chráněná území

Invazní a vybrané nepůvodní rostliny jsou jedním z faktorů ohrožující biodiverzitu, jehož působení se pravděpodobně v budoucnu stane intenzivnější kvůli klimatické změně. Lokálně jsou tyto druhy rostlin schopné narušit látkové a energetické toky, změnit vlastnosti prostředí a ovlivnit (často negativně) statky a služby poskytované ekosystémy. Kvůli tomu se invazní druhy stávají cílem eradikačních a jiných zásahů, mající za úkol omezit početnost nebo rozšíření populace těchto druhů v invadované oblasti. I přes tyto snahy se rozšíření a množství invazních a nepůvodních druhů na různých místech světa zvyšuje. Větší globální propojenost, intenzivnější doprava napříč státy a kontinety podporuje šíření rostlin do nových oblastí. Je relativně málo případů úspěšných zásahů, které vedly k úplné likvidaci nepůvodních nebo invazních druhů rostlin na větších území. Značná část z těch úspěšných byla provedena na ostrovech. Neúspěch může být dán tím, že ve většině případů je nutné zásah opakovat a provádět kontroly na místě i několik let po provedení zásahu. Je tedy nutné, aby již při začátku eradikace existovala jasná představa, jak dlouho zde budou trvat následné práce, a aby zajistil dostatek finančního, personální i materiálního kapitálu. Překážkou pro úspěšný zásah také mohou být nedostatečné znalosti biologie druhu, proti kterému se zasahuje. Na území hlavního města Prahy je Magistrát nejvýznamnějším orgánem, který řeší problematiku invazních rostlin na území Prahy. V hospodářských lesích omezuje invazní druhy dřevin (např. trnovník akát, borovice černá) jejich smýcením, potlačením následného zmlazení těchto dřevin a výsadby jiných ideálně místně příslušných druhů. Na maloplošně chráněných území (MCHÚ) byly uzavírány dohody na likvidaci invazních rostlin. V posledních letech je množství těchto smluv výrazně nižší, podle sdělení z Magistrátu z důvodu malého výskytu invazních druhů na MCHÚ. Cíle mé práce jsou shrnutí dat týkající se zásahů proti invazním a nepůvodním rostlinám poskytnutých pražským magistrátem, částečné zmapování jejich výskytu v MCHÚ Prahy a zhodnocení efektivity provedených zásahů vůči těmto rostlinám. Práce navazuje na bakalářskou práci Terezy Novotné „Co ovlivňuje úspěch eradikace invazních druhů rostlin“ pod vedení Ing. Jana Pergla Ph.D. v roce 2014.

V této bakalářské práci se zabývám flórou a vegetací na území obcí Mokrá-Horákov, Velatice, Podolí a údolí Říčky mezi Jelínkovým mlýnem a Podolím na severovýchodním okraji Brna. Cílem bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin a dokumentovat nejdůležitější vegetační typy pomocí fytocenologických snímků. Těch jsem v terénu zapsal 57 a následně je analyzoval v programech JUICE a RStudio. Rozlišeno bylo celkem 31 typů vegetace, z tohoto celkového počtu bylo 8 travinných, 8 ruderálních a plevelových, 2 skalních, 1 křovinný a 12 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 480 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů. Dokladový herbář obsahuje 240 položek cévnatých rostlin a 99 položek mechorostů. 

V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace v území horního a středního toku Říčky a svahy tyčícími se nad ní. Studované území leží východně až severovýchodně od Brna. Cílem práce bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin, zdokumentovat vegetaci studovaného území pomocí fytocenologických snímků a sestavit mapu aktuální vegetace studovaného území. V terénu jsem zapsal celkem 63 fytocenologických snímků reprezentujících celkem 21 typů vegetace, z tohoto celkového počtu byly 2 travinné, 2 ruderální, 2 skalní, 1 křovinný a 14 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 307 taxonů cévnatých rostlin, z toho 47 ohrožených a 4 invazní, a 30 taxonů mechorostů. Součástí diplomové práce je také sestavená mapa aktuální vegetace, mapa potenciální přirozené vegetace a dokladový herbář, který obsahuje 180 položek cévnatých rostlin a 78 položek mechorostů.