ohrožené druhy

V přírodní rezervaci Hutě na Žítkové se můžeme, podobně jako v jiných částech Bílých Karpat, setkat s mozaikou různě druhově bohatých luk s řadou vzácných a ohrožených druhů rostlin. Součástí této mozaiky jsou také trávníky, které byly v polovině 20. století rozorány a zemědělsky využívány jako pole. Následně ale byly ponechány ladem a jejich současná vegetace je utvářena sukcesními procesy. V posledních několika desetiletích je na nich aplikován stejný management (zejména kosení) jako na plochách tzv. kontinuálních luk — takových, které rozorány nebyly. Lze tedy předpokládat postupné přibližování druhového složení bývalých úhorů k cenným společenstvům druhově bohatých luk. Tato konvergence však nebyla zatím potvrzena, stejně tak nebylo testováno, které druhy jsou vázané na kontinuální a které na sukcesně mladší louky.V práci byl použit párový design sběru dat. Každý pár zahrnoval fytocenologický snímek segmentu kontinuální louky a bývalého pole. Plochy byly vybírány tak, aby ležely v co nejtěsnější vzdálenosti a v co nejpodobnějších podmínkách, co se týče např. sklonu a orientace svahu. Bývalá pole byla identifikována podle archivních leteckých snímků, zápisu v katastru nemovitosti, terénních příznaků, vzpomínek pamětníků a podobně. Bylo zapsáno 12 dvojic fytocenologických snímků (celkem 24 ploch), následoval jejich přepis do databáze Turboveg a další zpracovávání dat pomocí statistických metod. Na výzkumných plochách též proběhlo měření půdní vlhkosti a odběry půdních vzorků pro chemické analýzy obsahu živin.

Tato bakalářská práce se věnuje přírodním podmínkám a flóře dolní části údolí Rakovnického potoka, od jeho ústí do řeky Berounky v Křivoklátě až po obec Pustověty. Celé studované území leží v chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Práce je založena na metodě rešerše dostupných zdrojů, z nichž stěžejní je botanická databáze Pladias. Součástí práce je seznam druhů cévnatých rostlin s uvedením stupně ohrožení podle Červeného seznamu. Na území o celkové rozloze přibližně 4,1 km² bylo zaznamenáno 327 druhů cévnatých rostlin, ze kterých 62 je ohrožených. 

V této bakalářské práci se zabývám flórou a vegetací na území obcí Mokrá-Horákov, Velatice, Podolí a údolí Říčky mezi Jelínkovým mlýnem a Podolím na severovýchodním okraji Brna. Cílem bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin a dokumentovat nejdůležitější vegetační typy pomocí fytocenologických snímků. Těch jsem v terénu zapsal 57 a následně je analyzoval v programech JUICE a RStudio. Rozlišeno bylo celkem 31 typů vegetace, z tohoto celkového počtu bylo 8 travinných, 8 ruderálních a plevelových, 2 skalních, 1 křovinný a 12 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 480 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů. Dokladový herbář obsahuje 240 položek cévnatých rostlin a 99 položek mechorostů. 

Ve své bakalářské práci se věnuji přírodním podmínkám a květeně území severozápadně od Velkého Meziříčí, které má rozlohu přibližně 12 km2. Metodou literární rešerše byly charakterizovány abiotické a biotické poměry studovaného území. Práce je doplněna tabulkami a mapami. Podstatnou součástí práce je přehled dosavadních nálezů cévnatých rostlin, který byl vytvořen pomocí biologické databáze Pladias. Ve studovaném území bylo dosud zjištěno 244 druhů cévnatých rostlin, z tohoto počtu je 35 zastoupeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Z hlediska původnosti vyskytujících se druhů je v území udáváno 15 neofytů a 14 archeofytů, tedy celkem 29 nepůvodních druhů. 

V této bakalářské práci se věnuji přírodním poměrům a flóře jihozápadně města Raduň u Opavy, které dosud nebyly systematicky prostudovány. Práce nastiňuje charakteristiky přírodních poměrů a dokumentuje již existující floristické záznamy. Je založena především na rešerši dostupné literatury s floristickými záznamy, v menší míře pak na vlastním floristickém výzkumu, který slouží spíše k seznámení se s daným územím. Vymezená plocha má rozlohu necelých 7 km2 a rozkládá se v nadmořské výšce mezi 311 a 432 m n. m. Z geomorfologického hlediska patří zkoumané území do oblasti Nízkého Jeseníku, nacházejícího se na jižním okraji Slezské nížiny a do oblasti Opavské pahorkatiny, která se rozprostírá na severovýchodním okraji Jesenické podsoustavy. Po stránce geologické se zkoumané území nachází v moravskoslezské části Českého masivu, který je tvořen usazeninami z období paleozoika a kenozoika. Na daném území se nachází 4 základní typy půd a to luvizem, glej, kambizem a fluvizem. Vymezené území náleží do povodí řeky Moravice. Vodním toky na studovaném území jsou potok Raduňka a potok Strouha. Z klimatického hlediska spadá tato oblast do oblasti mírně teplé s průměrnou roční teplotou mezi 8 a 9 °C a průměrnými ročnímu srážkami kolem 600 mm. Z hlediska fytogeografie se studované území nachází ve fytogeografickém okresu Slezská pahorkatina a podokresu Opavská pahorkatina. Potenciální přirozenou vegetaci zde tvoří především lipová dubohabřina, strdivková bučina a biková bučina. Velká část území náleží do přírodního parku Moravice. V průběhu rešerše dostupné literatury a internetové databáze bylo zaznamenáno celkem 192 taxonů, z nichž 2 jsou klasifikovány jako kriticky ohrožené, 2 jako silně ohrožené a 3 jako ohrožené. V průběhu vlastního terénního výzkumu bylo determinováno 141 taxonů, z nichž 2 taxony patří na seznam silně ohrožených druhů podle vyhlášky ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb. 

