mikroklima

Klimatická změna v suchých trávnících: Kdo zvítězí a kdo prohraje?

Autor(ka)
Kopčan, Branislav
Rok
2026
Typ práce
Magisterská práce
Místo
Masarykova Univerzita, Přírodovědecká fakulta, Ústav botaniky a zoologie.
Poznámky a/nebo abstrakt

Narůstající teploty a s nimi spojený stres způsobený suchem postupně nabývají na významu, zejména v suchých biotopech, jako jsou třeba temperátní suché trávníky. Porozumění jejich vlivu na jednotlivé druhy je však obtížné, protože jednotlivé druhy odrážejí sezónní dynamiku výkyvů počasí. Některé druhy se proto mohou novým podmínkám přizpůsobit posunem fenologie nebo posunem do mikroklimaticky příznivějších stanovišť. Abychom mohli posoudit, které druhy se stanou v kontextu klimatické změny relativními vítězi a které naopak poraženými, se zohledněním těchto faktorů, založili jsme v roce 2021 dlouhodobý terénní monitoring trvalých ploch ve třech typech suchých trávníků na jihovýchodě České republiky. Na základě mikroklimatických teplotních dat a monitoringu vegetace s dvouměsíční frekvencí jsme pomocí binomických smíšených modelů detekovali optimální teploty růstu jednotlivých druhů. Následně jsme z pomocí projekcí makroklimatického vývoje teplot vypočítali budoucí mikroklimatické podmínky a využili je k simulaci počtu růstových dní pro jednotlivé druhy. Naše mikroklimatické modely odhalují asymetrický vztah mezi makroklimatem a mikroklimatem, s lokálně tlumenými teplotami v zimě, a naopak amplifikovanými teplotami v létě. To vede k postupnému zhoršování podmínek v létě což způsobuje, že se pro většinu druhů zkracuje období vhodné pro růst. Nejvýraznější poklesy jsme zaznamenali ve středním scénáři vývoje změny klimatu (SSP2-4.5). V tomto scénáři prodloužení růstového období na jaře a na podzim nedokáže u většiny druhů kompenzovat letní ztráty. Pokles růstu byl konzistentní pro většinu růstových strategií, ale lišil se mezi vegetačními typy. Tyto výsledky naznačují, že prodloužení a intenzita letního stresu se v brzké budoucnosti stane hlavní hrozbou pro suché trávníky ve střední Evropě a může vést k tomu, že se druhy ocitnou v podmínkách, na které nejsou adaptovány, a mohou být proto vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku.

Forest bryophytes and microclimate.

Autor(ka)
Man, Matěj
Rok
2024
Typ práce
Dizertační práce
Místo
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Katedra botaniky.
Poznámky a/nebo abstrakt

Mechorosty, často přehlížené a zranitelné, přesto velmi důležité, hrají zásadní úlohu v terestrických ekosystémech, a to zejména v lesích. Zajišťují totiž nepostradatelné ekosystémové služby jako například zadržování vody či koloběh živin. Jejich vysoká citlivost na vnější podmínky prostředí z nich činí ideální modelové organismy pro studium ekologických procesů v lesním podrostu. Lesy pokrývají významnou část souší naší planety, a hostí unikátní mikroklimatické podmínky s mírnějšími výkyvy v porovnání s klimatem mimo les. Avšak naprostá většina našich poznatků o klimatu je postavena na datech z meteorologických stanic, které jsou cíleně umisťovány mimo les. To může vést ke zkreslenému porozumění působení globální změny klimatu v lesních ekosystémech. Přestože výzkumy mechorostů v kombinaci s měřeným mikroklimatem mají potenciál přinést v lesní ekologii nové poznatky, výskytová data mechorostů a měřeného mikroklimatu nejsou zpravidla dostupná. Současný rozmach levných senzorů pro měření mikroklimatu výrazně zvýšil množství terénních dat, což přineslo ve výzkumech i nové výzvy. Chybí například společný standard pro měření a výpočty mikroklimatických proměnných. Nedostupnost dat a chybějící metody tak dlouho bránily širšímu porozumění mechanismům působení mikroklimatu na organismy v lesních ekosystémech. Kvůli dosavadní nízké dostupnosti výskytových dat mechorostů jsme vytvořili Národní výskytovou databázi mechorostů a lišejníků ČR (DaLiBor), kde jsme shromáždili veškerá dostupná digitální data, sjednotili a pročistili jejich nomenklaturu včetně metadat, část dat jsme také expertně validovali (článek č. 4). Pro práci s mikroklimatickými daty jsme pak vytvořili R knihovnu myClim která umožňuje standardizované, reprodukovatelné zpracování časových řad z mikroklimatických senzorů (článek č. 3). Základní otázkou v mikroklimatické ekologii je, zda skutečně potřebujeme drahá a složitá měření mikroklimatu in-situ, nebo existuje nějaká levnější alternativa? V našich výzkumech jsme zjistili, že není žádná dostupná, levnější proměnná, která by mohla plně nahradit vliv měřeného mikroklimatu na lesní vegetaci. Nejvýznamnější proměnné pro lesní mechorosty jsou: suma efektivních teplot, maximální teplota vzduchu a průměrná půdní vlhkost (článek č. 1). Dále jsme zjistili, že sytostní doplněk, specificky jeho teplotní složka, má na krajinné škále významný vliv na složení společenstev mechorostů v temperátním lese (článek č. 2). Z mé práce vyplývá že, přízemní mikroklima má určující vliv na společenstva mechorostů v temperátním lese. Zejména sytostní doplněk, efektivní suma teplot, maximální vzdušná teplota a průměrná půdní vlhkost hrají v lesích klíčovou roli. Naše zjištění jsou nová zejména proto, že vycházejí z terénních měření mikroklimatu na rozdíl od dosavadních znalosti postavených na fyziologických a skleníkových experimentech. Naše výsledky doplňují dosavadní porozumění procesům v lesním podrostu v kontextu globální změny klimatu a disturbancí, tradičně založené na měření z meteorologických stanic. Meteorologická data však mohou být pro lesní ekosystémy irelevantní, protože pochází většinově z oblasti mimo les.