biodiverzita

Turnovská pahorkatina je region s okrajovým výskytem subxerotermní travinné vegetace v České republice. Její přítomnost je ovlivněna mnoha faktory, stejně jako druhová diverzita. Tato práce se v první části zabývá zaznamenáním recentního stavu druhové diverzity vegetace suchých trávníků na území Turnovské pahorkatiny. K zaznamenání došlo pomocí fytocenologického snímkování. Na základě těchto snímků byl popsán charakter přítomné vegetace suchých trávníků. Práce se také věnuje vztahu mezi faktory prostředí a druhovou diverzitou. V druhé části se práce zabývá zhodnocením změny druhové skladby v čase pomocí zopakování zápisů vegetačních snímků zaznamenaných v minulosti. Zaměřuje se na posouzení a kvantifikaci vegetačních změn a na interpretaci vlivu faktorů prostředí, které tuto změnu mohly ovlivnit

V bakalářské práci jsou přiblíženy možnosti, význam a možné problémy ex situ ochrany pro budoucí zachování biodiverzity rostlin na Zemi. V úvodní části práce jsou přiblíženy jednotlivé procesy a programy ex situ ochrany. Zároveň jsou poskytnuty informace o mezinárodní spolupráci v oblasti semenných bank a botanických zahrad, které svou činností a vzájemnou spoluprací vytváří záchranné programy pro zajištění co nejvíce vzorků rostlinného materiálu pro případné budoucí použití. V práci jsou zmiňovány i mezinárodní databáze rostlin, jež širší veřejnosti poskytují přesné a podrobné informace o uchovávaném materiálu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dále jsou v práci zmapovány v současné době známé problémy ex situ ochrany s jejich dopady na sběrový a uskladněný materiál.

Život mechorostů je těsně spjat s okolním prostředím. Na mikroškále změny atmosférických podmínek bezprostředně ovlivňují fyziologické funkce mechorostů a v důsledku tak určují jejich rozšíření. Díky rozvoji technologií je dnes možné měřit mikroklima působící na mechorosty přímo v terénu. Přesto bylo doposud publikováno minimum studií zkoumajících reakci mechorostů na in situ měřené mikroklima. Tato diplomová práce jako jedna z prvních v Evropě přináší data ze souvislého in situ měření mikroklimatu na škále relevantní pro mechorosty. Zabývám se v ní vlivem mikroklimatu na druhovou bohatost a složení společenstev mechorostů v jediné rokli v Národním parku České Švýcarsko. Po dobu 17 měsíců jsem pomocí 38 dataloggerů typu HOBO Pro v2 Onset zaznamenávala teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 10 cm nad zemí. Na dvou různě velkých výzkumných plochách (kruh o poloměru 1 nebo 2 m) kolem každého z dataloggerů jsem provedla detailní bryologické snímkováni. Mikroklima je ovlivňováno topografií a charakterem vegetace, proto jsem pro každou z ploch odvodila z digitálního modelu terénu (rozlišení 1 m) údaje o topografii, z hemisférických fotografií jsem vypočítala otevřenost stanoviště a zaznamenala jsem zde pokryvnost cévnaté vegetace. Pomocí technik mnohorozměrné ordinace a lineární regrese jsem zjistila, že vliv mikroklimatu na druhovou bohatost a složení společenstev mechorostů se liší, a to i v závislosti na velikosti prostorové škály nebo substrátu. Mikroklima signifikantně vysvětlí až 32 % variability v druhové bohatosti mechorostů, ale jeho vliv na složení společenstev mechorostů není signifikantní. Tam hraje větší roli topografie, která signifikantně vysvětlí až 21 % variability v druhovém složení mechorostů. Klíčové mikroklimatické faktory souvisí s evaporačním stresem, výskytem vysokých teplot a kolísáním mikroklimatických podmínek. Odhad mikroklimatických podmínek na základě topografických charakteristik je pro studium ekologie mechorostů nedostatečný. Vliv mikroklimatu je výraznější na větší prostorové škále, na menší prostorové škále hrají pravděpodobně větší roli stochastické procesy. Nejcitlivější reakci na mikroklima jsem zaznamenala u mechorostů rostoucích na skále a mrtvém dřevě.

