síťové mapování

Studium rozšíření žlutokvětých šťavelů Oxalis corniculata, O. dillenii a O. stricta v České republice probíhalo v letech 2017–2020. Nashromáždil jsem za tu dobu více než 6200 záznamů z revizí herbářových sbírek, floristické literatury, botanických databází a od některých zahrádkářů z různých míst České republiky. Všechny tři studované druhy jsou v České republice neofytního původu. Často se projevují jako úporné plevele v zahradnictvích, zahradách, ve spárách dláždění a jinde. Nejrozšířenější druh O. stricta (ve zpracování 4875 záznamů) se na našem území objevil nejspíš už koncem 18. století. Od té doby stihl osídlit většinu území České republiky a obsadit většinu vhodných stanovišť. Méně rozšířený druh O. corniculata (1061 záznamů) je ze tří studovaných šťavelů ekologicky nejvyhraněnější. Je urbanofilní; v sídlech se vyskytuje ve dvou varietách, vzácné nominátní var. corniculata a běžnější červenolisté var. repens. Výrazně se mi podařilo doplnit poznatky o rozšíření druhu O. dillenii (295 záznamů) a popsat současnou invazní dynamiku tohoto druhu. Mapy současného rozšíření pro všechny druhy jsou dostupné také v Databázi české flóry a vegetace (Pladias). Pro studované druhy byly dále zpracovány časové posloupnosti šíření, stanovištní charakteristika a modely rozšíření odrážející klimatickou niku druhů. Pro modelování rozšíření druhů byl použit algoritmus MaxEnt. Rozšíření druhů na území České republiky v modelu nejlépe odrážejí klimatické faktory, zvláště průměrná roční teplota, srážky a evapotranspirace. Pedagogickou část tvoří příprava na čtyři vyučovací hodiny. Jako bloková výuka může být vhodná do seminářů biologie nebo zeměpisu, případně ji lze použít i v rámci badatelských klubů. Hlavním tématem jsou herbářové sbírky. Cílem je především poukázat na důležitost herbářů v botanickém výzkumu a vést žáky k lepší práci s rostlinným materiálem. Zároveň zde aplikuji didaktické aktivity a přístupy, které posilují mezipředmětové vazby, například skrze výuku geografických informačních systémů, které mají v praxi své místo v řadě přírodovědných i technických oborů. 

Diplomová práce se zabývá přírodními podmínkami a květenou území na západní periferii města Brna, které je vymezeno čtyřmi čtverci probíhajícího podrobného mapování květeny Brna (6764-D-B-c, 6764-D-B-d, 6764-D-D-a, 6764-D-D-b). Práce navazuje na bakalářskou práci, rozšiřuje rešerši floristických databází, a především přináší výsledky vlastního terénního výzkumu, který probíhal v letech 2015 a 2016. Dostupné literární a databázové zdroje uvádějí 811 taxonů, vztahujících se ke studovanému území, mezi nimiž jsou i široce lokalizované taxony. Terénním výzkumem bylo v území zjištěno celkem 411 taxonů, z čehož 75 taxonů bylo zaznamenáno nově. Vlastními nálezy byl v území doložen výskyt 20 druhů ohrožených rostlin. Největší druhová bohatost byla zjištěna v mapovacím poli 6764-D-D-b, kde bylo zaznamenáno celkem 361 taxonů. Zjištěné informace o květeně studovaného území byly využity pro vytvoření návrhu terénní botanické exkurze pro studenty středních škol.