analýza druhového složení

Ačkoli patří rostlinná fenologie i sezónnost vegetace mezi dobře známé jevy, jejich vliv na sběr vegetačních dat a následné analýzy dosud nebyl náležitě testován. Největší vliv lze obecně předpokládat v mírném pásu s typickým střídáním ročních období, které může významně ovlivňovat sběr fytocenologických dat a jejich následné analýzy kvalitativního i kvantitativního charakteru. Rostliny vyvinuly vzhledem k odlišné délce vegetační sezóny různých oblastí (závislost na nadmořské výšce a zeměpisné šířce) četné adaptace k přečkání nepříznivých podmínek (zima, sucho), přičemž základní adaptaci představuje umístění obnovovacích pupenů (životní forma rostlin). Ačkoli je doporučeno vegetaci snímkovat v době jejího fenologického optima, vegetační snímky jsou běžně zapisovány v průběhu celé vegetační sezóny. Přesto dosud nebyl zkoumán vliv vnitro-sezónního sběru dat na základní fytocenologické analýzy. Proto jsem nejprve zjistila průběh kvalitativních i kvantitativních změn vegetace během jedné vegetační sezóny na trvalých plochách umístěných v opadavých listnatých lesích a na suchých trávnících. Dále jsem na datech z odlišných ročních období a na souborech kombinujících tato data prověřovala účinnost neřízené klasifikace a analýz beta-diverzity. S využitím České národní fytocenologické databáze jsem definovala skupinu hojněji se vyskytujících jarních druhů, které jsou pravděpodobně zdrojem největších vnitro-sezónních rozdílů. Zjistila jsem četnost jejich výskytu ve vegetačních jednotkách opadavých lesů a suchých trávníků a dále jsem testovala, zda vyloučení těchto druhů před klasifikací souborů obsahujících jarní snímky přispěje k získání výsledků podobnějších klasifikacím letních snímků. Nakonec jsem zkoumala ekologické nároky jarních druhů opadavých lesů. Vegetace opadavých lesů vykazovala proti vegetaci suchých trávníků odlišné trendy vnitro-sezónních změn v druhovém složení, druhové bohatosti, pokryvnosti vegetačních pater i v poměrech zastoupených životních forem. Klasifikace letních dat ve srovnání s jarními a podzimními daty nebo jejich kombinacemi nejlépe odolávaly různému nastavení parametrů neřízených klasifikací. Použití souborů kombinujících jarní a letní data vedlo ke zvýšení beta-diverzity opadavých lesů i suchých trávníků. V rámci České republiky bylo mezi hojněji zastoupenými druhy nalezeno 21 jarních druhů opadavých lesů a 36 jarních druhů suchých trávníků. Vyloučením jarních druhů ze souborů obsahujících jarní data bylo ve vegetaci bohaté na jarní druhy dosaženo výsledků podobnějších klasifikacím letních dat. Dále jsem zjistila, že počet jarních druhů opadavých lesů roste s půdní reakcí/obsahem kationů, zatímco vliv historické kontinuity lesa nebyl průkazný. Před vlastními analýzami fytocenologických dat doporučuji vyloučit snímky zaznamenané dříve než v červnu nebo provést důkladnou stratifikaci vzhledem k ročnímu období, zamezíme tak mylnému výkladu analýz druhového složení. Výjimkou jsou samozřejmě samostatné analýzy dat z jednotlivých ročních období. V neřízených klasifikacích by měly být použity pouze letní snímky, případně bychom měli uvést alespoň poměr zastoupení snímků z jednotlivých ročních období nebo před analýzami vyloučit jarní druhy ze souboru. Výskyt a počet jarních druhů opadavých lesů je zajisté ovlivněn mnoha aspekty lesního hospodaření současnosti i let minulých, přesto nebyl potvrzen vliv historické kontinuity lesa na počet jarních druhů, který v České republice roste společně s půdní reakcí/obsahem kationů.