bryologie

Bryoflóra PP Bezručovo údolí.

Autor(ka)
Novozámská, Eva
Rok
2007
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Krušné hory jsou oproti jiným územím z bryofloristického hlediska málo prostudovány. Průzkum zde probíhal na počátku 20.století a později v 60. letech a útržkovitost údajů byla podnětem k zaměření bakalářské práce právě na toto území. V práci jsem se zabývala zpracováním dostupné bryofloristické literatury z let 1890 – 2005 české i německé části Krušných hor, ve kterých byla v minulosti nejvíce prozkoumána rašeliniště. V literárních pramenech jsem zaznamenala celkem 497 druhů mechorostů. V práci jsem zhodnotila zpracované údaje z hlediska ohroženosti mechorostů a podle jejich ekologie. V dnešním pojetí ohroženosti mechorostů dle Kučera et Váňa (2005) bylo zaznamenáno 16 druhů játrovek a 22 mechů se statutem silně nebo kriticky ohrožený druh. V saské části Krušných hor byly nalezeny druhy Orthotrichum consimile a Orthotrichum pulchellum, které nejsou z našeho území dosud publikované. Při hodnocení údajů podle substrátů, které jsou pro dané druhy typické, byly zaznamenány všechny typy ekologických skupin. Druhová diversita druhů mechorostů v Krušných horách v minulosti poměrně vysoká, protože zde byla do roku 2005 pozorována více než polovina všech dosud známých mechorostů České republiky. V další části jsem se zabývala vlastním terénním průzkumem typických mechorostů přírodního parku Bezručovo údolí. Determinovala jsem 38 druhů játrovek a mechů. Mezi nalezenými byl i druh játrovky Scapania cf. scandica, který je na našem území považován za nedostatečně známý (Kučera et Váňa, 2005) a nebyl o něm objeven žádný historický záznam. Při zhodnocení ekologie sebraných mechorostů jsem zaznamenala všechny typické zástupce naší bryoflóry pro jednotlivé substrátové skupiny, kromě bazifilních druhů. Literární průzkum oblasti Krušných hor ukázal poměrně vysokou druhovou rozmanitost mechorostů a poukazuje na potřebnost detailního průzkumu recentní bryoflóry oblasti a nutnost zhodnocení současného stavu jednotlivých biotopů.

Studium druhové bohatosti a složení společenstev mechorostů na velmi malé prostorové škále v souvislosti s in situ měřeným mikroklimatem.

Autor(ka)
Růžičková, Anna
Rok
2021
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Život mechorostů je těsně spjat s okolním prostředím. Na mikroškále změny atmosférických podmínek bezprostředně ovlivňují fyziologické funkce mechorostů a v důsledku tak určují jejich rozšíření. Díky rozvoji technologií je dnes možné měřit mikroklima působící na mechorosty přímo v terénu. Přesto bylo doposud publikováno minimum studií zkoumajících reakci mechorostů na in situ měřené mikroklima. Tato diplomová práce jako jedna z prvních v Evropě přináší data ze souvislého in situ měření mikroklimatu na škále relevantní pro mechorosty. Zabývám se v ní vlivem mikroklimatu na druhovou bohatost a složení společenstev mechorostů v jediné rokli v Národním parku České Švýcarsko. Po dobu 17 měsíců jsem pomocí 38 dataloggerů typu HOBO Pro v2 Onset zaznamenávala teplotu a vlhkost vzduchu ve výšce 10 cm nad zemí. Na dvou různě velkých výzkumných plochách (kruh o poloměru 1 nebo 2 m) kolem každého z dataloggerů jsem provedla detailní bryologické snímkováni. Mikroklima je ovlivňováno topografií a charakterem vegetace, proto jsem pro každou z ploch odvodila z digitálního modelu terénu (rozlišení 1 m) údaje o topografii, z hemisférických fotografií jsem vypočítala otevřenost stanoviště a zaznamenala jsem zde pokryvnost cévnaté vegetace. Pomocí technik mnohorozměrné ordinace a lineární regrese jsem zjistila, že vliv mikroklimatu na druhovou bohatost a složení společenstev mechorostů se liší, a to i v závislosti na velikosti prostorové škály nebo substrátu. Mikroklima signifikantně vysvětlí až 32 % variability v druhové bohatosti mechorostů, ale jeho vliv na složení společenstev mechorostů není signifikantní. Tam hraje větší roli topografie, která signifikantně vysvětlí až 21 % variability v druhovém složení mechorostů. Klíčové mikroklimatické faktory souvisí s evaporačním stresem, výskytem vysokých teplot a kolísáním mikroklimatických podmínek. Odhad mikroklimatických podmínek na základě topografických charakteristik je pro studium ekologie mechorostů nedostatečný. Vliv mikroklimatu je výraznější na větší prostorové škále, na menší prostorové škále hrají pravděpodobně větší roli stochastické procesy. Nejcitlivější reakci na mikroklima jsem zaznamenala u mechorostů rostoucích na skále a mrtvém dřevě.