Bílé Karpaty

V přírodní rezervaci Hutě na Žítkové se můžeme, podobně jako v jiných částech Bílých Karpat, setkat s mozaikou různě druhově bohatých luk s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin. Součástí této mozaiky jsou také trávníky, které byly v polovině 20. století rozorány a zemědělsky využívány jako pole. Následně ale byly ponechány ladem a jejich současná vegetace je utvářena sukcesními procesy. V posledních několika desetiletích je na nich aplikován stejný management (zejména kosení) jako na plochách tzv. kontinuálních luk — takových, které rozorány nebyly. Lze tedy předpokládat postupné přibližování druhového složení bývalých úhorů k cenným společenstvům druhově bohatých luk. Tato konvergence však nebyla zatím potvrzena, stejně tak nebylo testováno, které druhy jsou vázané na kontinuální a které na sukcesně mladší louky.V práci byl použit párový design sběru dat. Každý pár zahrnoval fytocenologický snímek segmentu kontinuální louky a bývalého pole. Plochy byly vybírány tak, aby ležely v co nejtěsnější vzdálenosti a v co nejpodobnějších podmínkách, co se týče např. sklonu a orientace svahu. Bývalá pole byla identifikována podle archivních leteckých snímků, zápisu v katastru nemovitosti, terénních příznaků, vzpomínek pamětníků a podobně. Bylo zapsáno 12 dvojic fytocenologických snímků (celkem 24 ploch), následoval jejich přepis do databáze Turboveg a další zpracovávání dat pomocí statistických metod. Na výzkumných plochách též proběhlo měření půdní vlhkosti a odběry půdních vzorků pro chemické analýzy obsahu živin.

Práce se zaměřuje na charakteristiku přírodních poměrů obce Blatnička. Její součástí je zpracování dosavadních floristických údajů o daném území podle databáze Pladias. Je zpracována hlavně metodou rešerše. Území se nachází v jižní části Vnějších Západních Karpat a jeho rozloha činí 8,77 km2. Leží v povodí řeky Moravy. Hlavním vodním tokem je zde Svodnice. Území je budováno usazeninami spodní křídy a eocénu. Jedná se hlavně o flyšové vrsty tvořené vápnitými jílovci, jíly a slíny. Nejčastějšími půdními typy jsou černozemě a hnědozemě. Katastr spadá do klimatické oblasti T4 – teplá oblast. Teplota je zde oproti jiným oblastem nadprůměrná. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří hlavně mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum). Jedná se o druhově bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Quercus robur). V databázi Pladias se k danému území nacházelo skoro 6000 odkazů. V těchto odkazech je zachyceno 593 druhů. Není však vyloučeno, že se na daném území nachází více druhů, než je uvedeno. Některé nemusí být v databázi zaznamenány. 

V této bakalářské práci se věnuji sinicím a řasám CHKO Bílé Karpaty. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Rešeršní část přináší kompletní seznam výskytu publikovaných a nepublikovaných taxonů sinic a řas v CHKO Bílé Karpaty. Celkový seznam taxonů čítá 1018 položek, jež bylo získáno ze čtrnácti publikovaných a čtyř nepublikovaných zdrojů. Praktická část obsahuje výsledky jednorázového odběru ze tří lokalit minerálních pramenů v katastru obce Březová na moravsko-slovenském pomezí. Celkem bylo nalezeno 70 taxonů.

Tato bakalářská práce pojednává o problematice flóry a vegetace v opuštěných kamenolomech. Zpracována je pro šest lokalit bývalých lomů ve střední části Bílých Karpat. V práci je věnována pozornost přírodním podmínkám vybraného území, popisu jednotlivých lokalit, historii botanického výzkumu v dané oblasti a faktorům, které výskyt rostlin v lomech ovlivňují. Na základě rešerše dostupných zdrojů bylo zjištěno 480 rostlinných taxonů, které se na lokalitách v minulosti vyskytly. Z toho celkem 68 taxonů patří k ohroženým. Vegetace ve vybraných lomech ještě nebyla dostatečně prozkoumána. Záznamy jsou téměř výhradně jen o biotopech v těchto lomech a o některých typech mokřadní vegetace. Součástí práce jsou i výsledky předběžného terénního výzkumu.

Diplomová práce je floristickou studií zaměřenou na flóru opuštěných kamenolomů v Bílých Karpatech. Zkoumáno bylo šest lokalit na území obcí Krhov, Komňa, Nezdenice, Záhorovice a Starý Hrozenkov. V práci jsou stručně charakterizovány přírodní podmínky a vegetace lokalit a shromážděny údaje o historických botanických nálezech. Při terénním průzkumu v období 2017–2020 bylo determinováno 385 taxonů, z toho 322 bylo na lokalitách udáváno již v minulosti. 51 z nalezených taxonů patří mezi druhy ohrožené. Součástí práce je příprava terénního cvičení z ekologie rostlin pro výuku na střední škole.