suché trávníky

Vliv řízeného vypalování na stepní a luční vegetaci.

Autor(ka)
Chamráthová, Terezie
Rok
2025
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Travní společenstva patří mezi hodnotné biotopy, které se vyznačují vysokou druhovou diverzitou, jsou ale ohroženy ústupem tradičního managementu. Perspektivní variantou, která je finančně i časově úsporná, je řízené vypalování. Dokáže efektivně odstraňovat hromadící se stařinu a omezovat zarůstání dřevinami. V Severní Americe nebo středomořských státech se jedná o běžně užívaný management, ze střední Evropy je ale zatím k dispozici jen omezené množství dat. Tato práce hodnotí vliv řízeného vypalování na rostlinná společenstva druhově bohatých mezických luk v NPR Porážky (CHKO Bílé Karpaty) a suchých stepních trávníků v NPP Dunajovické kopce a PR Liščí vrch spadající pod správu CHKO Pálava. Vypalování bylo provedeno pracovníky správ CHKO časně na jaře roku 2022, v červnu toho roku pak byly založeny párové plochy určené k monitorování stavu vegetace. Každý pár ploch se skládal z plochy umístěné na vypálené části území a korespondující kontrolní plochy ležící na nevypálené části. Byly zde zapsány a v následujících 2 letech opakovány fytocenologické snímky. V prvním roce výzkumu proběhl rovněž sběr nadzemní biomasy pro provedení chemických analýz a experiment sloužící k odhadu rychlosti dekompozice organického materiálu v půdě založený na metodě Tea Bag Index. Vypalování nemělo prokazatelný vliv na druhovou bohatost ani pokryvnost bylinného patra na lokalitách, byl ale pozorován úbytek v pokryvnosti opadu (na Porážkách), případně stojící stařiny (na Pálavě). Na Pálavě byl na vypálených plochách pozorován postupný nárůst pokryvnosti stojící stařiny, která zde ve třetím roce pozorování dosáhla vyšších hodnot než na plochách kontrolních. Na Porážkách se k vypáleným plochám přikláněly některé na jaře klíčící druhy a výběžkaté rostliny. Tento efekt byl pozorován již v roce 2022. Na Pálavě byl posun druhového složení detekován až ve druhém a třetím roce od provedení zásahu a projevil se především úspěchem dominantních trsnatých trav kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). V nadzemní biomase sebrané na lokalitách nebyla pozorována změna v hmotnosti ani v obsahu dusíku, na Pálavě byl ale v biomase z vypálených ploch nalezen vyšší obsah fosforu. Experiment podle metody Tea Bag Index ukázal, že dekompozice organického materiálu probíhala na vypálených plochách o něco pomaleji. Dopady vypalování na travní společenstva jsou velmi komplexní a odvíjejí se od charakteru vegetace, klimatických podmínek i intenzity ohně. V případě jeho nevhodného využití může dojít k posunu druhové skladby společenstva nežádoucím směrem a k poklesu druhové bohatosti, je proto potřeba předem si stanovit měřitelné managementové záměry a zvážit všechny relevantní faktory prostředí.

Sukcese stepní vegetace na opuštěných polích jižní Moravy.

Autor(ka)
Sobotka, Vojtěch
Rok
2024
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce se věnuje sukcesním změnám stepní vegetace na opuštěných polích jižní Moravy — navazuje na práci Sojnekové. Cílem mé diplomové práce bylo zopakovat zápis těchto fytocenologických snímků a na základě získaných dat popsat další vývoj vegetace po 14–16 letech. Ve vegetačních obdobích let 2022 a 2023 jsem zopakoval 110 fytocenologických snímků a získaná data jsem porovnával s původními daty M. Sojnekové. Na základě toho jsem charakterizoval jednotlivé typy vegetace, které se na těchto opuštěných polích vyskytují, a popsal jejich změnu v čase. Dále jsem analyzoval změny ve výskytu jednotlivých druhů a také charakteristických skupin druhů. Zaměřil jsem se na změnu v pokryvnostech dřevin, expanzivních a nepůvodních druhů. Dále jsem studoval změnu celkového počtu druhů, počtu ohrožených druhů, počtu charakteristických druhů suchých trávníků a počtu druhů šířících se anemochorně a endozoochorně. V neposlední řadě jsem analyzoval vliv ochranářské péče na tyto druhy za posledních šest let. Výsledky analýz ukazují, že vývoj vegetace odpovídá předpokládané trajektorii sukcese na opuštěných polích, která směřuje od společenstev polních plevelů k ochranářsky cenným suchým trávníkům, ale také křovinám a vegetaci s dominantními trávami. Mezi obdobími zápisu snímků v letech 2007–2009 a 2022–2023 nedošlo ke změnám v počtech zmiňovaných druhů, s výjimkou poklesu počtu druhů anemochorních a přibývání druhů endozoochorních. Výrazně ovšem narůstá pokryvnost dřevin. Pokryvnost expanzivních druhů s rostoucí dobou od opuštění polí klesá, s výjimkou opuštěných polí v Pavlovských vrších. Nepůvodní druhy měly v sukcesi zanedbatelný význam. Probíhající ochranářská péče má pozitivní vliv zejména na snižování pokryvnosti dřevin, expanzivních a nepůvodních druhů, ovšem v některých případech je nedostatečná. Výsledky této diplomové práce poskytují relevantní informace pro orgány ochrany přírody a plánování budoucí ochranářské péče.

Faktory prostředí určující přítomnost vegetace suchých trávníků Turnovské pahorkatiny.

