faktory prostředí

Alpinská a subalpinská rostlinná společenstva balkánských pohoří mají mimořádnou floristickou diverzitu, která je formována interakcemi mezi současnými environmentálními podmínkami a dlouhodobými historickými procesy. Přes značný biogeografický význam tohoto regionu nebyly dosud provedeny kvantitativní analýzy propojující velkoplošné rozšíření druhů s lokálními environmentálními gradienty. V této studii jsem klasifikoval 596 rostlinných taxonů zaznamenaných ve 355 vegetačních snímcích v Dinárských Alpách v severní Černé Hoře do šesti biogeografických elementů: Pyrenejsko-alpsko-karpatský, Dinárský, Široce rozšířený boreálně-temperátní, Arkticko-alpinský, Temperátní evropský a Temperátní horský, a to na základě hierarchického shlukování dat o společném výskytu druhů získaných z databáze GBIF. Následně jsem zkoumal, jak tyto elementy reagují na lokální environmentální gradienty pomocí redundanční analýzy, beta regrese a rozkladu variance, přičemž prediktory zahrnovaly průměrnou roční teplotu, pH půdy, topografickou vlhkost, expozici vůči větru, členitost reliéfu, tepelnou energii a pokryvnost vegetace. Výsledky ukazují zřetelnou ekologickou diferenciaci mezi biogeografickými elementy. Pyrenejsko-alpsko-karpatský a Arkticko-alpinský element jsou primárně vázány na chladná a větru exponovaná stanoviště. Dinárský element vykazuje nejsilnější vazbu na vápnité substráty, řídký vegetační kryt a členitý terén. Široce rozšířený boreálně-temperátní element byl vázán na místa s kyselou půdou, velkou pokryvností vegetace a vysokým indexem topografické vlhkosti. Temperátní elementy jsou vázány na teplejší a bázemi bohatší stanoviště. Klasifikace rozlišila osm typů vegetace, které vykazovaly odlišné biogeografické složení, přičemž každý typ obsahoval charakteristickou kombinaci biogeografických elementů. Tyto výsledky ukazují, že biogeografické elementy definované na základě dat o velkoplošném rozšíření spojují lokální ekologické preference, a nabízejí tak rámec pro propojení makro ekologických vzorců s procesy utváření společenstev v horských ekosystémech.

Hadcové oblasti tvoří v krajině významné ostrůvky se specifickými chemickými vlastnostmi. Na území České republiky nalezneme jen málo oblastí s hadcovým podložím a vegetací, která se na tomto specifickém podloží vyskytuje. Nejvýznamnější vlastností, kterou se hadce odlišují od okolních hornin, je vysoký obsah hořčíku a jiných těžkých kovů. Vzhledem k této vlastnosti je hadcová hornina pro většinu rostlin toxická a znemožňuje jim zde jejich výskyt. Současně tato vlastnost přispívá ke vzniku hadcových specialistů, kteří hadcové podloží naopak vyhledávají. Zvýšené nároky na přežívání a výskyt rostlin vedou ke vzniku endemických druhů obligátně specializovaných na tato stanoviště. Jedním z předních hadcových specialistů s endemickým výskytem v České republice je kuřička hadcová (Minuartia smejkalii). V současné době jsou hadcové lokality ohrožovány postupným zarůstáním lokalit, nedostatečným či špatným managementem lokalit, překrýváním hadcových výchozů nadbytečným opadem a humusovou vrstvou a v poslední řadě i fragmentací a zmenšováním lokalit v důsledku antropogenních aktivit. Společně se zanikajícími lokalitami tak z krajiny mizí i hadcový specialisté, kterým je i již výše zmíněná kuřička hadcová. Cílem této diplomové práce bylo provést důkladný monitoring lokalit s výskytem tohoto druhu, sběr populačních, stanovištních a klimatických dat, aby bylo možné definovat životní cyklus endemické rostliny rozvolněných hadcových borů a faktory, které její životní cyklus ovlivňují. K tomuto cíli byla nashromážděna data ze 7 populací. Data pokrývají monitorovací období od roku 2006 do roku 2020. Vhodnou statistickou metodou pro analýzy byla zvolena metoda Integral projection models (IPMs). IPM umožňuje propojit data o klimatu a stanovišti s daty o populační dynamice druhu. Výsledkem této diplomové je Integral projection model, který odhalil výrazný vliv klonálního rozmnožování na populační dynamiku M. smejkalii. Největší vliv na populační dynamiku na základě IPM má přežívání jedinců. Významnou roli v životním cyklu M. smejkalii hrají velcí kvetoucí jedinci, velcí nekvetoucí jedinci, semena a zejména semenná banka. Po přidání klimatických a stanovištních faktorů do modelů popisujících vital rates nedošlo k prokázání žádného vlivu na populační dynamiku M. smejkalii. Na základě těchto výsledků nedošlo k přidání klimatických a stanovištních podmínek do finálního IPM.