Raně středověká flóra a vegetace oblasti soutoku Moravy a Dyje.
Práce se zabývá vlastní analýzou rostlinných makrozbytků z archeologického objektu a rekonstrukcí raně středověké vegetace oblasti soutoku Moravy a Dyje.
Práce se zabývá vlastní analýzou rostlinných makrozbytků z archeologického objektu a rekonstrukcí raně středověké vegetace oblasti soutoku Moravy a Dyje.
Práce se zaměřuje na charakteristiku přírodních poměrů obce Blatnička. Její součástí je zpracování dosavadních floristických údajů o daném území podle databáze Pladias. Je zpracována hlavně metodou rešerše. Území se nachází v jižní části Vnějších Západních Karpat a jeho rozloha činí 8,77 km2. Leží v povodí řeky Moravy. Hlavním vodním tokem je zde Svodnice. Území je budováno usazeninami spodní křídy a eocénu. Jedná se hlavně o flyšové vrsty tvořené vápnitými jílovci, jíly a slíny. Nejčastějšími půdními typy jsou černozemě a hnědozemě. Katastr spadá do klimatické oblasti T4 – teplá oblast. Teplota je zde oproti jiným oblastem nadprůměrná. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří hlavně mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Jedná se o druhově bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Quercus robur). V databázi Pladias se k danému území nacházelo skoro 6000 odkazů. V těchto odkazech je zachyceno 593 druhů. Není však vyloučeno, že se na daném území nachází více druhů, než je uvedeno. Některé nemusí být v databázi zaznamenány.
V této bakalářské práci se věnuji přírodním poměrům a flóře jihozápadně města Raduň u Opavy, které dosud nebyly systematicky prostudovány. Práce nastiňuje charakteristiky přírodních poměrů a dokumentuje již existující floristické záznamy. Je založena především na rešerši dostupné literatury s floristickými záznamy, v menší míře pak na vlastním floristickém výzkumu, který slouží spíše k seznámení se s daným územím. Vymezená plocha má rozlohu necelých 7 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce mezi 311 a 432 m n. m. Z geomorfologického hlediska patří zkoumané území do oblasti Nízkého Jeseníku, nacházejícího se na jižním okraji Slezské nížiny a do oblasti Opavské pahorkatiny, která se rozprostírá na severovýchodním okraji Jesenické podsoustavy. Po stránce geologické se zkoumané území nachází v moravskoslezské části Českého masivu, který je tvořen usazeninami z období paleozoika a kenozoika. Na daném území se nachází 4 základní typy půd a to luvizem, glej, kambizem a fluvizem. Vymezené území náleží do povodí řeky Moravice. Vodním toky na studovaném území jsou potok Raduňka a potok Strouha. Z klimatického hlediska spadá tato oblast do oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou mezi 8 a 9 °C a průměrnými ročnímu srážkami kolem 600 mm. Z hlediska fytogeografie se studované území nachází ve fytogeografickém okresu Slezská pahorkatina a podokresu Opavská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetaci zde tvoří především lipová dubohabřina, strdivková bučina a biková bučina. Velká část území náleží do přírodního parku Moravice. V průběhu rešerše dostupné literatury a internetové databáze bylo zaznamenáno celkem 192 taxonů, z nichž 2 jsou klasifikovány jako kriticky ohrožené, 2 jako silně ohrožené a 3 jako ohrožené. V průběhu vlastního terénního výzkumu bylo determinováno 141 taxonů, z nichž 2 taxony patří na seznam silně ohrožených druhů podle vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb.
Tato práce se zaobírá historickým výskytem druhů cévnatých rostlin na území přírodního parku Střední Pojihlaví. První část práce je věnována přírodním podmínkám ve vybraném území. Zde se seznámíme s geologickými, geomorfologickými, hydrologickými, pedologickými, klimatickými podmínkami a potenciální vegetací a její současný stav. Druhá část práce, která je hlavní částí, se zaměřujeme na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Byl zapsán jeden fytocenologický snímek, který ukazuje typickou vegetaci jižně orientované skalních svahů na daném území. Také byl proveden sběr rostlin v přírodním parku. Sběry byly předány do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity ve formě herbářových položek.