Autor(ka)
Jagošová, Eliška
Rok
2022
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Druhová skladba vegetace je výsledkem nejen současných procesů, ale i minulých. Navíc je vegetace ovlivněna jak faktory lokálními, tak i regionálními. Vegetace suchých trávníků je význačná svou druhovou bohatostí. Vzhledem ke změnám v hospodaření a přístupu ke krajině dochází sukcesním změnám vegetace a tím pádem i ke změně druhové skladby. Postupná degradace stanovišť vede ke ztrátě této druhové diverzity a suché trávníky se tak stávají jedním z nejvíce ohrožených vegetačních typů střední Evropy. Tato práce se v první části zabývá obecnou charakteristikou suchých trávníků. Věnuje se jak charakteristice této vegetace, tak i faktorům určujícím jejich výskyt a rozšíření, historickým souvislostem, ohrožením a možnostem jejich ochrany. V druhé části je práce zaměřena na zhodnocení současného poznání rozšíření širokolistých suchých trávníků v oblasti Turnovské pahorkatiny. V rámci regionu je výskyt tohoto typu vegetace nehojný a je soustředěn na specifické typy stanovišť. Součástí této práce jsou také data o rozšíření tohoto typu vegetace v oblasti Turnovské pahorkatiny a charakteristika přírodních podmínek a historického vývoje těchto lokalit. Cílem této práce je zjistit, které faktory ovlivňují výskyt suchých trávníků v regionu s jejich okrajovým výskytem.

Druhová diverzita subxerotermní travinné vegetace Turnovské pahorkatiny.

Autor(ka)
Jagošová, Eliška
Rok
2025
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Turnovská pahorkatina je region s okrajovým výskytem subxerotermní travinné vegetace v České republice. Její přítomnost je ovlivněna mnoha faktory, stejně jako druhová diverzita. Tato práce se v první části zabývá zaznamenáním recentního stavu druhové diverzity vegetace suchých trávníků na území Turnovské pahorkatiny. K zaznamenání došlo pomocí fytocenologického snímkování. Na základě těchto snímků byl popsán charakter přítomné vegetace suchých trávníků. Práce se také věnuje vztahu mezi faktory prostředí a druhovou diverzitou. V druhé části se práce zabývá zhodnocením změny druhové skladby v čase pomocí zopakování zápisů vegetačních snímků zaznamenaných v minulosti. Zaměřuje se na posouzení a kvantifikaci vegetačních změn a na interpretaci vlivu faktorů prostředí, které tuto změnu mohly ovlivnit

Vegetace v okolí západní části Brněnské přehrady.

Autor(ka)
Harásek, Martin
Rok
2018
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Bakalářská práce se zabývá lesní a travinnou vegetací a flórou v území o velikosti 3,18 ha. kolem západní části Brněnské přehrady. Diverzita vegetace byla dokumentována pomocí 26 fytocenologických snímků zapsaných v květnu až listopadu roku 2017. Každý snímek byl zařazen do asociace fytocenologického klasifikačního systému. S využitím zpracovaných snímků a terénního průzkumu území byla vytvořena mapa rozšíření daných asociacích v území. Celkem bylo vymezeno 11 asociací, z toho 9 lesních. Z výsledků vyplývá, že v lesní vegetaci okolí západní části Brněnské přehrady převládají hercynské dubohabřiny (Galio sylvatici-Carpinetum betuli). Hojně jsou zastoupeny také teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum petraeae). Louky reprezentují asociace Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris a Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris. Suché trávníky byly zařazeny do třídy Festuco-Brometea. Dále byl pro účely čtvercového mapování flóry města Brna proveden floristický průzkum čtyř čtverců zasahujících do studovaného území. Pro každý čtverec byl vytvořen seznam nalezených taxonů. Celkem bylo zjištěno 478 taxonů, z toho 46 ohrožených. Byly shrnuty poznatky o rozšíření ohrožených druhů ve studovaném území a srovnány s dosavadními údaji. Součástí práce je dokladový herbář vybraných druhů. 

Změny vegetace acidofilních suchých trávníků jihozápadní Moravy po třech desetiletích.

Autor(ka)
Harásek, Martin
Rok
2020
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Biodiverzita přírodních ekosystémů je vystavována stále sílícímu tlaku člověka. Její proměnu v čase je proto nutné monitorovat. K porovnání dlouhodobých změn rostlinných společenstvech bývá využíváno opakování historických fytocenologických snímků. Na jihozápadní Moravě zapsal v letech 1986–1993 snímky vegetace dříve pasených =”highlight”>suchých acidofilních trávníků a vřesovišť Milan Chytrý. Vzhledem k upuštění od pastvy během 20. století, byla proměna dané vegetace očekávána. V letech 2018–2019 proto byly jeho snímky zopakovány. Byla zjištěna významná proměna rostlinných společenstev. Průměrný počet druhů na snímek klesl o 17 %. Poklesl podíl ohrožených druhů, naopak nepůvodních druhů, především archeofytů, přibylo. Výrazně se rozšířil především ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a další především nitrofilní a ruderální druhy. Nejvíce ustoupily druhy Campanula moravica, Carlina acaulis a Lotus corniculatus. Na lokalitách bez územní ochrany byla zjištěna větší negativní změna než na lokalitách s ochranou. Ve srovnání se studovanou vegetací suchých trávníků nebyl pokles druhové bohatosti zaznamenán v suchých vřesovištích.

Přirozená a polopřirozená vegetace Vizovické pahorkatiny.

Autor(ka)
Veselá, Irena
Rok
2007
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Jiné jméno autorky: Irena Axmanová