Česká botanická společnost se připojila k Prohlášení vědců k přírodě blízké obnově těžebních prostorů, na jehož přípravě se podíleli naši členové Karel Prach, Lubomír Tichý a Pavel Kovář.
Prohlášení mohou podepsat i jednotlivci a k podpisu mohou doplnit svůj komentář.
Text prohlášení:
My, níže podepsaní vědci a další odborníci vyjadřujeme podporu vyššímu zastoupení přírodě blízké (též ekologické) obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií. Vědecké výzkumy, zkušenosti ze zahraničí i praktické projekty dokládají, že využití přírodních procesů vede obvykle k lepším výsledkům, než rekultivace technického typu.
Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě. Přírodě blízká obnova pracuje s přirozenou sukcesí (samovolným vývojem) nebo se sukcesí usměrňovanou, kdy vývoj korigujeme žádoucím směrem. Ochrana přírody se v tomto případě nevylučuje ani s extenzivním rekreačním využitím. Řada ohrožených druhů potřebuje určitou míru narušování prostředí, takže přítomnost lidí jim nejen nevadí, ale může dokonce i prospívat. Někdy přistupujeme k cílené péči o místa s výskytem ohrožených organismů, např. pastvou, prosvětlováním lesa, obnovou tůní či písčin.
V roce 2008 vzniklo prohlášení tří stovek odborníků na podporu přírodě blízké obnovy, které podpořily nevládní organizace věnující se ochraně přírody i Těžební unie, která sdružuje české těžební firmy. Přestože vědci, nevládní organizace i těžební firmy byli v této otázce zajedno, narážely jejich snahy na řadu úskalí, především na zastaralou legislativu, stereotypy v rozhodování některých úřadů nebo zájmy rekultivačních firem. Díky úsilí mnoha lidí a institucí se postupně daří problémy překonávat. V těžbou narušených územích vznikla řada projektů, které chrání biologickou rozmanitost, zadržují vodu a zároveň slouží k rekreaci, výchově a vzdělávání.
Česká ekologie obnovy získala dobré jméno v zahraničí. Stále se však ve veřejném prostoru objevují hlasy, které zpochybňují funkčnost přírodě blízké obnovy a její význam pro ochranu přírody. Proměna těžebního prostoru na hospodářský les, kulturní louku nebo pole má však s obnovou přírodního ekosystému pramálo společného. Přírodě blízká obnova naopak vede ke vzniku mozaiky stanovišť, z nichž mnohá v naší krajině zoufale chybějí a stávají se útočišti ohrožených druhů. Přírodní procesy navíc nevyžadují vysoké náklady a finanční částky určené na rekultivaci lze efektivněji využít na usměrňování obnovy žádoucím směrem.
Naším úkolem je najít rovnováhu mezi hospodářským využitím obnovené krajiny, volnočasovými aktivitami a ochranou přírody. Proto plně podporujeme návrh na vyhlášení chráněného území v části Lomu ČSA (a následně Lomu Vršany či v dalších plochách území ovlivněného povrchovou těžbou uhlí) , kde dosud převládaly rekultivace technického typu. Potenciál přírodě blízké obnovy je zde značný, jak dokládá více než čtyřicet let vědeckého zkoumání i řada zahraničních příkladů. Na území povrchových dolů ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko bylo už před 15 lety pro ochranu přírody vyčleněno více než 20 km2 a dalších 130 km2 bylo vykoupeno nadacemi na ochranu přírody. Podobný postup byl zvolen u Lille v severozápadní Francii. Všude se přírodě blízká obnova osvědčila a lze předpokládat, že podobně pozitivní dopady bude mít i u nás. Navíc je její využití v souladu s evropským nařízením na obnovu přírody, jehož záměry může velice dobře naplňovat.
V Českých Budějovicích, Praze a Brně 15. 11. 2024
RNDr. Klára Řehounková, Ph.D., botanička, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity
prof. RNDr. Karel Prach, CSc., botanik, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Botanický ústav AV ČR
doc. Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D., botanik, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
doc. RNDr. Robert Tropek, Ph.D., entomolog, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AV ČR
doc. Ing. Jiří Vojar, Ph.D., zoolog, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity
RNDr. Václav Cílek, CSc., geolog, Geologický ústav AV ČR
prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., geobotanik, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Autoři textu vyjadřují své osobní názory, nikoli oficiální stanoviska institucí.
Prohlášení podporují následující odborné společnosti:
Česká společnost ornitologická, Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel
Společnost pro ochranu motýlů, Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., předseda
Česká společnost pro ekologii, prof. David Storch, Ph.D., předseda
Česká botanická společnost, prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., předseda
- Log in to post comments