Biogeografické vazby a ekologické niky alpínských a subalpínských rostlin v balkánských pohořích.
Alpinská a subalpinská rostlinná společenstva balkánských pohoří mají mimořádnou floristickou diverzitu, která je formována interakcemi mezi současnými environmentálními podmínkami a dlouhodobými historickými procesy. Přes značný biogeografický význam tohoto regionu nebyly dosud provedeny kvantitativní analýzy propojující velkoplošné rozšíření druhů s lokálními environmentálními gradienty. V této studii jsem klasifikoval 596 rostlinných taxonů zaznamenaných ve 355 vegetačních snímcích v Dinárských Alpách v severní Černé Hoře do šesti biogeografických elementů: Pyrenejsko-alpsko-karpatský, Dinárský, Široce rozšířený boreálně-temperátní, Arkticko-alpinský, Temperátní evropský a Temperátní horský, a to na základě hierarchického shlukování dat o společném výskytu druhů získaných z databáze GBIF. Následně jsem zkoumal, jak tyto elementy reagují na lokální environmentální gradienty pomocí redundanční analýzy, beta regrese a rozkladu variance, přičemž prediktory zahrnovaly průměrnou roční teplotu, pH půdy, topografickou vlhkost, expozici vůči větru, členitost reliéfu, tepelnou energii a pokryvnost vegetace. Výsledky ukazují zřetelnou ekologickou diferenciaci mezi biogeografickými elementy. Pyrenejsko-alpsko-karpatský a Arkticko-alpinský element jsou primárně vázány na chladná a větru exponovaná stanoviště. Dinárský element vykazuje nejsilnější vazbu na vápnité substráty, řídký vegetační kryt a členitý terén. Široce rozšířený boreálně-temperátní element byl vázán na místa s kyselou půdou, velkou pokryvností vegetace a vysokým indexem topografické vlhkosti. Temperátní elementy jsou vázány na teplejší a bázemi bohatší stanoviště. Klasifikace rozlišila osm typů vegetace, které vykazovaly odlišné biogeografické složení, přičemž každý typ obsahoval charakteristickou kombinaci biogeografických elementů. Tyto výsledky ukazují, že biogeografické elementy definované na základě dat o velkoplošném rozšíření spojují lokální ekologické preference, a nabízejí tak rámec pro propojení makro ekologických vzorců s procesy utváření společenstev v horských ekosystémech.
