flóra a vegetace antropogenních stanovišť

V České republice je velké množství železničních tratí. Z různých důvodů dochází občas ke zrušení některé trati. Většinou se zrušená trať ponechává dále bez zásahu a začne se na ní spontánní sukcesí tvořit vegetace. Tato práce se zabývá studiem sukcese na osmi zrušených železničních tratích na Moravě a ve východních Čechách pomocí metody chronosekvence. Na těchto tratích bylo v roce 2018 zapsáno 28 fytocenologických snímků umístěných podélně ve střední části bývalého kolejiště. Pokryvnost byla hodnocena rozšířenou devítistupňovou Braun-Blanquetovou stupnicí. Zkoumán byl vliv doby od zrušení trati, vlhkosti lokality a rozdíl mezi různými typy zemního tělesa trati (vyvýšený násep, svah, rovina nebo zářez), a to z hlediska celkové diverzity, zastoupení Raunkiærových životních forem a strategií šíření rostlin. Dále byly analyzovány průměrné ellenbergovské hodnoty snímků a na datech byla provedena detrendovaná korespondenční analýza. Se vzrůstajícím stářím lokality narůstá počet druhů stromového patra a počet semenáčků. Narůstá také počet druhů se strategií šíření Bidens a Cornus. Ve snímcích na rovině se vyskytovalo více hemikryptofytů, naopak fanerofytů bylo nejvíce v zářezech. Detrendovaná korespondenční analýza ve směru první osy zobrazila gradient zastínění lokality, přibližně ve směru druhé osy pak gradient množství srážek.