Hadec (serpentinit) je ultramafická hornina pokrývající asi 1 % zemského povrchu, která obsahuje vysoký obsah těžkých kovů jako Ni, Cr, Co a naopak nízký obsah základních prvků N, P, K. Vysoká koncentrace Mg pak snižuje dostupnost Ca pro rostliny. Hadce nevynikají pouze chemismem – jsou také např. špatně tepelně vodivé a půdy, které na hadcovém podloží vznikají, jsou považovány za neúrodné. Tento komplex vlastností způsobuje u cévnatých rostlin vznik tzv. serpentinomorfóz a také podporuje vznik endemismu. U hub se však tyto adaptace nevyskytují, u lišejníků a mechorostů se vyskytují pouze částečně. V této bakalářské práci jsou shrnuty základní fyziologické mechanismy myko- i fotobionta, díky kterým mohou lišejníky přežívat na substrátech s vysokým obsahem těžkých kovů – jedná se především o extracelulární příjem kovů (navázání na ligandy buněčných stěn), intracelulární příjem (a následná detoxikace pomocí metalothioneinů a fytochelatinů) a dále o vyloučení kovů na povrch hyf mykobionta nebo na povrch stélky (navázání na oxaláty a sekundární metabolity). V práci jsou také shrnuty morfologické adaptace, které se u lišejníků objevují v reakci na toto toxické prostředí (např. vyšší vrstva dřeně, hustší a početnější rhiziny). V neposlední řadě práce porovnává reakce na hadcový substrát mezi cévnatými rostlinami, mechorosty, houbami a lišejníky.
Lišejníky na substrátech bohatých na kovy s důrazem na hadce.
Autor(ka)
Ghlimová, Heda
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt
Dostupnost na webu