Bakalářská práce se zaměřuje na přírodní podmínky a cévnaté rostliny ve vsi Halenkovice a v jejím okolí. Obsahuje údaje o výskytu druhů z floristických literárních pramenů a doplňuje je o druhy zaznamenané při terénním průzkumu v období od července 2016 do dubna 2018. Databáze a literární zdroje uvádějí pro Halenkovice a jejich okolí 394 druhů, výskyt 211 z nich jsem ověřil při terénním průzkumu. Zároveň jsem zaznamenal 72 druhů, o nichž jsem zmínky z dané lokality nenalezl.
Bakalářská práce se zabývá přírodními podmínkami a květenou území, které se nachází západně od Židlochovic. Součástí práce je seznam druhů cévnatých rostlin, který byl vytvořen rešerší floristických dat. Ze studovaného území je uváděno 479 taxonů, z toho 115 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Práce taktéž zahrnuje výsledky mého pilotního floristického průzkumu, při němž jsem nalezla 215 taxonů, z toho 85 nově pro studované území.
Tato bakalářská práce se věnuje charakteristice přírodních poměrů a flóře území v západní části Brna. Území o celkové rozloze přibližně 6 km2 je vymezeno třemi poli podrobného síťového mapování (6764-D-B-b, 6765-C-A-c, 6765-C-C-a), které se od sebe liší hustotou osídlení a využitím krajiny. Studovaná oblast je převážně nížinného charakteru. Podloží je tvořeno především granodioritem a sprašemi. Z půd zde mají největší zastoupení kambizemě a hnědozemě. Území spadá do nejteplejší mírně teplé oblasti. Potenciální přirozená vegetace je tvořena především černýšovou dubohabřinou (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V menší míře se zde vyskytují také acidofilní doubravy a luhy s olšinami. Území spadá do fytogeografických oblastí Termofytikum a Mezofytikum. Stěžejní částí této práce je rešerše odborné literatury a dostupných floristických databází, ze kterých byl vytvořen soupis dosud zjištěných druhů cévnatých rostlin ve studovaném území. Celkem bylo zaznamenáno 323 druhů, z toho 44 ohrožených. Předběžným terénním výzkumem bylo zjištěno 100 druhů.
Bakalářská práce popisuje přírodní podmínky a květenu území, které se nachází severně od Velkých Karlovic. Stěžejní částí práce je seznam druhů cévnatých rostlin vytvořený na základě rešerše floristických dat. Ze studovaného území je udáváno 413 taxonů, z toho 40 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Počet taxonů, které jsem nalezla během pilotního floristického průzkumu, činí 221, z toho 56 taxonů je pro sledované území nalezeno nově.
Tato bakalářská práce pojednává o problematice flóry a vegetace v opuštěných kamenolomech. Zpracována je pro šest lokalit bývalých lomů ve střední části Bílých Karpat. V práci je věnována pozornost přírodním podmínkám vybraného území, popisu jednotlivých lokalit, historii botanického výzkumu v dané oblasti a faktorům, které výskyt rostlin v lomech ovlivňují. Na základě rešerše dostupných zdrojů bylo zjištěno 480 rostlinných taxonů, které se na lokalitách v minulosti vyskytly. Z toho celkem 68 taxonů patří k ohroženým. Vegetace ve vybraných lomech ještě nebyla dostatečně prozkoumána. Záznamy jsou téměř výhradně jen o biotopech v těchto lomech a o některých typech mokřadní vegetace. Součástí práce jsou i výsledky předběžného terénního výzkumu.
Tato práce pojednává o historickém výskytu druhů cévnatých rostlin na území mezi Kobeřicemi a Oldřišovem na Opavsku. První část práce je věnována přírodním podmínkám panujících v zájmovém území. Druhá (hlavní) část práce se pak zaměřuje na literární výčet taxonů, které se v dané oblasti vyskytovaly. Na základě dostupné literatury bylo dohledáno 783 taxonů vyskytujících se v rámci zájmové oblasti. Tento počet taxonů je revidován a doplněn pilotním terénním průzkumem autora, kdy byl potvrzen aktuální výskyt 183 taxonů z rešeršního seznamu. Dále bylo zaznamenáno 11 taxonů, které dosud v historických záznamech uvedeny nebyly. Také bylo provedeno několik fytocenologických snímků (5) a sběrů rostlin (35) v zájmovém území. Sběry byly předány ve formě herbářových položek do herbáře Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity (BRNU).