Bakalářská práce se zabývá aplikací pastevních managementů na polopřirozené trávníky České republiky. Jedním z jejích účelů je představit koncept využívání nevědecké literatury a zkušeností ochranářů „Evidence based conservation“, kterým je bakalářská práce inspirovaná. Tento koncept funguje na principu tvorby systematických review, využívajících mimo jiné i široké spektrum nepublikovaných zdrojů včetně osobních pozorování.

Urbanizace se významně podílí na utváření současné krajiny a rozšiřující se městské prostředí svými specifickými podmínkami ovlivňuje existenci rostlinných druhů. Zvláštní význam připadá lesním biotopům jako fragmentům polopřirozené vegetace s řadou ekosystémových funkcí a jako zdroji biodiverzity měst. Na území města Brna bylo vybráno 20 polí podrobného síťového mapování s rozdílnou mírou urbanizace, v nichž proběhl terénní výzkum lesní vegetace. K druhům zdokumentovaným v 60 fytocenologických snímcích byly doplněny údaje o vybraných vlastnostech a statisticky byla analyzována změna vegetačních charakteristik na gradientu urbanizace. S rozlohou lesů stoupalo zastoupení specialistů, a naopak klesaly nároky druhů na živiny. Ohrožené druhy přežívaly v menších lesních segmentech v méně zastavěných oblastech bez velkých lučních porostů. Nepůvodním druhům prospívaly také menší lesní segmenty, avšak mimo oblasti s větším podílem polí. Celkovou druhovou bohatost podporovala rozloha luk se vzdáleností od centra města a rozlohou lesů. Vzájemnou nepodobnost lesních společenstev podmiňovala rozloha zástavby na úkor rozlohy luk. Lze tedy soudit, že urbanizace způsobuje výrazné změny flóry a vegetace městských lesů a ochranářské aktivity v nich je vhodné lokálně přizpůsobovat v kontextu pokryvu okolní krajiny. 

Rostlinné invaze představují v současné době celosvětový problém, který má negativní dopad jak na biodiverzitu, tak i na ekonomiku. Vlivem obchodu, cestování a dovozu potravin, které probíhají mezi kontinenty, se po světě rozšiřují cizokrajné rostlinné a živočišné druhy, které mohou mít negativní vliv na původní společenstva. Takové druhy označujeme jako invazní a je velmi důležité jim věnovat zvýšenou pozornost. Ve své bakalářské práci se snažím vytvořit obraz o problematice rostlinných invazí obecně a zaměřuji se na čtyři problematické druhy naší flóry. Jedná se o rostliny, které svým šířením mohou ohrozit druhovou bohatost krajiny tím, že původní druhy ze stanoviště vytlačí. Soustředím se na jejich původ, současné rozšíření, ekologii, dopady na životní prostředí a možnosti jejich eliminace. Největší pozornost věnuji právě poslednímu bodu, a to přístupu k omezování a odstraňování nežádoucích rostlin. Společně s vedoucím práce jsme také navrhli experiment v terénu, kde jsme zkoušeli některé z metod realizovat v praxi a porovnat jejich účinnost na vybrané druhy. 

Biodiverzita přírodních ekosystémů je vystavována stále sílícímu tlaku člověka. Její proměnu v čase je proto nutné monitorovat. K porovnání dlouhodobých změn rostlinných společenstvech bývá využíváno opakování historických fytocenologických snímků. Na jihozápadní Moravě zapsal v letech 1986–1993 snímky vegetace dříve pasených =”highlight”>suchých acidofilních trávníků a vřesovišť Milan Chytrý. Vzhledem k upuštění od pastvy během 20. století, byla proměna dané vegetace očekávána. V letech 2018–2019 proto byly jeho snímky zopakovány. Byla zjištěna významná proměna rostlinných společenstev. Průměrný počet druhů na snímek klesl o 17 %. Poklesl podíl ohrožených druhů, naopak nepůvodních druhů, především archeofytů, přibylo. Výrazně se rozšířil především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a další především nitrofilní a ruderální druhy. Nejvíce ustoupily druhy Campanula moravica, Carlina acaulis a Lotus corniculatus. Na lokalitách bez územní ochrany byla zjištěna větší negativní změna než na lokalitách s ochranou. Ve srovnání se studovanou vegetací suchých trávníků nebyl pokles druhové bohatosti zaznamenán v suchých vřesovištích.