Bakalářská práce se zabývá lesní a travinnou vegetací a flórou v území o velikosti 3,18 ha. kolem západní části Brněnské přehrady. Diverzita vegetace byla dokumentována pomocí 26 fytocenologických snímků zapsaných v květnu až listopadu roku 2017. Každý snímek byl zařazen do asociace fytocenologického klasifikačního systému. S využitím zpracovaných snímků a terénního průzkumu území byla vytvořena mapa rozšíření daných asociacích v území. Celkem bylo vymezeno 11 asociací, z toho 9 lesních. Z výsledků vyplývá, že v lesní vegetaci okolí západní části Brněnské přehrady převládají hercynské dubohabřiny (Galio sylvatici-Carpinetum betuli). Hojně jsou zastoupeny také teplomilné doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum petraeae). Louky reprezentují asociace Pastinaco sativae-Arrhenatheretum elatioris a Ranunculo bulbosi-Arrhenatheretum elatioris. Suché trávníky byly zařazeny do třídy Festuco-Brometea. Dále byl pro účely čtvercového mapování flóry města Brna proveden floristický průzkum čtyř čtverců zasahujících do studovaného území. Pro každý čtverec byl vytvořen seznam nalezených taxonů. Celkem bylo zjištěno 478 taxonů, z toho 46 ohrožených. Byly shrnuty poznatky o rozšíření ohrožených druhů ve studovaném území a srovnány s dosavadními údaji. Součástí práce je dokladový herbář vybraných druhů. 

Bakalářská práce se zabývá přírodními podmínkami a květenou území, které se nachází západně od Židlochovic. Součástí práce je seznam druhů cévnatých rostlin, který byl vytvořen rešerší floristických dat. Ze studovaného území je uváděno 479 taxonů, z toho 115 je uvedeno v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Práce taktéž zahrnuje výsledky mého pilotního floristického průzkumu, při němž jsem nalezla 215 taxonů, z toho 85 nově pro studované území.

Tato bakalářská práce pojednává o problematice flóry a vegetace v opuštěných kamenolomech. Zpracována je pro šest lokalit bývalých lomů ve střední části Bílých Karpat. V práci je věnována pozornost přírodním podmínkám vybraného území, popisu jednotlivých lokalit, historii botanického výzkumu v dané oblasti a faktorům, které výskyt rostlin v lomech ovlivňují. Na základě rešerše dostupných zdrojů bylo zjištěno 480 rostlinných taxonů, které se na lokalitách v minulosti vyskytly. Z toho celkem 68 taxonů patří k ohroženým. Vegetace ve vybraných lomech ještě nebyla dostatečně prozkoumána. Záznamy jsou téměř výhradně jen o biotopech v těchto lomech a o některých typech mokřadní vegetace. Součástí práce jsou i výsledky předběžného terénního výzkumu.

V této diplomové práci se zabývám výzkumem flóry a vegetace v území horního a středního toku Říčky a svahy tyčícími se nad ní. Studované území leží východně až severovýchodně od Brna. Cílem práce bylo charakterizovat přírodní poměry studovaného území podle literatury a při terénním výzkumu zaznamenat výskyt cévnatých rostlin, zdokumentovat vegetaci studovaného území pomocí fytocenologických snímků a sestavit mapu aktuální vegetace studovaného území. V terénu jsem zapsal celkem 63 fytocenologických snímků reprezentujících celkem 21 typů vegetace, z tohoto celkového počtu byly 2 travinné, 2 ruderální, 2 skalní, 1 křovinný a 14 lesních typů. Při průzkumu území jsem zaznamenal 307 taxonů cévnatých rostlin, z toho 47 ohrožených a 4 invazní, a 30 taxonů mechorostů. Součástí diplomové práce je také sestavená mapa aktuální vegetace, mapa potenciální přirozené vegetace a dokladový herbář, který obsahuje 180 položek cévnatých rostlin a 78 položek mechorostů.