Práce se zabývá barvením anatomických struktur jehlic smrku ztepilého Picea abies (L.) Karst. pro sledování změn jejich stavby po narušení membrán a kutikulárních vosků. Tyto změny vznikají vlivem znečištění ovzduší nebo vlivem toxických látek. Pro barvení jehlic bylo aplikováno 11 metod. Byla ověřena a experimentálně prokázána specifická barvení 19 barviv a tabelárně zpracovány výsledky sytosti zabarvení a stupně odlišení struktur od okolních pletiv. Jako nejvhodnější barviva pro sledování tvorby odlučovací vrstvy byly vybrány malachitová zeleň s kyselým fuchsinem a toluidinová modř. Pro sledování poškození mezofylu jsou vhodné metody toluidinová modř, Unna-Pappenheim nebo zelený trichrom. Pro zkoumání poškozených povrchů jehlic jsou vhodné metody toluidinová modř, safranin se světlou zelení, genciánová violeť-oranž G nebo malachitová zeleň s kyselým fuchsinem. K univerzálnímu použití pro odlišení většiny struktur jehlic je nejvhodnější toluidinová modř, safranin se světlou zelení, alciánová modř se safraninem a genciánová violeť-oranž G.
Aplikace vybraných histologických metod pro mikroskopická pozorování jehlic smrku ztepilého.
Autor(ka)
Petrová, Marie
Rok
2004
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta, Katedra biologie a ekologie.
Poznámky a/nebo abstrakt