biodiverzita

Vliv urbanizace na diverzitu lesní vegetace.

Autor(ka)
Kadaš, Daniel
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Urbanizace se významně podílí na utváření současné krajiny a rozšiřující se městské prostředí svými specifickými podmínkami ovlivňuje existenci rostlinných druhů. Zvláštní význam připadá lesním biotopům jako fragmentům polopřirozené vegetace s řadou ekosystémových funkcí a jako zdroji biodiverzity měst. Na území města Brna bylo vybráno 20 polí podrobného síťového mapování s rozdílnou mírou urbanizace, v nichž proběhl terénní výzkum lesní vegetace. K druhům zdokumentovaným v 60 fytocenologických snímcích byly doplněny údaje o vybraných vlastnostech a statisticky byla analyzována změna vegetačních charakteristik na gradientu urbanizace. S rozlohou lesů stoupalo zastoupení specialistů, a naopak klesaly nároky druhů na živiny. Ohrožené druhy přežívaly v menších lesních segmentech v méně zastavěných oblastech bez velkých lučních porostů. Nepůvodním druhům prospívaly také menší lesní segmenty, avšak mimo oblasti s větším podílem polí. Celkovou druhovou bohatost podporovala rozloha luk se vzdáleností od centra města a rozlohou lesů. Vzájemnou nepodobnost lesních společenstev podmiňovala rozloha zástavby na úkor rozlohy luk. Lze tedy soudit, že urbanizace způsobuje výrazné změny flóry a vegetace městských lesů a ochranářské aktivity v nich je vhodné lokálně přizpůsobovat v kontextu pokryvu okolní krajiny. 

Metody likvidace vybraných invazních a expanzních druhů rostlin.

Autor(ka)
Lupač, Petr
Rok
2017
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Rostlinné invaze představují v současné době celosvětový problém, který má negativní dopad jak na biodiverzitu, tak i na ekonomiku. Vlivem obchodu, cestování a dovozu potravin, které probíhají mezi kontinenty, se po světě rozšiřují cizokrajné rostlinné a živočišné druhy, které mohou mít negativní vliv na původní společenstva. Takové druhy označujeme jako invazní a je velmi důležité jim věnovat zvýšenou pozornost. Ve své bakalářské práci se snažím vytvořit obraz o problematice rostlinných invazí obecně a zaměřuji se na čtyři problematické druhy naší flóry. Jedná se o rostliny, které svým šířením mohou ohrozit druhovou bohatost krajiny tím, že původní druhy ze stanoviště vytlačí. Soustředím se na jejich původ, současné rozšíření, ekologii, dopady na životní prostředí a možnosti jejich eliminace. Největší pozornost věnuji právě poslednímu bodu, a to přístupu k omezování a odstraňování nežádoucích rostlin. Společně s vedoucím práce jsme také navrhli experiment v terénu, kde jsme zkoušeli některé z metod realizovat v praxi a porovnat jejich účinnost na vybrané druhy. 

Změny vegetace acidofilních suchých trávníků jihozápadní Moravy po třech desetiletích.

Autor(ka)
Harásek, Martin
Rok
2020
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Biodiverzita přírodních ekosystémů je vystavována stále sílícímu tlaku člověka. Její proměnu v čase je proto nutné monitorovat. K porovnání dlouhodobých změn rostlinných společenstvech bývá využíváno opakování historických fytocenologických snímků. Na jihozápadní Moravě zapsal v letech 1986–1993 snímky vegetace dříve pasených =”highlight”>suchých acidofilních trávníků a vřesovišť Milan Chytrý. Vzhledem k upuštění od pastvy během 20. století, byla proměna dané vegetace očekávána. V letech 2018–2019 proto byly jeho snímky zopakovány. Byla zjištěna významná proměna rostlinných společenstev. Průměrný počet druhů na snímek klesl o 17 %. Poklesl podíl ohrožených druhů, naopak nepůvodních druhů, především archeofytů, přibylo. Výrazně se rozšířil především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a další především nitrofilní a ruderální druhy. Nejvíce ustoupily druhy Campanula moravica, Carlina acaulis a Lotus corniculatus. Na lokalitách bez územní ochrany byla zjištěna větší negativní změna než na lokalitách s ochranou. Ve srovnání se studovanou vegetací suchých trávníků nebyl pokles druhové bohatosti zaznamenán v suchých vřesovištích.