termofytikum

Práce se zaměřuje na charakteristiku přírodních poměrů obce Blatnička. Její součástí je zpracování dosavadních floristických údajů o daném území podle databáze Pladias. Je zpracována hlavně metodou rešerše. Území se nachází v jižní části Vnějších Západních Karpat a jeho rozloha činí 8,77 km2. Leží v povodí řeky Moravy. Hlavním vodním tokem je zde Svodnice. Území je budováno usazeninami spodní křídy a eocénu. Jedná se hlavně o flyšové vrsty tvořené vápnitými jílovci, jíly a slíny. Nejčastějšími půdními typy jsou černozemě a hnědozemě. Katastr spadá do klimatické oblasti T4 – teplá oblast. Teplota je zde oproti jiným oblastem nadprůměrná. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří hlavně mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Jedná se o druhově bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Quercus robur). V databázi Pladias se k danému území nacházelo skoro 6000 odkazů. V těchto odkazech je zachyceno 593 druhů. Není však vyloučeno, že se na daném území nachází více druhů, než je uvedeno. Některé nemusí být v databázi zaznamenány. 

Diplomová práce pojednává o přírodních podmínkách a květeně území východně od Brna rozkládajícím se mezi obcemi Pozořice, Viničné Šumice a Vítovice. Navazuje na práci bakalářskou (Brtníková 2016), v níž byly zpracovány přírodní poměry studované oblasti a na základě literární rešerše floristických prací byl zhotoven seznam taxonů, nacházejících se ve vybraném území. Vymezená oblast má rozlohu asi 15 km² a rozkládá se v nadmořské výšce 300–504 m n. m. Jedná se o mírně teplou oblast s průměrnou teplotou 8–9 °C a průměrným ročním úhrnem srážek 450 až 500 mm. Územím neprotékají žádné větší řeky a nevyskytují se zde ani větší vodní plochy, pyšnit se však může množstvím studánek, díky bohatosti podzemních zdrojů vody. Převládajícím půdním typem jsou hnědozemě. Z hlediska fytogeografie spadá téměř celé území do mezofytika, z jihu nepatrně zasahuje do termofytika. V jihovýchodní části, mezi obcemi Viničné Šumice a Vítovice, se nachází přírodní památka Hynčicovy skály. Terénní výzkum byl prováděn v období od jara 2015 do jara 2019. Z území uvádím celkem 809 taxonů. Během terénního výzkumu jsem nalezla 628 taxonů, z toho u 485 byl ověřen dříve publikovaný výskyt a 143 taxonů bylo pro studovanou oblast nalezeno nově. Z celkového počtu je 135 taxonů uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky, 73 z nich se podařilo nalézt. K nejvýznamnějším nálezům patří Abutilon theophrasti, Filago arvensis, Filago vulgaris, Kickxia spuria a Veronica montana. Součástí práce je také dokladový herbář čítající 390 položek.

Diplomová práce se zabývá floristickou studií Znojma a jeho blízkého okolí, tedy obcí Přímětice, Dobšice, Hradiště a přírodní památky Kaolinka. Navazuje na práci bakalářskou, ve které byly zpracovány přírodní poměry dané oblasti, a byl zhotoven seznam taxonů, které se zde v minulosti údajně vyskytly. Vymezená plocha má rozlohu necelých 12 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce přibližně 203–340 m n. m. Území se nachází v jedné z nejteplejších částí republiky s průměrnou roční teplotou 8,5 °C a průměrným úhrnem srážek 487 mm. Významným vodním tokem ve vymezené oblasti je řeka Dyje, představuje také jižní a část západní hranice zkoumané oblasti. Převládajícím půdním typem jsou zde černozemě a hnědozemě. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří převážně černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na jihu území pak prvosenkové dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum). Z hlediska fytogeografie náleží zkoumané území do oblasti termofytika a mezofytika. V severovýchodní části území se nachází přírodní památka Kaolinka. Z prostudované literatury a internetových databází bylo zaznamenáno 646 taxonů, které se zde údajně dříve vyskytly. V terénu bylo determinováno 512 taxonů, z nichž 354 bylo potvrzeno a 158 zaznamenáno nově. Jedenáct nalezených taxonů je na seznamu chráněných rostlin podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., 46 patří mezi vzácnější či ohrožené. K nejvýznamnějším novým nebo potvrzeným nálezům patří například potočnice lékařská (Nasturtium officinale, C2 b §2), kruštík bahenní (Epipactis palustris, C2 t), turan podolský (Erigeron podolicus, C1b) nebo proskurník lékařský (Althaea officinalis, C2 t).