fytogeografie

Na modelovém území Ještědského hřbetu v severních Čechách byly popsány hlavní směry variability tamější flóry a vegetace cévnatých rostlin pomocí jak systematicky získaných síťových floristických údajů, tak výběrově pořízených fytocenologických snímků. V první kapitole bylo navrženo nové fytogeografické členění na tři oblasti vycházející především z lesnatosti, výškové stupňovitosti a geografické polohy. Pro vyhynulé a ohrožené taxony byla zpracována strategie další ochrany na základě známého rozšíření z minulosti (herbáře, literatura) i ze současnosti (floristické síťové mapování). Prostorová struktura v údajích o rozšíření rostlin byla vyhodnocena také pomocí numerických metod. Zjištěné vzorce rozšíření byly vztaženy ke známým faktorům prostředí působícím v území. 

Ve třetí kapitole byl efekt měřítka testován ve studovaném území za pomocí přenositelnosti druhových skupin (statisticky definovaných na celkem třech prostorových úrovních) na jinou úroveň (tj. úroveň jemná — biotopová representovaná fytocenologickými snímky versus hrubá — krajinná zastoupená dvěma floristickými databázemi). 

Význam omylů ve sběru dat byl také prověřen pomocí terénního experimentu v páté kapitole. Ukázalo se při něm, že podstatné chyby (rozdíly) v mapování více lidí pramení ze subjektivní volby pochůzek mapovatelů, z jejich rozdílné znalosti území a celkové nabyté floristické zkušenosti.

Propojení dvou hlavních zdrojů floristických dat (tj. fytocenologických snímků a výsledků z floristického síťového mapování) byla věnována závěrečná, šestá kapitola, a to na příkladu využití lokálních databází ze zájmového území.

Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.