsat vegetaci pomocí zápisů fytocenologických snímků a charakterizovat přírodní poměry zkoumaného území podle dostupné literatury. Během průzkumu jsem takto zaznamenala 513 taxonů cévnatých rostlin, z toho 36 ohrožených a 20 invazních, a zapsala jsem 21 fytocenologických snímků lesní a ruderální vegetace. Snímky jsem analyzovala v programu JUICE a přiřadila je tak k jednotlivým asociacím, pro lesní vegetaci to byly nejčastěji asociace Galio sylvatici-Carpinetum betuli a Galio odorati-Fagetum sylvaticae, u snímků zapsaných na ruderálních plochách převládala společenstva třídy Artemisietea vulgaris a Galio-Urticetea. Součástí práce je i seznam všech mnou nalezených druhů a dokladový herbář čítající 93 položek.
V této bakalářské práci se věnuji přírodním podmínkám, a především pak flóře, území severozápadně od krajského města Jihlavy. Základním pilířem mé práce je vytvoření seznamu jednotlivých druhů cévnatých rostlin na základě předcházející rešerše floristických dat zmíněného území. Nedílnou součástí při vytváření práce byl i terénní průzkum a sběr rostlinných dokladů pro herbář.
Bakalářská práce se věnuje přírodním podmínkám na území severně od Tišnova se zřetelem na květenu. Stěžejní částí práce je rešerše floristických údajů vztahujících se ke studovanému území. Z území je uváděno 675 taxonů, z toho 12 nově objevených v rámci pilotního floristického výzkumu. Z celkového počtu je 144 taxonů uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky.
Tato bakalářská práce pojednává o květeně a přírodních podmínkách vymezeného území podél potoku Sedlnice blízko Příbora. Studované území má rozlohu přibližně 13,7 km2. Území zahrnuje zajímavé lokality přírodní památku Sedlnické sněženky a naučnou stezku Borovecké rybníky. Stěžejní součástí práce je excerpce dat z databáze Pladias, ze které bylo vyfiltrováno 530 rostlinných druhů. Výpis druhů z databáze rozšiřuje seznam vlastních nálezů zaznamenaných při terénních výzkumech od jara do podzimu roku 2019. V terénu bylo ověřeno 165 druhů, z nichž 23 druhů nebylo zaznamenáno v databázi. Součástí práce je herbář, ve kterém je doloženo 21 herbářových položek.
Tato bakalářská práce se věnuje přírodním podmínkám a flóře dolní části údolí Rakovnického potoka, od jeho ústí do řeky Berounky v Křivoklátě až po obec Pustověty. Celé studované území leží v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Práce je založena na metodě rešerše dostupných zdrojů, z nichž stěžejní je botanická databáze Pladias. Součástí práce je seznam druhů cévnatých rostlin s uvedením stupně ohrožení podle Červeného seznamu. Na území o celkové rozloze přibližně 4,1 km2 bylo zaznamenáno 327 druhů cévnatých rostlin, ze kterých 62 je ohrožených.
Ve své bakalářské práci se věnuji přírodním podmínkám a květeně území severozápadně od Velkého Meziříčí, které má rozlohu přibližně 12 km2. Metodou literární rešerše byly charakterizovány abiotické a biotické poměry studovaného území. Práce je doplněna tabulkami a mapami. Podstatnou součástí práce je přehled dosavadních nálezů cévnatých rostlin, který byl vytvořen pomocí biologické databáze Pladias. Ve studovaném území bylo dosud zjištěno 244 druhů cévnatých rostlin, z tohoto počtu je 35 zastoupeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Z hlediska původnosti vyskytujících se druhů je v území udáváno 15 neofytů a 14 archeofytů, tedy celkem 29 nepůvodních druhů.
