Calamagrostis epigejos

Práce zkoumá ekologickou roli řízeného vypalování v temperátních travinných společenstvech a experimentálně ověřuje jeho vliv na ranou sukcesní vegetaci výsypek. V květináčovém pokusu se substrátem ze sokolovských výsypek byl testován vliv opadu dominantní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a jeho odstranění simulovaným požárem. Cílem bylo zjistit reakci třtiny, uměle vysetého jitrocele kopinatého (Plantago lanceolata) a celkové druhové bohatosti necílových rostlin. Výsledky ukázaly, že navzdory vysokým teplotám plamenů nad povrchem nedochází k významnému prohřátí půdy už v hloubce 1 cm pod povrchem. Požár celkovou biomasu třtiny průkazně neovlivnil, způsobil pouze její dočasně zvýšené odnožování na začátku vegetační sezóny. Uchycení a biomasa vysetého jitrocele zůstaly ohněm i přítomností opadu zcela neovlivněny. Počet přítomných necílových druhů byl překvapivě průkazně nejvyšší v květnících s ponechaným nespáleným opadem. Získaná data prokazují, že účinky ohně na extrémních stanovištích výsypek nelze jednoduše odvozovat z poznatků z běžných travinných biotopů nebo biotopů na ohni závislých. Nízkointenzivní oheň zde funguje především jako mechanismus rychlého odstranění opadu. Ten ovšem na výsypkách v raných sukcesních fázích ostatním rostlinám neškodí, ale poskytuje jim nezbytnou ochranu, takže plošné spálení stařiny druhovou bohatost vznikajícího společenstva spíše potlačuje. 

Rostlinné invaze představují v současné době celosvětový problém, který má negativní dopad jak na biodiverzitu, tak i na ekonomiku. Vlivem obchodu, cestování a dovozu potravin, které probíhají mezi kontinenty, se po světě rozšiřují cizokrajné rostlinné a živočišné druhy, které mohou mít negativní vliv na původní společenstva. Takové druhy označujeme jako invazní a je velmi důležité jim věnovat zvýšenou pozornost. Ve své bakalářské práci se snažím vytvořit obraz o problematice rostlinných invazí obecně a zaměřuji se na čtyři problematické druhy naší flóry. Jedná se o rostliny, které svým šířením mohou ohrozit druhovou bohatost krajiny tím, že původní druhy ze stanoviště vytlačí. Soustředím se na jejich původ, současné rozšíření, ekologii, dopady na životní prostředí a možnosti jejich eliminace. Největší pozornost věnuji právě poslednímu bodu, a to přístupu k omezování a odstraňování nežádoucích rostlin. Společně s vedoucím práce jsme také navrhli experiment v terénu, kde jsme zkoušeli některé z metod realizovat v praxi a porovnat jejich účinnost na vybrané druhy.