ochrana přírody

Vliv řízeného vypalování na stepní a luční vegetaci.

Autor(ka)
Chamráthová, Terezie
Rok
2025
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Travní společenstva patří mezi hodnotné biotopy, které se vyznačují vysokou druhovou diverzitou, jsou ale ohroženy ústupem tradičního managementu. Perspektivní variantou, která je finančně i časově úsporná, je řízené vypalování. Dokáže efektivně odstraňovat hromadící se stařinu a omezovat zarůstání dřevinami. V Severní Americe nebo středomořských státech se jedná o běžně užívaný management, ze střední Evropy je ale zatím k dispozici jen omezené množství dat. Tato práce hodnotí vliv řízeného vypalování na rostlinná společenstva druhově bohatých mezických luk v NPR Porážky (CHKO Bílé Karpaty) a suchých stepních trávníků v NPP Dunajovické kopce a PR Liščí vrch spadající pod správu CHKO Pálava. Vypalování bylo provedeno pracovníky správ CHKO časně na jaře roku 2022, v červnu toho roku pak byly založeny párové plochy určené k monitorování stavu vegetace. Každý pár ploch se skládal z plochy umístěné na vypálené části území a korespondující kontrolní plochy ležící na nevypálené části. Byly zde zapsány a v následujících 2 letech opakovány fytocenologické snímky. V prvním roce výzkumu proběhl rovněž sběr nadzemní biomasy pro provedení chemických analýz a experiment sloužící k odhadu rychlosti dekompozice organického materiálu v půdě založený na metodě Tea Bag Index. Vypalování nemělo prokazatelný vliv na druhovou bohatost ani pokryvnost bylinného patra na lokalitách, byl ale pozorován úbytek v pokryvnosti opadu (na Porážkách), případně stojící stařiny (na Pálavě). Na Pálavě byl na vypálených plochách pozorován postupný nárůst pokryvnosti stojící stařiny, která zde ve třetím roce pozorování dosáhla vyšších hodnot než na plochách kontrolních. Na Porážkách se k vypáleným plochám přikláněly některé na jaře klíčící druhy a výběžkaté rostliny. Tento efekt byl pozorován již v roce 2022. Na Pálavě byl posun druhového složení detekován až ve druhém a třetím roce od provedení zásahu a projevil se především úspěchem dominantních trsnatých trav kavylu vláskovitého (Stipa capillata) a sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). V nadzemní biomase sebrané na lokalitách nebyla pozorována změna v hmotnosti ani v obsahu dusíku, na Pálavě byl ale v biomase z vypálených ploch nalezen vyšší obsah fosforu. Experiment podle metody Tea Bag Index ukázal, že dekompozice organického materiálu probíhala na vypálených plochách o něco pomaleji. Dopady vypalování na travní společenstva jsou velmi komplexní a odvíjejí se od charakteru vegetace, klimatických podmínek i intenzity ohně. V případě jeho nevhodného využití může dojít k posunu druhové skladby společenstva nežádoucím směrem a k poklesu druhové bohatosti, je proto potřeba předem si stanovit měřitelné managementové záměry a zvážit všechny relevantní faktory prostředí.

Sukcese stepní vegetace na opuštěných polích jižní Moravy.

Autor(ka)
Sobotka, Vojtěch
Rok
2024
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce se věnuje sukcesním změnám stepní vegetace na opuštěných polích jižní Moravy — navazuje na práci Sojnekové. Cílem mé diplomové práce bylo zopakovat zápis těchto fytocenologických snímků a na základě získaných dat popsat další vývoj vegetace po 14–16 letech. Ve vegetačních obdobích let 2022 a 2023 jsem zopakoval 110 fytocenologických snímků a získaná data jsem porovnával s původními daty M. Sojnekové. Na základě toho jsem charakterizoval jednotlivé typy vegetace, které se na těchto opuštěných polích vyskytují, a popsal jejich změnu v čase. Dále jsem analyzoval změny ve výskytu jednotlivých druhů a také charakteristických skupin druhů. Zaměřil jsem se na změnu v pokryvnostech dřevin, expanzivních a nepůvodních druhů. Dále jsem studoval změnu celkového počtu druhů, počtu ohrožených druhů, počtu charakteristických druhů suchých trávníků a počtu druhů šířících se anemochorně a endozoochorně. V neposlední řadě jsem analyzoval vliv ochranářské péče na tyto druhy za posledních šest let. Výsledky analýz ukazují, že vývoj vegetace odpovídá předpokládané trajektorii sukcese na opuštěných polích, která směřuje od společenstev polních plevelů k ochranářsky cenným suchým trávníkům, ale také křovinám a vegetaci s dominantními trávami. Mezi obdobími zápisu snímků v letech 2007–2009 a 2022–2023 nedošlo ke změnám v počtech zmiňovaných druhů, s výjimkou poklesu počtu druhů anemochorních a přibývání druhů endozoochorních. Výrazně ovšem narůstá pokryvnost dřevin. Pokryvnost expanzivních druhů s rostoucí dobou od opuštění polí klesá, s výjimkou opuštěných polí v Pavlovských vrších. Nepůvodní druhy měly v sukcesi zanedbatelný význam. Probíhající ochranářská péče má pozitivní vliv zejména na snižování pokryvnosti dřevin, expanzivních a nepůvodních druhů, ovšem v některých případech je nedostatečná. Výsledky této diplomové práce poskytují relevantní informace pro orgány ochrany přírody a plánování budoucí ochranářské péče.

