ferroviatická flóra

Sukcese vegetace na zrušených železničních tratích ve východní části České republiky.

Autor(ka)
Kratoš, Filip
Rok
2019
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

V České republice je velké množství železničních tratí. Z různých důvodů dochází občas ke zrušení některé trati. Většinou se zrušená trať ponechává dále bez zásahu a začne se na ní spontánní sukcesí tvořit vegetace. Tato práce se zabývá studiem sukcese na osmi zrušených železničních tratích na Moravě a ve východních Čechách pomocí metody chronosekvence. Na těchto tratích bylo v roce 2018 zapsáno 28 fytocenologických snímků umístěných podélně ve střední části bývalého kolejiště. Pokryvnost byla hodnocena rozšířenou devítistupňovou Braun-Blanquetovou stupnicí. Zkoumán byl vliv doby od zrušení trati, vlhkosti lokality a rozdíl mezi různými typy zemního tělesa trati (vyvýšený násep, svah, rovina nebo zářez), a to z hlediska celkové diverzity, zastoupení Raunkiærových životních forem a strategií šíření rostlin. Dále byly analyzovány průměrné ellenbergovské hodnoty snímků a na datech byla provedena detrendovaná korespondenční analýza. Se vzrůstajícím stářím lokality narůstá počet druhů stromového patra a počet semenáčků. Narůstá také počet druhů se strategií šíření Bidens a Cornus. Ve snímcích na rovině se vyskytovalo více hemikryptofytů, naopak fanerofytů bylo nejvíce v zářezech. Detrendovaná korespondenční analýza ve směru první osy zobrazila gradient zastínění lokality, přibližně ve směru druhé osy pak gradient množství srážek.

Sukcese vegetace na zrušených železničních tratích: vliv času, stanoviště a krajinného kontextu.

Autor(ka)
Kratoš, Filip
Rok
2021
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Při vývoji železniční sítě dochází k rušení některých tratí. Na nich často bývá ponecháno těleso trati bez dalších zásahů a dochází zde k sukcesi vegetace. Práce porovnává rostlinná společenstva 25 zrušených tratí na území Česka a v příhraničních oblastech Německa a Rakouska z pohledu vývoje vegetace, počtu druhů cévnatých rostlin, druhového složení a výskytu ohrožených dru-hů. Byla využita metoda chronosekvence, tedy srovnávání tratí zrušených před různě dlouhou dobou. Jako vysvětlující proměnné byly použity klimatické podmínky, nadmořská výška, doba od zrušení trati, okolní prostředí a mikroreliéf terénu. Pro modelování druhového složení byla použita kanonická korespondenční analýza (CCA) a detrendovaná korespondenční analýza (DCA). Počty druhů a vztahy druhů k proměnným byly modelovány pomocí zobecněných lineárních modelů. Klasifikace vegetace byla provedena metodou Twinspan a klasifikačním expertním systémem CzechVeg-ESy. V prvních letech od zrušení tratí převažuje malé množství druhů s širokou ekologickou amplitudou. Postupně dochází k nárůstu počtu nelesních druhů, jejichž počet vrcholí 20 let od zrušení trati. Poté s rostoucím zastíněním dřevinami množství nelesních druhů začíná ubývat a nahrazují je druhy vázané na lesní prostředí. Sukcese probíhá rozdílně v různých nadmořských výškách. Mnoho druhů je vázaných na nízké (Rosa canina, Arrhenatherum elatius) nebo vysoké polohy (Agrostis capillaris, Sorbus aucuparia). Sukcesi ovlivňuje také okolní krajina, především vzdálenost od lesa, na níž závisí počet lesních a nelesních druhů. Nebyl zjištěn vliv mikroreliéfu terénu na průběh sukcese. Ohrožených rostlin je na zrušených tratích méně než na tratích v provozu, ovšem vyskytnout se mohou. Sukcese probíhá pomalu, vegetace ani po více než sto letech vývoje není vyvinutá do stadia klimaxu. Proto může být vhodné v přírodně cenných biotopech pozůstatky trati odstranit. V člověkem pozměněné krajině naopak zrušené trati zvyšují diverzitu a pestrost krajiny.