Rozsivky jako indikátory změny prostředí bělokarpatských vápnitých slatinišť.

Práce se zabývá druhovým složením, ekologickou diferenciací a dlouhodobými změnami společenstev rozsivek (Bacillariophyceae) ve slatiništích Západních Karpat, konkrétně ve Vnějších Karpatech podél česko-slovenské hranice a zahrnuje především pohoří Bílé Karpaty. Cílem studie bylo posoudit, zda došlo během posledních přibližně 20–25 let k významným posunům ve složení rozsivkových společenstev a zda tyto změny odrážejí proměny hydrologických a chemických podmínek prostředí. Výzkum je založen na opakovaném vzorkování historicky studovaných lokalit a integraci nových dat se staršími soubory. Vzorky byly odebírány podél jemnoškálového gradientu vlhkosti z různých mikrostanovišť v rámci jednotlivých slatinišť, převážně z epibryonu. Analýzy zahrnovaly hodnocení druhové diverzity, modelování odezvy druhů na hydrologický gradient, shlukové analýzy a multivariační metody (RDA, PCoA, PERMANOVA). Výsledky ukazují, že hydrologické podmínky a dostupnost živin jsou klíčovými faktory utvářejícími strukturu rozsivkových společenstev. Srovnání historických a recentních dat odhalilo výrazný a směrový posun ve složení společenstev, charakterizovaný ústupem oligotrofních a specializovaných druhů a nárůstem taxonů tolerantních k eutrofizaci, zvýšené mineralizaci a hydrologické nestabilitě. Rozsivky se tak ukazují jako citlivé bioindikátory dlouhodobých změn prostředí v prameništních slatiništích a významně doplňují informace založené na makroskopických organismech.