Vliv hrabání opadanky na heterogenitu lesního podrostu: experiment v Národním parku Podyjí.

Autor(ka)
Vanáčková, Radka
Rok
2024
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Hrabání opadanky je další aktivitou v řadě tradičních způsobů obhospodařování, které můžeme využívat v rámci cílené ochranářské péče o naši krajinu. V porovnání s pastvou a kosením, jež jsou běžně užívanými postupy v péči o nelesní biotopy, představuje hrabání opadanky stále spíše péči ve svém experimentálním zárodku. Tato práce přispívá svým vhledem do problematiky heterogenizace podrostu, která nebyla v souvislosti s hrabáním opadanky doposud v rámci experimentů v České republice zkoumána. Dalším specifikem je optika malé škály skrze kterou je na heterogenizaci bylinného patra nahlíženo. Mimo zkoumání β diverzity se práce zabývá také změnami v druhovém složení a druhové bohatosti během 12ti letého období trvání experimentu v NP Podyjí. Vedlejší osu práce představuje zpracování dat sesbíraných v CHKO Český kras, kde probíhá obdobný experiment s hrabáním opadanky.

Grid Mapping of Flora and Its Employment at Various Spatial Scales.

Autor(ka)
Petřík, Petr
Rok
2006
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Na modelovém území Ještědského hřbetu v severních Čechách byly popsány hlavní směry variability tamější flóry a vegetace cévnatých rostlin pomocí jak systematicky získaných síťových floristických údajů, tak výběrově pořízených fytocenologických snímků. V první kapitole bylo navrženo nové fytogeografické členění na tři oblasti vycházející především z lesnatosti, výškové stupňovitosti a geografické polohy. Pro vyhynulé a ohrožené taxony byla zpracována strategie další ochrany na základě známého rozšíření z minulosti (herbáře, literatura) i ze současnosti (floristické síťové mapování). Prostorová struktura v údajích o rozšíření rostlin byla vyhodnocena také pomocí numerických metod. Zjištěné vzorce rozšíření byly vztaženy ke známým faktorům prostředí působícím v území. 

Ve třetí kapitole byl efekt měřítka testován ve studovaném území za pomocí přenositelnosti druhových skupin (statisticky definovaných na celkem třech prostorových úrovních) na jinou úroveň (tj. úroveň jemná — biotopová representovaná fytocenologickými snímky versus hrubá — krajinná zastoupená dvěma floristickými databázemi). 

Význam omylů ve sběru dat byl také prověřen pomocí terénního experimentu v páté kapitole. Ukázalo se při něm, že podstatné chyby (rozdíly) v mapování více lidí pramení ze subjektivní volby pochůzek mapovatelů, z jejich rozdílné znalosti území a celkové nabyté floristické zkušenosti.

Propojení dvou hlavních zdrojů floristických dat (tj. fytocenologických snímků a výsledků z floristického síťového mapování) byla věnována závěrečná, šestá kapitola, a to na příkladu využití lokálních databází ze zájmového území.

Ohrožené druhy rostlin v národních parcích ČR: srovnání z pohledu chráněných fenoménů a managementových přístupů.

