paleoekologie

Dlouhodobé disturbance v temperátních horských lesích a jejich projev v různých proxy datech.

Autor(ka)
Pavlišová, Adéla
Rok
2021
Typ práce
Bakalářská práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Práce představuje hlavní disturbanční činitele mající vliv na horské temperátní lesy ve střední Evropě – vítr, kůrovce a požáry a upozorňuje na jejich vzájemnou provázanost. Zabývá se především popisem jejich vlastností, výsledky jejich činnosti, ekologickým přínosem a vlivem klimatu na jejich působení. S přibývajícími suchými a teplými roky se zvyšuje rozsah, intenzita i frekvence disturbancí a je proto důležité pochopit jejich roli v minulosti a připravit se tak na budoucí vývoj nejen našich lesů. Metody, kterými lze jejich historie zkoumat, nám poskytují tzv. proxy data (nepřímá data), která se od sebe v různé míře liší svou výpovědní hodnotou. Informují nás o různých časových i prostorových škálách s různým stupněm přesnosti. Všechny v práci uvedené metody do jisté míry poskytují proxy data o klimatu, které s disturbančním režimem úzce souvisí. Pouze některé přímo dokazují proběhlou disturbanci, například skrze sedimentární nálezy uhlíků. Cílem práce bylo naznačit možné komplikace, ale také výhody, které vznikají při kombinování jednotlivých metod.

Původ horských holí v lesním stupni středoevropských hor: pylový záznam z Kubínské hole.

Autor(ka)
Zezulková, Monika
Rok
2018
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

V této diplomové práci se zabývám problematikou původu horských holí v lesním stupni středoevropských hor. Na rozdíl od horských trávníků v alpínském stupni je původ horských holí v Západních Karpatech a východních Sudetech nejasný. Vznik horských trávníků se tradičně klade až do období po 15. století, tedy do doby, kdy se v České republice a na Slovensku rozmáhalo horské sezónní pastevectví. Nedávné paleoekologické studie však naznačují, že horské travnaté hřebeny v lesním stupni středoevropských hor mohly být ovlivňovány člověkem už mnohem dříve, konkrétně v Hrubém Jeseníku už od starší doby železné. Na Kubínské holi se vzácně vyskytují světlomilné glaciální relikty, které možnost staršího původu nebo dokonce kontinuálního výskytu bezlesí nepřímo podporují. Cílem této práce je rekonstruovat historii krajiny a samotných horských holí Kubínské hole pomocí pylového záznamu ze dvou rašelinných sedimentů na hřebeni a jeho srovnání s publikovanými pylovými záznamy ze zalesněného horského svahu Kubínské hole a z analogických holí Lúčanské Malé Fatry (Martinské hole), Jeseníků (Vozka) a Králického Sněžníku. Odebrané profily jsem zpracovala pomocí pylové analýzy, radiokarbonového datování vybraných vrstev a v případě jednoho profilu i pomocí LOI analýzy. Pylové záznamy z různých profilů jsem porovnávala pomocí mnohorozměrných metod (DCA a DCCA). Na základě radiokarbonového datování a LOI analýzy vzniklo sedlové rašeliniště na Kubínské holi v období raného holocénu kolem 9 800 cal. BP. Území Kubínské hole bylo v tomto období pokryto otevřenými borovými lesy. Líska začala být dominantní dřevinou, zejména ve vrcholových oblastech, přibližně v období 9 000 cal. BP až 8 500 cal BP. V období holocenního klimatického optima se stal dominantní dřevinou smrk, který pak byl v oblasti Kubínské hole dominantní dřevinou až do období 1000 cal. BP. V posledním tisíciletí začínají být více zastoupeny bukovo-jedlové lesy, a od 15. století i bezlesí. Kubínská hoľa byla v porovnání s ostatními analyzovanými hřebeny více zalesněná. Vliv lidské činnosti a s ním spojené odlesňování a horské sezónní pastevectví je nejvíce patrný v Hrubém Jeseníku a Králickém Sněžníku zhruba od 13. st. n. l. Na Martinských holích a Kubínské holi začal člověk více působit pravděpodobně až od 15. století.