Docela dobře, i když žádné “špekové hody” se nekonaly. Počasí krásné, neodpovídalo konci září, ale začátku srpna; za dva dny se to prý má zlomit na konec října, takže nám to vyšlo na poslední chvíli. Starček úzkolistý přilákal 9 zájemců (7 členů pobočky a 2 hosty) a také že jsme ho při silničním obchvatu jižně od města našli — i když ani ne v počtu, že by každý mohl mít svůj vlastní. Další zajímavější rostlinou tam byla škarda smrdutá mákolistá, a na silničním náspu nás pobavila evidentně vysazená ruměnice písečná. Druhá navštívená lokalita zklamala, na nádraží Roudnice n. L. — Hracholusky už jsme starček nenašli, a ke škardě se z kategorie ne úplně běžných rostlin přidala bažanka roční. Takže botanicky celkem slabota, nic opravdu vzácného a nic, o čem by se na Roudnicku už nevědělo. Inu, není každý den posvícení.
První z pěti nalezených trsů. Starček úzkolistý (Senecio inaequidens), rostlina k nám zavlečená až z daleké jižní Afriky, preferuje kamenitá stanoviště, jako jsou železniční a silniční náspy, šíří se u nás podle hlavních dopravních tahů.
Škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia) tu byla mnohem častější. Její rozemnuté listy výrazně páchnou po jodové dezinfekci, a už z dálky ji poznáte podle typicky nicích (dolů svěšených) poupat — zde jedno takové skoro úplně vpravo.
Vysazená ruměnice, patrně písečná, Onosma arenaria. Tak uvidíme, jak se jí povede; že se stane invazivní rostlinou, jako starček úzkolistý, rozhodně nehrozí.
Text a fotografie: Ivan Bílek
- Log in to post comments