Autor(ka)
Rejzková, Tereza
Rok
2013
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce si klade za cíl přispět k v současné době vedené odborné ochranářské diskusi o otázce, do jaké míry národní parky (nejen v ČR) slouží k ochraně přírodních procesů a do jaké míry k ochraně druhové/habitatové diverzity (např. Härtel 2009a, 2009b). Ochranářským východiskem je systém managementových kategorií Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) (Dudley 2008). Obecné ochranářské dilema mezi konceptem divočiny a ochranou diverzity aktivním managementem (Härtel et Křenová 2009) je dnes akcentováno zejména entomology. Tato práce má přispět k této problematice na základě botanických údajů s využitím dat o ohrožených druzích rostlin (Grulich 2012) (včetně chráněných) ve čtyřech národních parcích ČR. Ohrožené druhy představují vedle ochrany procesů a ochrany diverzity neživé přírody (geodiverzity) jeden z předmětů ochrany národních parků. Počty těchto ohrožených druhů v jednotlivých národních parcích stejně jako druhové složení této skupiny ilustruje podstatné biogeografické rozdíly mezi českými národními parky a velmi odlišné přírodní fenomény, které tyto parky chrání. Srovnání výskytu ohrožených druhů v českých národních parcích a stanovištních nároků těchto druhů umožní ale také zjištění, do jaké míry je výskyt těchto druhů vázán na managementové zásahy v národních parcích (ať již ochranářsky cílené či v důsledku existujících či historických hospodářských aktivit) a do jaké míry naopak jiné ohrožené druhy prosperují na stanovištích ponechaných samovolnému vývoji (tzv. bezzásahová území). Základní analýza skupiny ohrožených druhů vyskytujících se ve čtyřech českých národních parcích tak může přispět ke zřetelnějšímu pohledu na rozdíly v managementových přístupech mezi českými národními parky a přispět tak k současné diskusi ohledně zařazení českých národních parků dle managementových kategorií IUCN.

Možnosti ochrany ex situ vzácných a ohrožených druhů rostlin.

Autor(ka)
Vítová, Jana
Rok
2020
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí.
Poznámky a/nebo abstrakt

V bakalářské práci jsou přiblíženy možnosti, význam a možné problémy ex situ ochrany pro budoucí zachování biodiverzity rostlin na Zemi. V úvodní části práce jsou přiblíženy jednotlivé procesy a programy ex situ ochrany. Zároveň jsou poskytnuty informace o mezinárodní spolupráci v oblasti semenných bank a botanických zahrad, které svou činností a vzájemnou spoluprací vytváří záchranné programy pro zajištění co nejvíce vzorků rostlinného materiálu pro případné budoucí použití. V práci jsou zmiňovány i mezinárodní databáze rostlin, jež širší veřejnosti poskytují přesné a podrobné informace o uchovávaném materiálu vzácných a ohrožených druhů rostlin. Dále jsou v práci zmapovány v současné době známé problémy ex situ ochrany s jejich dopady na sběrový a uskladněný materiál.

Efektivní ochrana druhů ohrožených mezidruhovou hybridizací se zvláštním přihlédnutím k rodu Pulsatilla.

Autor(ka)
Tröglerová, Aneta
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Mezidruhová hybridizace je v rostlinné říši velmi rozšířený fenomén. Je považována za mechanismus, díky kterému vznikají nové adaptace a potenciálně i nové druhy. Nejčastěji ke křížení dochází mezi blízce příbuznými taxony. Tato bakalářská práce shrnuje poznatky o projevech a důsledcích hybridizace. Jsou rozebírány zejména negativní vlivy jako např. demografický a genetický „swamping“. Ty jsou představeny v kontextu hybridizace vzácných druhů s běžnějšími a kompetičně silnějšími příbuznými taxony. Zjišťování míry mezidruhového křížení je důležité pro stanovení efektivní ochrany ohrožených taxonů. Dále se práce zabývá vybranými druhy z rodu Pulsatilla (koniklec), konkrétně Pulsatilla patens, P. pratensis subsp. bohemica a P. vernalis, které jsou potenciálně ohroženy hybridizací. Početnost populací konikleců v posledních desetiletích prudce klesá nejen v České republice, ale i po celé Evropě. Navíc se mezi sebou ochotně vzájemně kříží, což představuje problém pro jejich ochranu.

Vliv pastvy na travní porosty s důrazem na znalosti z České republiky

Autor(ka)
Matouš, Marek
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Bakalářská práce se zabývá aplikací pastevních managementů na polopřirozené trávníky České republiky. Jedním z jejích účelů je představit koncept využívání nevědecké literatury a zkušeností ochranářů „Evidence based conservation“, kterým je bakalářská práce inspirovaná. Tento koncept funguje na principu tvorby systematických review, využívajících mimo jiné i široké spektrum nepublikovaných zdrojů včetně osobních pozorování.