První část stručného taxonomického a chorologického přehledu českých a moravských mát byla věnována původním a pěstovaným nebo zplaňujícím druhům mát a byla uveřejněna v minulém čísle Zpráv ČBS (Štěpánek 1998). Zde je též uveden klíč k určování všech taxonů mát rostoucích v ČR, tedy i kříženců, o nichž pojednává tato práce.
Z původních druhů naší květeny (Pulegium vulgare, Mentha longifolia, M. aquatica, M. arvensis) pouze polej obecná zřetelně ustoupila z většiny oblastí svého dřívějšího výskytu u nás a je dnes na pokraji vymření, což je zřejmě způsobeno vodohospodářskými úpravami a následným zabráněním záplavám či jejich omezením v Polabí a v moravských úvalech.
Ostatní druhy nejeví známky snižování frekvence výskytu. Častěji pěstovaná a zplaňující máta klasnatá (Mentha spicata) je u nás taxonomicky nejednotná a podobně jako někteří pěstovaní kříženci (hlavně M. × gracilis, M. × dalmatica, M. × villosa) si zaslouží další intenzívní pozornost floristů. Populace těchto synantropních taxonů (kultivarů a význačných klonů) mají v některých případech charakter pozoruhodných krajových odrůd, jejich pěstování a pozůstatky dřívější kultivace jsou geograficky ± úzce vymezeny.
Díky vegetativnímu rozmnožování jsou kříženci mát nepominutelnou součástí květeny. Ve svém recentním výskytu nejsou závislí na přítomnosti rodičovských druhů, což je nejnázoměji patrné ze srovnání rozšíření autochtonního, nikdy nepěstovaného hybrida M. × verticillata a jeho rodiče M. aquatica. Nicméně většina u nás rostoucích kříženců mát vděčí za svůj hojnější výskyt kultivaci, v některých případech asi dosti dávné.
Základním zdrojem informací je stejně jako u prvé části studium rostlin v přírodě a v herbářích. Mapky rozšíření zahrnují pro možnost porovnání frekvence známých nalezišť rovněž Slovensko.
Článek je součástí digitální knihovny MZK, dostupný zde.
