louky

Disturbance je důležitým fenoménem ovlivňujícím život rostlin a formujícím strategie rostlin narušovaných míst. Pro specifické přírodní ekosystémy nebo růstové formy bylo představeno několik ekologických konceptů zabývajících se individuální odpovědí rostliny na poranění. Ve střední Evropě jsou častým příkladem narušovaných míst stanoviště ovlivňovaná člověkem. Proto bylo cílem této práce použít čtyři vybrané koncepty právě na tato místa. Práce se skládá ze čtyř původních studií provedených ve dvou modelových ekosystémech: opakovaně narušovaný ruderál a pravidelně kosená středoevropská louka. Obsazování nadzemního prostoru po narušení bylo studováno jako obnova biomasy nebo architektury. U bylin osidlujících narušovaná místa byly popsány regenerační strategie a byly konfrontovány s dříve navrženými koncepty, vytvořenými pro ekosystémy vystavené přírodnímu režimu narušování. 

Tato práce je zpracována formou návrhu projektu. Cílem práce je zjistit nové informace o zvyšování druhové diverzity luk dosevem dalších lučních druhů. Jako součást práce byl proveden terénní pokus.

V přírodní rezervaci Hutě na Žítkové se můžeme, podobně jako v jiných částech Bílých Karpat, setkat s mozaikou různě druhově bohatých luk s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin. Součástí této mozaiky jsou také trávníky, které byly v polovině 20. století rozorány a zemědělsky využívány jako pole. Následně ale byly ponechány ladem a jejich současná vegetace je utvářena sukcesními procesy. V posledních několika desetiletích je na nich aplikován stejný management (zejména kosení) jako na plochách tzv. kontinuálních luk — takových, které rozorány nebyly. Lze tedy předpokládat postupné přibližování druhového složení bývalých úhorů k cenným společenstvům druhově bohatých luk. Tato konvergence však nebyla zatím potvrzena, stejně tak nebylo testováno, které druhy jsou vázané na kontinuální a které na sukcesně mladší louky.V práci byl použit párový design sběru dat. Každý pár zahrnoval fytocenologický snímek segmentu kontinuální louky a bývalého pole. Plochy byly vybírány tak, aby ležely v co nejtěsnější vzdálenosti a v co nejpodobnějších podmínkách, co se týče např. sklonu a orientace svahu. Bývalá pole byla identifikována podle archivních leteckých snímků, zápisu v katastru nemovitosti, terénních příznaků, vzpomínek pamětníků a podobně. Bylo zapsáno 12 dvojic fytocenologických snímků (celkem 24 ploch), následoval jejich přepis do databáze Turboveg a další zpracovávání dat pomocí statistických metod. Na výzkumných plochách též proběhlo měření půdní vlhkosti a odběry půdních vzorků pro chemické analýzy obsahu živin.

Jiné jméno autorky: Veronika Machalová